Nápověda:Revize textu

Z Enviwiki
Verze z 29. 11. 2008, 23:27, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: __NOTOC__ == Postup při revizi obsahu a struktury textu == V první fázi revize je nejdříve třeba zlepšit obsahovou složku - všimnout si vztahů mezi různými částmi prác...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Postup při revizi obsahu a struktury textu

V první fázi revize je nejdříve třeba zlepšit obsahovou složku - všimnout si vztahů mezi různými částmi práce, jak se navzájem ovlivňují / podmiňují.

K tomuto účelu si můžete například vytvořit formální obsah textu (seznam všech úrovní nadpisů či kapitol) - ten je zvlášť užitečný v případě, že množství informací nebo poznámek začne značně narůstat. Kromě této „organizační funkce" je vytvoření obsahu užitečné v okamžiku, kdy potřebujete podle struktury znovu zkontrolovat rozvíjení svých myšlenek a argumentů. Možná nyní zjistíte zcela jiné vztahy mezi problémy, než jste předpokládali.

Při druhém čtení k textu přistupujte jako jeho čtenář a posuzovatel; zkontrolujte části práce:

Úvod

Jakou má funkci? Úvodní odstavec má představit hlavní myšlenku nebo oblast zájmu celého textu. Zároveň by měl upoutat pozornost čtenáře a sdělit, proč je zvolené téma důležité.

Jak vypadá dobrý úvod?

  • Obsahuje základní tezi. V této tezi je vyjádřena hlavní myšlenka celého textu. V dalších odstavcích se jí musíte držet, omezit svou pozornost na tento zvolený problém.
  • Poskytněte nějaké další informace o tématu. Můžete sdělit fakta, použít citace, nebo definice důležitých termínů, které později v textu použijete.

Hlavní odstavce

Jakou mají funkci?

Tvoří podstatnou součást textu. Rozvíjejí hlavní myšlenku.

Jak mají vypadat?

  • Uvádí hlavní argumenty - každý ve zvláštním odstavci
  • Argument jsou podpořeny fakty, podrobnostmi a příklady
  • Odstavce mají být spojeny do jednolitého textu spojovacími slovy:
    • Pro výčet číslovky (za prvé,...)
    • Pro podporu jinými argumenty: dále, ve vztahu k..., také...
    • Protipříklady: na druhé straně, ...
    • K poukázání na příčinné souvislosti: proto, v důsledku,...

Jako každý dobrý odstavec, má i ten uprostřed textu obsahovat: hlavní myšlenku; věty, které ji podporují a rozvíjejí; a shrnutí nakonec.

Shrnující odstavec

Jakou má funkci?

Je závěrem - shrnuje nebo znovu formuluje hlavní myšlenku textu. Ve čtenáři zanechává dojem ukončenosti myšlenek.

Jak má vypadat?

  • Znovu vyjadřuje důležité argumenty, které podporují hlavní myšlenku
  • Tato základní teze je formulována jinak (poučeně)
  • V odborném textu se cení především vlastní pohled či názor - podpořený argumenty.

Výčet použitých zdrojů

  • citujeme jen bezprostředně související práce
  • až na výjimky necitujeme vlastní práce
  • odkaz na literaturu maximálně přesný
  • norma ISO 690

Žánry v odborném psaní

Viz například techniky používané v odborném psaní.

Druhy krátkého odborného textu (odborné eseje)

Viz Krátký odborný text.

Další zkušenosti s odborným psaním

Veřejně publikovat má smysl, až „máme co říci“. Předpokládejme, že máme zdařilou diplomovou práci či později výzkumnou práci, případně případovou studii o praktickém problému, a chceme tyto výsledky (veřejně) publikovat v písemné podobě.

Publikace ve sborníku – asi nejčastější šance pro publikování. Sborník může být sestavení všech nebo vybraných příspěvků prezentovaných na konferenci či obdobné akci, mohou být vydávány sborníky vítězných prací ze studentské vědecké a odborné činnosti apod.

Pokud jsou na dané akci vydávány vybrané příspěvky v podobě sborníku, vyplatí se je připravit kvalitně, včetně jazyka. Nekvalitní příspěvky přidělávají práci editorům i posuzovatelům (pokud je sborník recenzován) a ti mají tendenci je zamítnout.

Je třeba zvážit, zda budete chtít příspěvek publikovat ještě někde jinde, zpravidla. Publikace téhož dvakrát zpravidla není možná – nakladatelství vyžadují písemné prohlášení, že věc nebyla publikována ani nabídnuta k publikaci někde jinde.

Publikace v časopise – časopisy mohou mít různou odbornou úroveň, různou čtenářskou obec atd. Publikování v časopise je ceněno více než sborník nebo jiný způsob publikování a časopisy jsou většinou nabídkám článků otevřené. Podmínky nabídky jsou většinou na webových stránkách těchto časopisů. Je třeba je pečlivě dodržet. Rovněž je třeba se pečlivě věnovat poznámkám recenzentů. Mohou být vydávána zvláštní čísla u příležitostí konferencí apod.

Publikace v knize – vyžaduje autora/y, subjekt, který platí náklady s vydáním spojené a vydání organizuje (knižní nakladatelství či subjekt který má grant v rámci kterého je publikace zpracována a vydána), tiskárnu a způsob šíření (zdarma či za úplatu).

Největší šance může být podílet se na vydání editované monografie. Autor tam spolupracuje s editorem knihy. Buď je přímo osloven (například je mu nabídnuto vydání příspěvku prezentovaného na konferenci) nebo byl vybrán na základě předložení kvalitního abstraktu do projektu vydání monografie (na základě obecné výzvy). Zásady pro kvalitní zpracování abstraktu pro knižní publikaci jsou obdobné jako při zpracování abstraktu pro příspěvek na akci s ústní prezentací. Je-li monografie recenzována, je třeba se věnovat připomínkám recenzentů. Renomovaní nakladatelé vyžadují písemné vyjádření, jak bylo s připomínkami naloženo.

Zdroje

Další odkazy

ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách : několik zásad pro začátečníky. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. ISBN 80-86429-40-7.

ČMEJRKOVÁ, Světla, DANEŠ, František, SVĚTLÁ, Jindra. Jak napsat odborný text. Praha : Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1.

CHÝLA, Roman. Publish, or perish?. Ikaros {online}. 2006, roč. 10., č. 9. {cit. 2007-12-27}. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3594>. ISSN 1212-5075.

FIŠER, Z.: Proč má smysl učit žáky tvůrčímu psaní? Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Metodický portál www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. On-line verze: http://www.rvp.cz/clanek/198/367.