Editace stránky Pravidla a principy ekologie

==Obecná ekologická pravidla==

===Liebigův zákon minima===
Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)<ref name="Pivnička2">Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.</ref>. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.<ref>Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.</ref> [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.

===Shelfordův zákon tolerance===
Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat<ref name="Pivnička2">Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.</ref>. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:

1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.

2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].

==Biogeografická pravidla==
Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.

===Allenovo pravidlo===
Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).

===Bergmanovo pravidlo===
Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.

===Fosterovo pravidlo===
Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.

===Glogerovo pravidlo===
Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. 

===Hesseho pravidlo===
Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.

===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===
Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>.

===Renschovo pravidlo===
Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.

==Zdroje==
<references/>

==Externí odkazy==

[http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]

[http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]

[http://en.wikipedia.org/wiki/Foster%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]

[http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]

[http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]

[http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]
 
[[Kategorie:Skupina E]]
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 ===Glogerovo pravidlo===
 Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.
 ===Hesseho pravidlo===
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 ==Externí odkazy==
-*{{wikipedia cs p|Allenovo pravidlo}}
-*{{wikipedia cs p|Bergmannovo pravidlo}}
-*{{wikipedia cs p|Glogerovo pravidlo}}
-*{{wikipedia en|Allens rule}}
-*{{wikipedia en|Foster's rule}}
-*{{wikipedia en|Gloger's rule}}
-*{{wikipedia en|Liebig's rule}}
-*{{wikipedia en|Rensch's rule}}
-==Související stránky==
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]
-*[[Biodiverzita]]
-*[[Ekologie]]
-*[[Evoluce]]
-[[Kategorie:Biosféra]]
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]
-[[Kategorie:Ekologie]]
-{{upravit}}
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Foster%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]
+[[Kategorie:Skupina E]]