Editace stránky Neformální skupiny států

Nejdůležitějšími aktéry politické, bezpečnostní, ekonomické či environmentální agendy jak na regionální, tak na globální úrovni, zůstávají státy - ty však přesto považují za vhodné (v některých případech za nutné) spojovat síly. Nejčastější příčinou je poznání, že pro realizaci vytyčeného cíle jsou individuální síly nedostatečné, anebo by jednostranná realizace k zamýšlenému cíli nevedla, protože by vyvolala příliš velkou opozici. Vedle nejrůznějších bilaterálních či multilaterálních mezinárodních smluv, které povětšinou ošetřují pouze parciální záležitosti, dochází ke spojování většího množství aktérů do podoby mezinárodních organizací.

== Příklady sdružení států ==
*[[Mezinárodní organizace]]
*[[G8]] - hlavní organizace států
*[[Britské společenství národů]] - Commonwealth
*[[Frankofonie]] - La Francophoinie
*[[Lusofonie]] - Lusofonia
*[[Společenství nezávislých států]] - SNS
*[[APEC]]
*[[Třídění států v databázi OSN]]

== Zdroje ==

*[http://library2.usask.ca/gic/v1n3/hajnal/hajnal.html Summity G7] - historie a dokumenty
*[http://www.g7.utoronto.ca/ G8] - informační centrum
*[http://www.weforum.org/en/index.htm World Economic Forum]
*[http://www.wto.org/index.htm WTO]
*APEC – http://www.apec.org
*Commonwealth – http://www.direct.gov.uk
*Frankofonie – http://www.francophonie.org
*Lusofonie – http://www.cplp.org
*SNS – http://www.therussiasite.org 

== Literatura ==

Glassner, M. I. (1996): Political Geogrpahy. New York, Chicago: John Wiley and Sons.

Hnízdo, B. (1995). Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE.

OSN (2002). Fakta a čísla OSN. New York, Praha: Informační centrum OSN v Praze.

Harlow, V. (1946). Origins and Purpose. A Handbook on the British Commonwealth and Empire. London: His Majesty´s Stationery Office.

Laubach, B., Preuss, U.K., Schneider, J., Stoll, P.T. (2005): Memorandum, The Role of international Law in a globalized World , Heinrich Böll Stiftung.

Malenovský?, J. (1997). Mezinárodní právo veřejné. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity.

Romancov, M. (2002). Politická geografie, In: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, str. 388–420.

Romancov, M. (2005). Geopolitické kontury možného rozšíření EU. In: Klíma, M., Bureš, J.: Kam kráčíš, Evropská unie?, Plzeň: Aleš Čeněk, str. 164–174.

Romancov, M. (2006) Neformální skupiny států In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 91 - 98. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.