Poplatky za využívání přírodních zdrojů: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Studenti VŠE}}
 
== Úvod ==
== Úvod ==


Obecně můžeme '''poplatky za využívání přírodních zdrojů''' definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u [[hornin]], [[půdy]] a [[vody]] a podmínky jejich výběru jsou zakotveny v zákonech ČR.
Obecně můžeme '''poplatky za využívání přírodních zdrojů''' definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u [[w:cs:horniny|hornin]], [[w:cs:půda|půdy]] a [[w:cs:voda|vody]] a podmínky jejich výběru jsou zakotveny v zákonech ČR.


Poplatky za využívání [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] patří mezi [[ekonomické nástroje]] [[Státní politika životního prostředí|Státní politiky životního prostředí]] České republiky. Svojí povahou se řadí mezi nástroje s negativní stimulací.<ref name="StátníPolitika">Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2</ref> Negativní stimulací je chápáno zpoplatnění určitého typu nežádoucího chování ve snaze donutit znečišťovatele k ekologičtějšímu chování. Zavedení poplatků nebo např. [[w:cs:daně|daní]] zvyšuje náklady znečišťovatele a může snižovat jeho konkurenceschopnost na trhu.  
Poplatky za využívání [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] patří mezi [[ekonomické nástroje]] [[Státní politika životního prostředí|Státní politiky životního prostředí]] České republiky. Svojí povahou se řadí mezi nástroje s negativní stimulací.<ref name="StátníPolitika">Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2</ref> Negativní stimulací je chápáno zpoplatnění určitého typu nežádoucího chování ve snaze donutit znečišťovatele k ekologičtějšímu chování. Zavedení poplatků nebo např. [[w:cs:daně|daní]] zvyšuje náklady znečišťovatele a může snižovat jeho konkurenceschopnost na trhu.  
Řádek 13: Řádek 13:


=== Úhrada z dobývacího prostoru ===
=== Úhrada z dobývacího prostoru ===
Úhrada z dobývacího prostoru je placena jednou ročně na účet příslušného báňského úřadu. Úhrada se platí za každý i započatý hektar plochy [[dobývacího prostoru]] a její výše se pohybuje v rozmezí 100-1000Kč/hektar. Skutečná výše úhrady je odstupňována podle stupně ochrany [[životní prostředí|životního prostředí]] v dotčeném území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí.
Úhrada z dobývacího prostoru je placena jednou ročně na účet příslušného báňského úřadu. Úhrada se platí za každý i započatý hektar plochy [[dobývací prostor|dobývacího prostoru]] a její výše se pohybuje v rozmezí 300-1000Kč/hektar. Skutečná výše úhrady je odstupňována podle stupně ochrany životního prostředí v dotčeném území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí.


Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.   
Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.   
Řádek 103: Řádek 103:
*odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
*odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.


Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných [[Českou inspekcí životního prostředí]].
Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných [[w:cs:ČIŽP|Českou inspekcí životního prostředí]].
Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbylých 50% je příjmem Státního fondu životního prostředí.
Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbylých 50% je příjmem Státního fondu životního prostředí.
Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001Sb o vodách.
Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001Sb o vodách.
Řádek 112: Řádek 112:


Právní úprava stanovuje předpis záloh poplatku pro následující kalendářní rok. Výše záloh se odvozuje z poplatkového hlášení, které vypracuje odběratel. Skládá se z identifikačních údajů odběratele a dalších skutečností rozhodných pro výpočet zálohy. Těmito skutečnostmi rozumíme zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních.  
Právní úprava stanovuje předpis záloh poplatku pro následující kalendářní rok. Výše záloh se odvozuje z poplatkového hlášení, které vypracuje odběratel. Skládá se z identifikačních údajů odběratele a dalších skutečností rozhodných pro výpočet zálohy. Těmito skutečnostmi rozumíme zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních.  
Odběratel vypočítá výši záloh pro nadcházející kalendářní rok a předloží ji [[České inspekci životního prostředí]] do 15. října běžného roku.  
Odběratel vypočítá výši záloh pro nadcházející kalendářní rok a předloží ji [[w:cs:Česká inspekce životního prostředí|České inspekci životního prostředí]] do 15. října běžného roku.  


Roční výše zálohy se vypočítá vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m<sup>3</sup>.
Roční výše zálohy se vypočítá vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m<sup>3</sup>.
Řádek 166: Řádek 166:


== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references/>
<references />
 
{{Studenti VŠE}}
Neregistrovaný uživatel
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu