Editace stránky Praktické principy udržitelného rozvoje
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
s příklady evropské politiky: | s příklady evropské politiky: | ||
*Základním předpokladem je přísné dodržování veškerých norem, limitů a jiných předpisů. Příklad: soubor evropského zákonodárství věnovaný životnímu prostředí, tzv. environmental acquis, obsahuje stovky jednotlivých směrnic a jiných zákonných předpisů. Podrobně jsou upraveny prakticky všechny složky životního prostředí. | *Základním předpokladem je přísné dodržování veškerých norem, limitů a jiných předpisů. Příklad: soubor evropského zákonodárství věnovaný životnímu prostředí, tzv. environmental acquis, obsahuje stovky jednotlivých směrnic a jiných zákonných předpisů. Podrobně jsou upraveny prakticky všechny složky životního prostředí. | ||
*Postupně se přestávají zdůrazňovat opatření vedoucí ke koncovým technologiím a naopak se uplatňují preventivní postupy. Příklad: charakteristickým přístupem k ochraně životního prostředí v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] je uplatnění postupů v rámci tzv. [[EIA|procesu EIA]]). | *Postupně se přestávají zdůrazňovat opatření vedoucí ke koncovým technologiím a naopak se uplatňují preventivní postupy. Příklad: charakteristickým přístupem k ochraně životního prostředí v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] je uplatnění postupů v rámci tzv. [[EIA|procesu EIA]] (environmental impact assessment). | ||
*Důležitým stupněm jsou opatření založená na moderních technologiích nenáročných na suroviny, energii a minimalizujících | *Důležitým stupněm jsou opatření založená na moderních technologiích nenáročných na suroviny, energii a minimalizujících škodlivé emise. Příklad: typickou směrnicí v tomto směru je směrnice o [[Integrovaná prevence a omezování znečištění|integrované prevenci a omezování znečištění]] ([[IPPC]]), která je založena na koncepci nejlepší dostupné techniky. | ||
*Dostatečné a přístupné informace jsou součástí účinné politiky. Důležité jsou informace o stavu prostředí, o prováděných opatřeních, o rozvojových záměrech a podobně; klíčové pro politická rozhodnutí jsou informace o zátěži prostředí z výrobních postupů, jako je například [[ | *Dostatečné a přístupné informace jsou součástí účinné politiky. Důležité jsou informace o stavu prostředí, o prováděných opatřeních, o rozvojových záměrech a podobně; klíčové pro politická rozhodnutí jsou informace o zátěži prostředí z výrobních postupů, jako je například [[E-PRTR|registr emisí a zdrojů znečištění]]. | ||
*Součástí politiky je stanovení cílů, které by měly být kvantifikovány. To souvisí s potřebou uplatnění souboru kvantitativních informací ve formě jasně specifikovaných [[Indikátory udržitelného rozvoje|indikátorů udržitelného rozvoje]]. | *Součástí politiky je stanovení cílů, které by měly být kvantifikovány. To souvisí s potřebou uplatnění souboru kvantitativních informací ve formě jasně specifikovaných [[Indikátory udržitelného rozvoje|indikátorů udržitelného rozvoje]]. | ||
*Účast veřejnosti a elementů občanské společnosti je nutnou podmínkou. Předpokládá to jednak zájem a angažovanost, jednak dostatečnou úroveň informovanosti a vzdělanosti celé veřejnosti i jednotlivých specifických skupin. | *Účast veřejnosti a elementů občanské společnosti je nutnou podmínkou. Předpokládá to jednak zájem a angažovanost, jednak dostatečnou úroveň informovanosti a vzdělanosti celé veřejnosti i jednotlivých specifických skupin. | ||
*Nejdůležitějším nástrojem účinné politiky ochrany prostředí je integrace environmentálních zřetelů do hospodářských a jiných aktivit v souladu s článkem 6 Amsterodamské smlouvy. Této integrace lze dosáhnout uplatněním řady nástrojů. | *Nejdůležitějším nástrojem účinné politiky ochrany prostředí je integrace environmentálních zřetelů do hospodářských a jiných aktivit v souladu s článkem 6 Amsterodamské smlouvy. Této integrace lze dosáhnout uplatněním řady nástrojů. | ||
*Důležitou kategorií nástrojů jsou nástroje ekonomické, které směřují k tomu, aby byly odstraněny nepříznivé ekologické externality ekonomické činnosti. Znamená to především co možná jednoznačné řešení otázky vlastnických práv a plné uplatnění principu „znečišťovatel platí“ s cílem, aby „ceny vypovídaly ekologickou pravdu“. Jednotlivé ekonomické nástroje mají nejrůznější podobu, jako jsou různé poplatkové systémy a v poslední době stále více zdůrazňovaná [[Ekologická daňová reforma|ekologická daňová reforma]]. Rovněž se postupně uplatňují tržně kompatibilní nástroje, například obchodovatelná povolení. Jednoznačným požadavkem je v této souvislosti zrušení ekologicky škodlivých dotací, které stále ještě existují prakticky ve všech státech v oblasti energetiky a dopravy. | *Důležitou kategorií nástrojů jsou nástroje ekonomické, které směřují k tomu, aby byly odstraněny nepříznivé ekologické externality ekonomické činnosti. Znamená to především co možná jednoznačné řešení otázky vlastnických práv a plné uplatnění principu „znečišťovatel platí“ s cílem, aby „ceny vypovídaly ekologickou pravdu“. Jednotlivé ekonomické nástroje mají nejrůznější podobu, jako jsou různé poplatkové systémy a v poslední době stále více zdůrazňovaná [[Ekologická daňová reforma|ekologická daňová reforma]]. Rovněž se postupně uplatňují tržně kompatibilní nástroje, například obchodovatelná povolení. Jednoznačným požadavkem je v této souvislosti zrušení ekologicky škodlivých dotací, které stále ještě existují prakticky ve všech státech v oblasti energetiky a dopravy. | ||
*Významnými nástroji jsou dobrovolné aktivity průmyslu, charakterizované celou řadou iniciativ jako je [[EMAS]], [[Normy ISO 14000|normy řady ISO 14000]], ekoefektivita, ekodesign. Důležité místo mají | *Významnými nástroji jsou dobrovolné aktivity průmyslu, charakterizované celou řadou iniciativ jako je [[EMAS]], [[Normy ISO 14000|normy řady ISO 14000]], ekoefektivita, ekodesign. Důležité místo mají dobrovolné dohody mezi vládou a průmyslem a systémy značení ekologicky šetrných výrobků. | ||
*Konečným klíčem k přechodu na trajektorii udržitelného rozvoje je celková změna vzorců spotřeby a výroby. Týká se to tedy nejen produkčních metod, což je především záležitost průmyslu, ale zejména a v hlavní míře domácností, to znamená všech kategorií spotřebitelů. Nelze vystačit pouze s moderními technologiemi, byť by byly jakkoliv ekoefektivní. Především spotřebitelé sami si musí uvědomit, že prakticky každá spotřeba kterýchkoliv výrobků či služeb s sebou do určité míry nese zátěž prostředí a že tuto zátěž je třeba minimalizovat spotřebou rozumnou a uvědoměle skromnou. | *Konečným klíčem k přechodu na trajektorii udržitelného rozvoje je celková změna vzorců spotřeby a výroby. Týká se to tedy nejen produkčních metod, což je především záležitost průmyslu, ale zejména a v hlavní míře domácností, to znamená všech kategorií spotřebitelů. Nelze vystačit pouze s moderními technologiemi, byť by byly jakkoliv ekoefektivní. Především spotřebitelé sami si musí uvědomit, že prakticky každá spotřeba kterýchkoliv výrobků či služeb s sebou do určité míry nese zátěž prostředí a že tuto zátěž je třeba minimalizovat spotřebou rozumnou a uvědoměle skromnou. | ||
== Zdroj == | == Zdroj == | ||
Moldan, B. (2003). ''(Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje.'' Praha: Karolinum. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/osoby/Moldan/Publikace/vetev/02_kap.htm> | |||
COŽP UK. Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm> | |||
{{pracuje se}} | |||
{{licence cc|Moldan, Bedřich}} | {{licence cc|Moldan, Bedřich}} | ||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] [[Kategorie:Evropská unie]] | |||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | |||
[[Kategorie:Evropská unie]] | |||