Příklady využití konceptu životního cyklu LCA: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 22: Řádek 22:
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.


Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky[VJPP3] .
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.


Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:
Řádek 78: Řádek 78:




Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.


Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br />
<br />
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|Kategorie dopadu
|Kategorie dopadu
Řádek 127: Řádek 126:
|4,65 10<sup>-12</sup>
|4,65 10<sup>-12</sup>
|}
|}
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii na dopad na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)
 
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.
 
[[Soubor:Normalizované výsledky doprava z USA.jpg|bezrámu|681x681pixelů]]


Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když nemají žádné jednotky, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.


Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.
Řádek 137: Řádek 139:
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.


Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava například z Jižní Moravy do Prahy.
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|Kategorie dopadu
|Kategorie dopadu
|Výrobek Španělsko
|Doprava ze Španělska
|Výrobek Jižní Morava
|Doprava z Jižní Moravy
|-
|-
|Úbytek fosilních paliv
|Úbytek fosilních paliv
Řádek 181: Řádek 183:
|SUMA
|SUMA
|3,76 10<sup>-11</sup>
|3,76 10<sup>-11</sup>
|4,45 10<sup>-12</sup>[VJPP6]
|4,45 10<sup>-12</sup>
|}
|}
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.  Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.


Když zmiňujeme nákupní tašky, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.


V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).


Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.


Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. [JW8] [VJPP9]
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám.  


Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.
Řádek 202: Řádek 204:
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,
*největší množství pevného odpadu je vyprodukováno v rámci životního cyklu nápojových kartonů,
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům[VJPP10] , relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.
 


Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):
Řádek 218: Řádek 220:


6.      hliníkové plechovky
6.      hliníkové plechovky


Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):
Řádek 232: Řádek 235:


6.      nevratné skleněné obaly
6.      nevratné skleněné obaly


Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:
Řádek 248: Řádek 252:


==Bydlení==
==Bydlení==
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu.
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.
 
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a Pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (v normalizovaných hodnotách[VJPP11] ). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme- li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak se jejich celkové dopady na životní prostředí liší pouze 1,5x.


Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.[VJPP12]
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br />
<br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.


Neregistrovaný uživatel