7 211
editací
Příklady využití konceptu životního cyklu LCA: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky. | Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky. | ||
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce: | Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé [[Kategorie dopadu výroby|kategorie dopadu]], jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce: | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|Kategorie dopadu | |Kategorie dopadu | ||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
|- | |- | ||
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins> | |<ins><u>Změna klimatu</u></ins> | ||
|kg | |kg CO<sub>2</sub> eq | ||
|106,22 | |106,22 | ||
|4,75 | |4,75 | ||
| Řádek 62: | Řádek 62: | ||
|- | |- | ||
|Fotochemická oxidace | |Fotochemická oxidace | ||
|kg | |kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq | ||
|3,55 10<sup>-2</sup> | |3,55 10<sup>-2</sup> | ||
|1,46 10<sup>-3</sup> | |1,46 10<sup>-3</sup> | ||
|- | |- | ||
|Acidifikace | |Acidifikace | ||
|kg | |kg SO<sub>2</sub> eq | ||
|6,48 10<sup>-1</sup> | |6,48 10<sup>-1</sup> | ||
|2,37 10<sup>-2</sup> | |2,37 10<sup>-2</sup> | ||
|- | |- | ||
|Eutrofizace | |Eutrofizace | ||
|kg | |kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq | ||
|1,31 10<sup>-1</sup> | |1,31 10<sup>-1</sup> | ||
|5,53 10<sup>-3</sup> | |5,53 10<sup>-3</sup> | ||
| Řádek 130: | Řádek 130: | ||
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže. | Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže. | ||
[[Soubor: | [[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]] | ||
| Řádek 197: | Řádek 197: | ||
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle. | Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle. | ||
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky. | Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je [https://is.muni.cz/el/1431/jaro2015/Bi6920/um/LCA_napojove_obaly_zaverecna_zprava.pdf LCA studie nápojových obalů]. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky. | ||
Studie uvedla několik významných závěrů: | Studie uvedla několik významných závěrů: | ||
| Řádek 254: | Řádek 254: | ||
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken. | V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken. | ||
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály. | Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály. | ||
{{MAS}} | |||