Problém odpadů v kontextu cirkulární ekonomiky a možné řešení na místní úrovni: Porovnání verzí
(+obr) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Odpadové hospodářství prochází v současnosti revolucí z důvodu plánovaného zákazu skládkovaní (s účinností od roku 2030). Obyvatelstvo je podněcováno k třídění odpadů v zájmu co nejmenší produkce směsného komunálního odpadu (cíl MŽP je recyklovat 60 % odpadu v roce 2030). Přirozený koloběh přírodních zdrojů, v jehož rámci docházelo k jejich spotřebování a obnově, byl námi zastavený. | Odpadové hospodářství prochází v současnosti revolucí z důvodu plánovaného zákazu skládkovaní (s účinností od roku 2030). Obyvatelstvo je podněcováno k třídění odpadů v zájmu co nejmenší produkce směsného komunálního odpadu (cíl MŽP je recyklovat 60 % odpadu v roce 2030). Přirozený koloběh přírodních zdrojů, v jehož rámci docházelo k jejich spotřebování a obnově, byl námi zastavený. | ||
− | Dle dat z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za rok 2018, '''v ČR se vrací jenom 7,6 % materiálů zpátky do oběhu.''' < | + | Dle dat z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za rok 2018, '''v ČR se vrací jenom 7,6 % materiálů zpátky do oběhu.'''<ref>{{Citace elektronické monografie |
+ | | titul = Institut cirkulární ekonomiky – We close the loop | ||
+ | | url = https://incien.org/ | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | | jazyk = cs | ||
+ | }}</ref> | ||
==Cirkulární ekonomika – jako řešení odpadové „krize“== | ==Cirkulární ekonomika – jako řešení odpadové „krize“== | ||
Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci všech materiálů, které jsou v něm použity nebo se stávají odpadem ve všech jeho fázích. Cirkulární ekonomika tak přináší změnu v myšlení v celém procesu výroby: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak tyto suroviny dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku. | Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci všech materiálů, které jsou v něm použity nebo se stávají odpadem ve všech jeho fázích. Cirkulární ekonomika tak přináší změnu v myšlení v celém procesu výroby: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak tyto suroviny dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku. | ||
− | Z pohledu zdrojů lze definovat cirkulární ekonomiku jako ekonomický model zaměřený na zvyšování efektivního využívání zdrojů prostřednictvím snižování produkce odpadu, snižování použití primárních zdrojů, uzavření toku produktů a materiálu s ohledem na environmentální a socioekonomické přínosy s cílem dlouhodobosti a udržitelnosti (Morseletto, 2020).< | + | Z pohledu zdrojů lze definovat cirkulární ekonomiku jako ekonomický model zaměřený na zvyšování efektivního využívání zdrojů prostřednictvím snižování produkce odpadu, snižování použití primárních zdrojů, uzavření toku produktů a materiálu s ohledem na environmentální a socioekonomické přínosy s cílem dlouhodobosti a udržitelnosti (Morseletto, 2020).<ref>{{Citace periodika |
+ | | příjmení = Morseletto | ||
+ | | jméno = Piero | ||
+ | | titul = Targets for a circular economy | ||
+ | | periodikum = Resources, Conservation and Recycling | ||
+ | | datum vydání = 2020-02 | ||
+ | | ročník = 153 | ||
+ | | strany = 104553 | ||
+ | | doi = 10.1016/j.resconrec.2019.104553 | ||
+ | | jazyk = en | ||
+ | | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0921344919304598 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | }}</ref> | ||
− | Cirkulární ekonomika společně s novými odpadovými a recyklačními zákony bude reprezentovat polovinu snah EU k dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050, stane se prioritou číslo jedna nadcházející Evropské zelené dohody a napomůže k plnění cílů nulových emisí do roku 2050.< | + | Cirkulární ekonomika společně s novými odpadovými a recyklačními zákony bude reprezentovat polovinu snah EU k dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050, stane se prioritou číslo jedna nadcházející Evropské zelené dohody a napomůže k plnění cílů nulových emisí do roku 2050.<ref>{{Citace periodika |
+ | | příjmení = Simon | ||
+ | | jméno = Frédéric | ||
+ | | titul = Circular economy erected as ‘number one priority’ of European Green Deal | ||
+ | | periodikum = www.euractiv.com | ||
+ | | url = https://www.euractiv.com/section/circular-economy/news/circular-economy-is-number-one-priority-of-european-green-deal/ | ||
+ | | datum vydání = 2019-11-13 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | | jazyk = en-GB | ||
+ | }}</ref> | ||
[[Soubor:Linear versus circular.jpg|náhled|Schéma lineární a cirkulární ekonomie]] | [[Soubor:Linear versus circular.jpg|náhled|Schéma lineární a cirkulární ekonomie]] | ||
==Cirkulární ekonomika a její příležitosti== | ==Cirkulární ekonomika a její příležitosti== | ||
− | Cirkulární ekonomika nabízí mnohé ekonomické příležitosti: < | + | Cirkulární ekonomika nabízí mnohé ekonomické příležitosti:<ref>{{Citace elektronické monografie |
+ | | příjmení = Jonášová | ||
+ | | jméno = Soňa | ||
+ | | titul = Cirkulární veřejné zadávání a zelené dohody | ||
+ | | url = http://sovz.cz/wp-content/uploads/2019/08/cirkularni-zadavani-a-zelene-dohody_jonasova_incien.pdf | ||
+ | | vydavatel = | ||
+ | | místo = | ||
+ | | datum vydání = | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | }}</ref> | ||
− | # '''Snížení emisí CO<sub>2</sub>''': příspěvek k naplňování Pařížské klimatické dohody a Green Deal; | + | #'''Snížení emisí CO<sub>2</sub>''': příspěvek k naplňování Pařížské klimatické dohody a Green Deal; |
− | # '''Propojení různých aktérů''' při práci na společných projektech – podnikatelů, zástupců na místní úrovni (starostů, MAS, neziskových organizací), samosprávy a vědeckých a státních institucí; | + | #'''Propojení různých aktérů''' při práci na společných projektech – podnikatelů, zástupců na místní úrovni (starostů, MAS, neziskových organizací), samosprávy a vědeckých a státních institucí; |
− | # '''Využití odpadů jako nového zdroje'''; | + | #'''Využití odpadů jako nového zdroje'''; |
− | # '''Prodlužování životního cyklu produktů'''; | + | #'''Prodlužování životního cyklu produktů'''; |
− | # '''Ochrana životního prostředí a neobnovitelných zdrojů:''' cirkulární ekonomika se zaměřuje na zpracování výrobků tak, aby co v největší míře zabezpečila cirkularitu (oběh) výrobků, zvýšila jejich životnost a šetřila neobnovitelné zdroje; | + | #'''Ochrana životního prostředí a neobnovitelných zdrojů:''' cirkulární ekonomika se zaměřuje na zpracování výrobků tak, aby co v největší míře zabezpečila cirkularitu (oběh) výrobků, zvýšila jejich životnost a šetřila neobnovitelné zdroje; |
− | # '''Digitalizace''' – v rámci sběru odpadů a vznikajícího systému nabídky a poptávky surovin. | + | #'''Digitalizace''' – v rámci sběru odpadů a vznikajícího systému nabídky a poptávky surovin. |
− | # Příklady dobré praxe | + | #Příklady dobré praxe |
− | Obce, kraje a podnikatelé na místní úrovni mohou aplikovat cirkulární ekonomiku zejména v oblastech< | + | Obce, kraje a podnikatelé na místní úrovni mohou aplikovat cirkulární ekonomiku zejména v oblastech:<ref>{{Citace elektronické monografie |
+ | | příjmení = Incien | ||
+ | | titul = Zajímej.se | ||
+ | | url = https://zajimej.se/5-moznosti-ktere-cirkularni-ekonomika-nabizi-pro-mesta-a-obce/ | ||
+ | | datum vydání = 2020-06-23 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | | jazyk = cs | ||
+ | }}</ref> | ||
===Kompostování a zpracování bio-odpadů=== | ===Kompostování a zpracování bio-odpadů=== | ||
Řádek 36: | Řádek 78: | ||
Veřejné výběrové řízení umožňuje nastavit požadavky již u poptávky po výrobcích (např. kancelářské vybavení, auta, stroje atd.), tak aby splňovali kvalitativní kritéria udržitelnosti a cirkularity, tj. aby byla možná opravitelnost výrobku, vhodná recyklace a aby materiál byl, pokud je možné, alespoň z části z recyklovaných materiálů. | Veřejné výběrové řízení umožňuje nastavit požadavky již u poptávky po výrobcích (např. kancelářské vybavení, auta, stroje atd.), tak aby splňovali kvalitativní kritéria udržitelnosti a cirkularity, tj. aby byla možná opravitelnost výrobku, vhodná recyklace a aby materiál byl, pokud je možné, alespoň z části z recyklovaných materiálů. | ||
− | === | + | ===Re-use centra=== |
− | Re-use centra< | + | Re-use centra<ref>{{Citace elektronické monografie |
+ | | příjmení = Škrdlíková | ||
+ | | jméno = Marie | ||
+ | | titul = Zajímej.se | ||
+ | | url = https://zajimej.se/re-use-centra-nabizi-obcim-radu-benefitu-dotace-konci-v-cervenci/ | ||
+ | | datum vydání = 2020-06-15 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | | jazyk = cs | ||
+ | }}</ref> jsou místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale které zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Legislativně se tak liší od sběrných dvorů, kam patří pouze odpad. Re-use centra umožňují dát nový život nábytku, vybavení domácností, spotřebnímu zboží, hračkám, oblečení atd. Funguje na principu „blešího trhu“, ale je v kamenné prodejně, a tedy není časově omezen | ||
===Swapy a burza oblečení=== | ===Swapy a burza oblečení=== | ||
Řádek 43: | Řádek 93: | ||
==Využití digitálních technologií== | ==Využití digitálních technologií== | ||
− | Digitální technologie mohou pomoci snížit náklady na svoz komunálního odpadu, snížit produkované množství odpadu, a to tím, že budou působit jako motivační faktor pro obyvatele (čím méně komunálního směsného odpadu vyprodukuji, tím méně zaplatí). Digitální technologie je vhodné využít pro materiálové zhodnocení odpadů. Jedním z příkladů je digitální platforma Cyrkl - odpadové tržiště CYRKL, na kterém je možné zdarma přímo nabídnout své odpady, nevyužívané materiály a produkty, stejně jako druhotné suroviny a vedlejší produkty výroby. Cílem platformy je zajistit vhodné obchodní partnery a jejich vzájemné propojení z hlediska nabídky a poptávky. < | + | Digitální technologie mohou pomoci snížit náklady na svoz komunálního odpadu, snížit produkované množství odpadu, a to tím, že budou působit jako motivační faktor pro obyvatele (čím méně komunálního směsného odpadu vyprodukuji, tím méně zaplatí). Digitální technologie je vhodné využít pro materiálové zhodnocení odpadů. Jedním z příkladů je digitální platforma Cyrkl - odpadové tržiště CYRKL, na kterém je možné zdarma přímo nabídnout své odpady, nevyužívané materiály a produkty, stejně jako druhotné suroviny a vedlejší produkty výroby. Cílem platformy je zajistit vhodné obchodní partnery a jejich vzájemné propojení z hlediska nabídky a poptávky.<ref>{{Citace elektronického periodika |
+ | | titul = Cyrkl.cz - Digitální odpadové tržiště | ||
+ | | periodikum = www.cyrkl.com | ||
+ | | url = https://www.cyrkl.com/cs/ | ||
+ | | jazyk = cs | ||
+ | | datum přístupu = 2020-11-18 | ||
+ | }}</ref>> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
− | + | <references /> | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== |
Aktuální verze z 18. 11. 2020, 21:05
Problém odpadů[editovat | editovat zdroj]
Odpady mají výrazný negativní dopad na znečistění životního prostředí (skládky, spalovaní odpadů). Likvidace odpadu má značný negativní vliv na znečistění řek, půdy a vzduchu. Odpady jsou zejména velkým problémem a výzvou v obcích (třídění a kompostování).
Odpadové hospodářství prochází v současnosti revolucí z důvodu plánovaného zákazu skládkovaní (s účinností od roku 2030). Obyvatelstvo je podněcováno k třídění odpadů v zájmu co nejmenší produkce směsného komunálního odpadu (cíl MŽP je recyklovat 60 % odpadu v roce 2030). Přirozený koloběh přírodních zdrojů, v jehož rámci docházelo k jejich spotřebování a obnově, byl námi zastavený.
Dle dat z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za rok 2018, v ČR se vrací jenom 7,6 % materiálů zpátky do oběhu.[1]
Cirkulární ekonomika – jako řešení odpadové „krize“[editovat | editovat zdroj]
Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci všech materiálů, které jsou v něm použity nebo se stávají odpadem ve všech jeho fázích. Cirkulární ekonomika tak přináší změnu v myšlení v celém procesu výroby: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak tyto suroviny dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku.
Z pohledu zdrojů lze definovat cirkulární ekonomiku jako ekonomický model zaměřený na zvyšování efektivního využívání zdrojů prostřednictvím snižování produkce odpadu, snižování použití primárních zdrojů, uzavření toku produktů a materiálu s ohledem na environmentální a socioekonomické přínosy s cílem dlouhodobosti a udržitelnosti (Morseletto, 2020).[2]
Cirkulární ekonomika společně s novými odpadovými a recyklačními zákony bude reprezentovat polovinu snah EU k dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050, stane se prioritou číslo jedna nadcházející Evropské zelené dohody a napomůže k plnění cílů nulových emisí do roku 2050.[3]
Cirkulární ekonomika a její příležitosti[editovat | editovat zdroj]
Cirkulární ekonomika nabízí mnohé ekonomické příležitosti:[4]
- Snížení emisí CO2: příspěvek k naplňování Pařížské klimatické dohody a Green Deal;
- Propojení různých aktérů při práci na společných projektech – podnikatelů, zástupců na místní úrovni (starostů, MAS, neziskových organizací), samosprávy a vědeckých a státních institucí;
- Využití odpadů jako nového zdroje;
- Prodlužování životního cyklu produktů;
- Ochrana životního prostředí a neobnovitelných zdrojů: cirkulární ekonomika se zaměřuje na zpracování výrobků tak, aby co v největší míře zabezpečila cirkularitu (oběh) výrobků, zvýšila jejich životnost a šetřila neobnovitelné zdroje;
- Digitalizace – v rámci sběru odpadů a vznikajícího systému nabídky a poptávky surovin.
- Příklady dobré praxe
Obce, kraje a podnikatelé na místní úrovni mohou aplikovat cirkulární ekonomiku zejména v oblastech:[5]
Kompostování a zpracování bio-odpadů[editovat | editovat zdroj]
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Obce by měli podporovat zpracovaní bio-odpadů z domácností, i bio-odpad z místní krajiny (tráva, ovoce atd.) do místní kompostárny. Kompost lze využít obchodně pro prodej anebo ho obce mohou nabídnout pro své obyvatele (do vlastní zahrádky).
Lokální výroba a její podpora[editovat | editovat zdroj]
Lokální výroba a spotřeba je klíčem k nastartování procesů spojených s péčí o krajinu, její udržitelnost a zabezpečení cirkulární ekonomiky na místě. Zároveň nabízí nové pracovní příležitosti a přináší lokalitě rozvoj a nové peněžní toky, o kterých můžeme mluvit například při využití tzv. lokálního multiplikátoru, kdy každá spotřebovaná koruna pro místní potřeby přináší nové peníze do místní ekonomiky.
Veřejné výběrové řízení[editovat | editovat zdroj]
Veřejné výběrové řízení umožňuje nastavit požadavky již u poptávky po výrobcích (např. kancelářské vybavení, auta, stroje atd.), tak aby splňovali kvalitativní kritéria udržitelnosti a cirkularity, tj. aby byla možná opravitelnost výrobku, vhodná recyklace a aby materiál byl, pokud je možné, alespoň z části z recyklovaných materiálů.
Re-use centra[editovat | editovat zdroj]
Re-use centra[6] jsou místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale které zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Legislativně se tak liší od sběrných dvorů, kam patří pouze odpad. Re-use centra umožňují dát nový život nábytku, vybavení domácností, spotřebnímu zboží, hračkám, oblečení atd. Funguje na principu „blešího trhu“, ale je v kamenné prodejně, a tedy není časově omezen
Swapy a burza oblečení[editovat | editovat zdroj]
Swap je definován jako nefinanční výměna oblečení, funguje na principu: přinesu vlastní nevyužité oblečení a odnesu si co se mi líbí. Swap je oblíbená akce zejména pro ženy a pro maminky na mateřské dovolené pro výměnu dětského zboží.
Využití digitálních technologií[editovat | editovat zdroj]
Digitální technologie mohou pomoci snížit náklady na svoz komunálního odpadu, snížit produkované množství odpadu, a to tím, že budou působit jako motivační faktor pro obyvatele (čím méně komunálního směsného odpadu vyprodukuji, tím méně zaplatí). Digitální technologie je vhodné využít pro materiálové zhodnocení odpadů. Jedním z příkladů je digitální platforma Cyrkl - odpadové tržiště CYRKL, na kterém je možné zdarma přímo nabídnout své odpady, nevyužívané materiály a produkty, stejně jako druhotné suroviny a vedlejší produkty výroby. Cílem platformy je zajistit vhodné obchodní partnery a jejich vzájemné propojení z hlediska nabídky a poptávky.[7]>
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Institut cirkulární ekonomiky – We close the loop [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ MORSELETTO, Piero. Targets for a circular economy. Resources, Conservation and Recycling. 2020-02, roč. 153, s. 104553. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. DOI:10.1016/j.resconrec.2019.104553. (anglicky)
- ↑ SIMON, Frédéric. Circular economy erected as ‘number one priority’ of European Green Deal. www.euractiv.com. 2019-11-13. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. (en-GB)
- ↑ JONÁŠOVÁ, Soňa. Cirkulární veřejné zadávání a zelené dohody [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ INCIEN. Zajímej.se [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ŠKRDLÍKOVÁ, Marie. Zajímej.se [online]. 2020-06-15 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Cyrkl.cz - Digitální odpadové tržiště. www.cyrkl.com [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
https://incien.org/
https://zajimej.se/
https://incien.org/odpad-zdrojem-2020/
https://zajimej.se/category/mesta-a-obce/
Www.motivP.com
https://www.uplatni.se/
http://sovz.cz/
https://www.cyrkl.com/cs/