Přeměna způsobu výtápění v RD (případová studie)

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

 



V případové studii jsem se zaměřil na alternativní vytápění rodinného domu. V devadesátých letech proběhla plynofikace českého venkova a většina majitelů rodinných domu přešla z vytápění na hnědé uhlí a dřevo na vytápění zemním plynem. V současnosti však řada těchto majitelů zvažuje přechod na jiný druh vytápění z důvodu nárůstu ceny zemního plynu.














Zdroj: http://www.tzb-info.cz[1]



Abychom však zůstaly u ekologického vytápění a nevraceli se ke spalování hnědého uhlí, navrhl jsem další alternativu ekologického vytápění rodinného domu, a to spalování biomasy a zhodnotil, jestli přeměna vytápění na spalování biomasy je ekonomicky výhodná.


Poloha rodinného domu

Rodinný dům se nachází v Krásné lípě. Krásná lípa je malé město na severu České republiky ležící v těsné blízkosti Národního parku České Švýcarsko a proto je nazývána jednou z bran do nejmladšího českého Národního parku. Od roku 2000 je Krásná Lípa sídlem Správy Národního parku. V návaznosti na vznik Národního parku ve městě za posledních deset let proběhla řada projektů, která se soustředila na zkvalitnění životního prostředí ve městě a jeho okolí.

Poloha Krásné Lépy
Poloha Krásné Lépy





















                                                                                                                                                          Zdroj: http://maps.google.cz[2]

Charakteristika rodinného domu

Rodinný dům byl postaven v polovině 50. let 20. století (pravděpodobně již v roce 1926). Leží v řadě dalších rodinných domů a jeho západní strana není chráněna okolní zástavbou. Dům je větší velikosti o obestavěném prostoru 1 102 m3 a je částečně podsklepený. V letech 1985 - 1988 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a přeměna na dvougenerační dům, ale pro tyto účely nebyl nikdy využíván. V roce 2006 proběhla výměna dřevěných oken za plastové a nahrazení eternitové střešní krytiny bitumenovými střešními šindeli. V současné době je rodinný dům udržován ve stavu, který zpomaluje jeho stárnutí, to znamená, že jsou pouze prováděny nezbytné opravy. Na domu se však vyskytují další závady, které je potřeba řešit v souvislosti s ušetřením nákladů na vytápění. Jedná se zejména o vysokou vlhkost obvodového zdiva, které je způsobena částečným podsklepením a nedokonale provedenou hydroizolací. Dalším nedostatkem je nedostatečně tepelné odizolování střechy, kudy uniká značné množství tepelné energie.

Do roku 1998 byl v domě pro vytápění a na ohřev teplé vody využíván kotel na tuhá paliva. Spalovala se kombinace dřeva a hnědého uhlí. V roce 1998 proběhla výměna celého topného systému a způsobu vytápění byl změněn na zemní plyn. Tato změna zahrnovala jak nový kotel na zemní plyn, tak i kompletní nové rozvody a radiátory.

Jelikož se rodinný dům nachází na severu České republiky, je vytápění velice závislé na zdejších přírodních podmínkách. Jedná se o lokalitu s chladnějším a větrným podnebím. Proto topná sezona se v průměru pohybuje okolo 8 až 9 měsíců.

                                                                                                                                   Zdroj: http://www.chmi.cz/meteo[3]

                                                     Průměrná sezónní rychlost větru na podzim [m/s]

Průměrná sezónní rychlost větru na podzim [m/s]
Průměrná sezónní rychlost větru na podzim [m/s]

                                                                                                                         Zdroj: http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html[4]


Spotřeba zemního plynu a náklady na vytápění[5]


































Průměrná spotřeba zemního plynu ve sledovaném období byla 2 626 m3 a průměrné roční náklady na vytápění byly 28 363 Kč.


Biomasa

Co to je?

Biomasa je substance biologického původu, která zahrnuje rostlinnou biomasu pěstovanou v půdě a ve vodě, živočišnou biomasu, produkci organického původu a organické odpady.

Nás z pohledu energetického využití biomasy v první řadě zajímá výroba tepla přímým spalováním dřeva nebo výroba kvalitnějších paliv (pelety, brikety) a jejich následné spalování. Mezi další nejdůležitější procesy patří anaerobní fermentace, alkoholové kvašení a esterifikace olejů.[6]


Je spalováni biomasy ekologické?

Spalováním biomasy se uvolní stejné množství oxidu uhličitého, jaké spotřebovala rostlina pro svůj růst. Spalování biomasy je neutrální v produkci CO2.[7]

Koloběh oxidu uhličitého při spalováni biomasy
Koloběh oxidu uhličitého při spalováni biomasy

                                                                                                                Zdroj: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/ekol.pdf, str. 18[8]


Další znečišťující látkou vznikající při spalování je oxid uhelnatý. Podle experimentů Výzkumného energetického centra při Technické univerzitě v Ostravě procesem spalování biomasy v malých zdrojích dochází k nižším emisním faktorům oxidu uhelnatého než při spalování hnědého uhlí, a to o 0,14 kgco/GJ v palivu.[9]

Při spalování biomasy také dochází k nižší produkci emisí NOxů než je tomu u fosilních paliv. Spalování biomasy vyprodukuje o 1,3 kgNOx/t paliva méně než hnědé uhlí.[10]

Samozřejmostí je vznik odpadu při spalování. Vyjimkou není ani biomasa. Obsah popelovin v biomase se pohybuje v rozmezí 0,5 % - 4 %. Naproti tomu podíl popelovin v hnědém uhlí se pohybuje od 10 % do 40 %. Popel z biomasy lze použít také jako hnojivo.[11]


Porovnání uvažovaných paliv

V následující tabulce je vidět názorné porovnání paliv, které připadají v úvahu pro vytápění rodinného domu. Vycházíme z průměrné roční spotřeby zemního plynu (2626 m3) a cen paliv v lednu 2010.


Porovnání paliv
Porovnání paliv















                                                                                                 Zdroj: http://www.tzb-info.cz[12]


Náklady na vytápění Kč/rok
Náklady na vytápění Kč/rok















Náklady na změnu vytápění a doba návratnosti

Níže uvedené tabulky a výpočet doby návratnosti (celkové náklady/roční úspora) ukazují jaké investice by byly zapotřebí při změně způsobu vytápění na biomasu. Jediná výraznější investice by byla do samotného spalovacího zařízení[13] a do akumulační nádrže[14], protože ostatní potřebné příslušenství je již na místě (rozvody, radiátory, komín, místnost pro kotel a skladovací prostor pro palivo).



























Dotace z programu Zelená úsporám se nevztahuje na změnu vytápění ze zemního plynu na biomasu, ale je poskytována pouze při přechodu z neekologických zdrojů vytápění (kotle na uhlí a kapalná fosilní paliva, elektřina) na nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla. Poté výše dotace je v rozmezí 50 000 až 95 000 Kč.[15]

V tomto konkrétním případě by dotace výrazně snížila dobu návratnosti obou variant. V případě vytápění na dřevěné pelety dotace činí 95 000 Kč a doba návratnosti by byla 2,8 roků. Vytápění dřevem s dotací 80 000 Kč by mělo návratnost 1,2 roků.


Závěr

I přes neexistenci státní dotace na zmíněnou přeměnu způsobů vytápění je investice do změny vytápění návratná. Mnohé může odradit delší čas návratnosti při vytápění dřevěnými peletami, na druhou stranu je kompenzována jednoduchým ovládáním a manipulací s kotlem na pelety a se samotným palivem. Vytápění dřevem, jehož doba návratnosti je poloviční a palivo výrazně levnější, však nedisponuje takovým komfortem. Lze očekávat, že cena zemního plynu nadále poroste a proto spalování biomasy je ekonomicky i ekologicky výhodná alternativa vytápění rodinného domu na českém venkově oproti vytápění zemním plynem.


Zdroje

  1. Ceny zemního plynu pro domácnosti. Dostupné z www: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=481&h=3, 3.5.2010.
  2. http://maps.google.cz/maps?hl=cs&q=krásná%20lípa%20mapa&lr=&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wl, 3.5.2010.
  3. Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961-1990. Dostupné z www: http://www.chmi.cz/meteo, 3.5.2010.
  4. Průměrná sezónní rychlost větru na podzim [m/s]. Dostupné z www: http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html, 3.5.2010.
  5. Vlastní data a grafy, 3.5.2010.
  6. Ochodek, T.; Koloničný, J.; Janásek, P.: Potenciál biomasy, druhy, bilance a vlastnosti paliv z biomasy. Str.: 4-5. Dostupné z www: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/prirucka1.pdf, 3.5.2010.
  7. Ochodek, T.; Koloničný, J.; Branc, M.: Ekologické aspekty záměny fosilních paliv za biomasu. Str. 18. Dostupné z www: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/ekol.pdf, 3.5.2010.
  8. Ochodek, T.; Koloničný, J.; Branc, M.: Ekologické aspekty záměny fosilních paliv za biomasu. Str. 18. Dostupné z www: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/ekol.pdf, 3.5.2010.
  9. Ochodek, T.; Koloničný, J.; Branc, M.: Ekologické aspekty záměny fosilních paliv za biomasu. Str. 74-75. Dostupné z www: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/ekol.pdf, 3.5.2010.
  10. Ochodek, T.; Koloničný, J.; Branc, M.: Ekologické aspekty záměny fosilních paliv za biomasu. Str. 76-77. Dostupné z www: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/ekol.pdf, 3.5.2010.
  11. Ochodek, T.; Koloničný, J.; Branc, M.: Ekologické aspekty záměny fosilních paliv za biomasu. Str. 70. Dostupné z www: http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/ekol.pdf, 3.5.2010.
  12. Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva. Dostupné z www: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269, 3.4.2010.
  13. Cena kotle na pelety dostupná z www: http://www.profistavba.cz/Kotle/Kotle-na-peletky/3484-Atmos-na-pelety-D-20-P-chladici-smycka-6-5-22-kW.html, 3.5.2010.fckLRCena kotle na dřevo dostupná z www: http://www.profistavba.cz/Kotle/Kotle-na-drevo/3318-ATMOS-DC-32-S.html, 3.5.2010.
  14. Cena akumulační nádrže dostupná z www: http://akumulacni-nadrz.cz/cenik.php#1500, 3.5.2010.
  15. Zelená úsporám, dostupné z www: http://www.zelenausporam.cz/sekce/489/vyse-podpory/, 3.5.2010.


Externí odkazy

České sdruženi pro biomasu BIOM CZ: [1]

Informace o vytápění:[2]

[3]

[4]

[5]

[6]