Modernizace GSM sítě a recyklace mobilních telefonů: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 16: Řádek 16:
  
 
[[Soubor:drahekovyvmobilech.jpeg]]
 
[[Soubor:drahekovyvmobilech.jpeg]]
 +
(Zdroj: www.t-mobile.cz; www.prosvetkolemnas.cz
  
  

Verze z 27. 4. 2010, 23:01

V dnešní době už si jen málokdo v České republice i ve světě dokáže představit život bez mobilního telefonu. Služby mobilních operátorů využívají denně miliardy lidí, proto je společenská odpovědnost operátorů ([CSR - corporate social responsibility][1]) velmi důležitým a sledovaným tématem a v neposlední řadě se zabývá také chováním mobilních operátorů k životnímu prostředí.


Recyklace mobilních telefonů


Recyklacemobilu.jpeg

Složení mobilního telefonu

Zcehojemobil.jpeg

Nejvíce zastoupeným kovem v mobilních telefonech je měď. Jen ve vysloužilých mobilních telefonech v ČR se skrývá přes 120 tun mědi, jejíž získání pomocí recyklace by bylo o 87 % méně energeticky náročné než její těžba. Tato měď by stačila například na výrobu 12 000 kilometrů kabelu, jenž se používá v domácnostech.

Mezi drahými kovy zaujímá prvenství stříbro, jeho obsah ve vysloužilých mobilních telefonech je zhruba 2700 kg. Dalšími takovými kovy jsou zlato - cca 300 kg, palladium - cca 150 kg a platina - cca 8 kg.

Drahekovyvmobilech.jpeg (Zdroj: www.t-mobile.cz; www.prosvetkolemnas.cz


Mezi ostatní látky, které lze získat recyklací mobílních telefonů, patří například oxid křemičitý, který se používá zejména jako příměs do betonu. Této látky je ve vysloužilých mobilních telefonech v ČR asi 105 tun.

Materiály získané recyklací mobilních telefonů se dají dále využít pro výrobu zcela nových mobilních telefonů a pro výrobu jiné spotřební elektroniky.

Recyklace elektroodpadů a zákon

Donedávna byla recyklace a sběr elekroodpadu pouze projevem dobré vůle některých ekologicky smýšlejících firem. Dnes ale již existují určité právní normy, které zacházení s elektroodpadem upravují. Nejvýznamnější direktivou upravující nakládání s toxickými látkami při výrobě elektrozařízení, platnou ve všech zemích Evropské unie, je Directive on the restriction of the use of certain hazardous substances in electrical and electronic equipment[[2]] (direktiva omezující použití některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních) 2002/95/EC, známá pod zkratkou RoHS