1 550
editací
Makroekologie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
added Category:Ekologie using HotCat
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m (added Category:Ekologie using HotCat) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je podobor ekologie, který se zabývá studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředí ve velkých prostorových měřítcích. Charakterizuje a vysvětluje statistické vzorce hojnosti, distribuce a rozmanitosti. Termín byl poprvé použit Jamesem Brownem z University of New Mexico a Brianem Maurerem z Michiganské státní univerzity v roce 1989 v časopisu Science.<ref>BROWN, J.H. and MAURER, B.A. Macroecology: The Division of Food and Space among Species on Continents. Science, Mar 03, 1989, vol. 243, no. 4895. pp. 1145 ProQuest Central. ISSN 00368075.</ref> | |||
''Makroekologie'' se přibližuje myšlence studia ekosystémů pomocí přístupu "shora dolů". Usiluje o pochopení prostřednictvím studia vlastností systému jako celku; Kevin Gaston a Tim Blackburn tento přístup přirovnávají k výzkumu lesa pro výzkum stromů.<ref>Gaston, K.J. and T.M. Blackburn. 2000. ''Pattern and Process in Macroecology''. Blackwell Science. {{ISBN|0-632-05653-3}}</ref> | |||
''' | ''Makroekologie'' zkoumá, jak globální vývoj v oblasti změny klimatu ovlivňuje populaci volně žijících živočichů. Klasické ekologické otázky, které se dají studovat pomocí makroekologických technik, zahrnují otázky bohatosti druhů, gradientu šířky v rozmanitosti druhů, křivku druhu a oblasti, velikost rozsahu, velikost těla a druhovou hojnost. Například je věnována velká pozornost vztahu mezi hojností a velikostí rozsahu (proč mají druhy, které mají velkou místní populaci, mají také širokou distribuci, zatímco druhy, které jsou méně bohaté, mají tendenci mít omezený rozsah).<ref>{{cite book |last=Brown |first= J.H.| title= Macroecology| year= 1995| publisher= University of Chicago Press| isbn= 0-226-07614-8}}</ref> | ||
'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]]. | |||
Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w: | Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cs:evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]]. | ||
Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w: | |||
Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu. | |||
Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cs:environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 22: | Řádek 25: | ||
[[Kategorie:Pojmy prostředí]] | [[Kategorie:Pojmy prostředí]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||