Národní plán obnovy

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)

Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 312,5 mld. EUR v rámci grantů

Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:

Musí:

  • Reflektovat specifická doporučení Rady pro danou zemi přijímaná v rámci evropského semestru (tzv. Country Specific Recommendations – CSR), a to jak pro rok 2020, tak 2019.
  • Přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti.
  • Přispívat k digitální i zelené transformaci.
  • Mít trvalý dopad.
  • Být vzájemně koherentní.

Dalšími podmínkami financování z RFF jsou:

  • Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (až 37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu a je v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou.
  • Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU.
  • Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU.

Sedm evropských vlajkových iniciativ

Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ

  • Nabírání na síle (Power Up) – budování a integrace kapacit obnovitelné energie
  • Renovace (Renovate) – zlepšení energetické účinnosti budov
  • Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) – urychlení rozvoje čisté mobility
  • Připojení (Connect) – budování vysokorychlostního internetu
  • Modernizace (Modernise) – EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
  • Rozšíření (Scale-up) – vytváření evropského průmyslového cloudu
  • Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill)

Obsah Národního plánu obnovy ČR

Za přípravu Národního plánu obnovy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.[1] Česká republika musí odevzdat Evropské komisi definitivní plán Národního plánu obnovy do konce dubna 2021.

  • Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026).
  • Závazky do konce roku 2023 (70 % do konce roku 2022)
  • Platby jsou možné až do roku 2026.
  • Zpětně způsobilé výdaje od 1. února 2020.
  • Cílem je financovat strukturální reformy a veřejné investice.

Požadavky na NPO

musí být v souladu s

  • Národním programem reforem
  • Dohodou o partnerství
  • Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
  • Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu

Principy financování ze strany Evropské komise

  • Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj
  • Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti.
  • Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů

Šest pilířů Národního plánu obnovy

  • Digitální transformace (11 %)
  • Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (52 %)
    • zajistí zlepšený pohyb produktů s okolními zeměmi a zároveň napomůže ke zlepšování životního prostředí.
    • Zahrnuje 3 hlavní oblasti:
      • 1. Zlepšení fyzické infrastruktury - primárně dopravní. Důležitá pro konkurenceschopnost regionů. Zajišťuje jejich propojení s obchodními partnery a přesun lidí a zboží v rámci ČR, Evropy i zbytku světa. Přesun k energeticky efektivnějším dopravním sítím přispívá k plnění zelené agendy.
      • 2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu.
      • 3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel.
  • Vzdělávání a trh práce (10 %)
    • Vzdělávací systém České republiky na všech svých úrovních potvrzuje ve srovnání se zeměmi obdobného historického vývoje i hospodářské kondice svoji kvalitu a vysokou úroveň.
    • Technologie proměňují všechna hospodářská odvětví. Vytvářejí se nové kategorie zaměstnání, mění se soubory dovedností potřebných pro tradiční i nová povolání. Mezi ty patří digitální dovednosti, vyšší kognitivní dovednosti, mezilidské dovednosti a dovednost přizpůsobivosti změnám.
    • Efektivní fungování trhu práce musí podpořit posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a její posun v globálním hodnotovém žebříčku.
    • Trh práce musí zajistit dostatek kvalifikované pracovní síly a pro ni kvalitní pracovní podmínky a reagovat na požadavky trvale udržitelného rozvoje.
    • Cílem je:
      • zajištění digitalizace škol
      • vytvoření nových programů zaměřených na nové potřeby státu a ekonomiky
      • vytvoření provázaného ekosystému pro zvyšování kvalifikací dospělých
  • Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)
  • Výzkum, vývoj a inovace (6 %)
  • Zdraví a odolnost obyvatel (7 %)

Kritika Národního plánu obnovy

Dosavadní obrysy plánu vznikajícího pod ministerstvem průmyslu a obchodu čelí kritice Svazu průmyslu, ale i politiků včetně těch koaličních a ekonomů. Ti například varují, že by podpora neměla sloužit k „zalátování státního rozpočtu“ nebo směřovat do „betonu“, tedy dopravních staveb, nýbrž do investic a rozvoje. Námitky k němu má například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Návrh je zpátečnický, nereaguje na obnovu země po koronaviru. Klíčová je investice do lidí – jesle, důchodová reforma,“ napsala. Maláčové vadí, že projekty věnující se lidem či digitalizaci sociálních úřadů činí jen sedm procent investic, což podle ní nestačí.[2]

Odkazy

Reference

  1. BOUBÍNOVÁ, Markéta. Příprava plánu na porcování unijních miliard nabírá zpoždění. Maláčová z něj chce peníze na důchodovou reformu. Deník N [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. Plán obnovy za 170 miliard čelí kritice - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy



Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.