Editace stránky MAS Rychnovsko (Sdružení SPLAV, z.s.)

{{Infobox MAS
| název = Sdružení SPLAV, z.s.
| forma = zapsaný spolek
| založení = 15. 12.2004
| podniků = 8 + 5
| obcí = 31
| NNO =
| osob =
| web = https://www.sdruzenisplav.cz/
| kontakt =  Skuhrov nad Bělou čp. 84, 517 03 Skuhrov nad Bělou
}}

'''MAS Sdružení SPLAV''' má k 1. 12. 2015 52 členů (partnerů MAS). Obce patřící do MAS mají rozlohu 48 090 ha, s celkem 35 536 obyvateli. Členskými obcemi jsou obce střední velikosti od 200 do 1 000 obyvatel, výjimku tvoří města [[w:cs:Rychnov nad Kněžnou,|Rychnov nad Kněžnou,]] [[w:cs:Vamberk|Vamberk]], [[w:cs:Rokytnice v Orlických horách|Rokytnice v Orlických horách]] a [[w:cs:Solnice|Solnice]], městys [[w:cs:Doudleby nad Orlicí|Doudleby nad Orlicí]] a obce [[w:cs:Kvasiny|Kvasiny]], [[w:cs:Skuhrov nad Bělou|Skuhrov nad Bělou]] a [[w:cs:Potštejn|Potštejn]], které tuto velikost převyšují. 

Do území místní akční skupiny náleží tyto obce (abecedně řazeno): Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Byzhradec, Černíkovice, Doudleby nad Orlicí, Jahodov, Javornice, Kvasiny, Libel, Liberk, Lično, Lukavice, Lupenice, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Potštejn, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Solnice, Synkov-Slemeno, Třebešov, Tutleky, Vamberk, Voděrady, Záměl, Zdobnice.

Podle evropských kritérií (definice Eurostatu i OECD) se za venkovskou oblast považuje území, v němž hustota zalidnění nepřesáhne hodnotu 150 obyv./km<sup>2</sup>. Z hlediska tohoto ukazatele se tak MAS Sdružení SPLAV jeví jako '''jednoznačně venkovské území'''. Na úrovni obcí pak hodnotu 150 obyvatel na km<sup>2</sup> překračuje pouze pět obcí (města Rychnov nad Kněžnou, Vamberk a Solnice a další dvě obce Kvasiny a Doudleby nad Orlicí). 

==Charakteristika regionu==
Na území MAS Splav se stýkají přírodní území zvláště chráněná s místy intenzívní průmyslové výroby a dopravy a je potřeba dbát na to, aby potřeby obou jednotlivých typů území nebrzdily zásadně rozvoj druhého typu.

Společným znakem všech obcí '''podhorské''' '''části''' je vcelku dobré vybavení službami, technickou a dopravní infrastrukturou, dostatečná nabídka zaměstnání, vzdělávání i bydlení. Za nadstandardní se dá označit i společenský život v obcích a z toho všeho pramenící stabilizace a soudržnost obyvatelstva. Důvodem těchto pozitivních skutečností je dlouhodobý kontinuální rozvoj obcí zohledňující postupně se objevující potřeby obyvatelstva. Tato část regionu nebyla v novější historii postižena sociálním ani ekonomickým kolapsem, nedošlo, až na výjimky, k výraznější migraci obyvatelstva ani ukončení činnosti tradičních zaměstnavatelů. Naopak, významnou skutečností ovlivňující život v této části regionu, ale i širším území, je překotný rozvoj závodu Auto-Škoda v Kvasinách, který je jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. Přebytek pracovních příležitostí na jedné straně přivádí do regionu nové obyvatele a investiční prostředky, na druhé straně však narušuje místní podnikatelské prostředí a zhoršuje životní prostředí. 

Potenciálem vhodným k využití jsou v této oblasti dobré podmínky pro trvalý život a dostatečná kapacita území pro přistěhování nových občanů. 

Rozvoj obcí Vamberecka (součást Podhorské oblasti) donedávna stagnoval v důsledku postupného upadání významu menších regionálních center Vamberka a Doudleb nad Orlicí ve prospěch dravějšího Rychnova nad Kněžnou a v posledních letech i kvůli odchodu několika větších tradičních zaměstnavatelů místních obyvatel. Obce se tak dodnes potýkají s vyšší nezaměstnaností a z toho plynoucím ekonomickým a sociálním oslabením obyvatel a také s existencí nevyužívaných chátrajících průmyslových objektů přímo v centrech obcí. Pocit „ztráty tradičních jistot“ se projevil větší migrací obyvatel a na jejich společenském životě, který se kromě Vamberka stal závislým na okolních větších městech. Potenciálem vhodným k využití je v této oblasti dobré personální a technické zázemí a volné kapacity pro rozvoj podnikatelských aktivit. 

'''Horské části''' území MAS postihly v minulých obdobích všechny problémy pohraničních území. Výrazný odliv původního obyvatelstva během a po 2. světové válce, přistěhování nových osadníků bez vazeb a pocitu zodpovědnosti k území, likvidace tradičních zaměstnavatelů, to vše přivedlo tuto část okresu Rychnov nad Kněžnou mezi hospodářsky slabé oblasti s velkým procentem nezaměstnanosti a nízkou hustotou stálých obyvatel. Zemědělská výroba je extenzívní, zaměřená na údržbu krajiny formou pastvy masných plemen skotu, ovcí a koz a na pěstování energetických plodin. Málo je rozšířená agroturistika a další nezemědělské aktivity zemědělských subjektů. V posledním období se situace stabilizovala a začíná se pomalu zlepšovat. Města, obce i podnikatelé si uvědomují svůj rozvojový potenciál a začínají jej využívat ve prospěch zlepšení života místních obyvatel. Potenciálem vhodným k využití je v této oblasti pěkné a zdravé prostředí pro rozvoj turistiky a podnikatelských aktivit ve službách.

==Výchozí situace a možnosti změn==

===Sociální oblast===
Členové Spolku – partneři MAS jsou podle svého zaměření a zájmů rozděleni do 4 zájmových skupin. Jsou to skupiny: 

*a) veřejná správa 15 členů (Prioritní oblast OBČANÉ, PR IROP)
*b) podnikání 17 členů (Prioritní oblast PODNIKÁNÍ, PR PRV)
*c) péče o krajinu 10 členů (Prioritní oblast PROSTŘEDÍ, PR OPŽP)
*d) neziskové činnosti 10 členů (průřez prioritních oblastí, PR OPZ)

Zájmové skupiny byly voleny tak, aby pokrývaly co největší šíři činnosti spolku a zároveň odpovídaly zaměření dosavadních i budoucích dotačních zdrojů, se kterými spolek hospodaří.

I přes dlouhodobě vysokou míru zaměstnanosti přetrvávají na území MAS některé sociální problémy, např. nezaměstnanost znevýhodněných skupin občanů, 1–2 sociálně vyloučené lokality, nedostatek některých sociálních zařízení a služeb. O nápravu těchto nedostatků mají zájem jak obce, tak i neziskové organizace. Komunitní centra jsou v území novým fenoménem a obce a neziskové organizace se připravují na jejich vyzkoušení. Další plánované projekty se týkají ambulantních a terénních služeb a podpory samostatného bydlení. 

===Školství===
Základním stabilizačním prvkem každé obce obvykle bývá existence školy. V 10 obcích území je úplná ZŠ (1. – 9. ročník), v dalších 11 obcích pak je jen škola s jedním stupněm (nejčastěji 1. – 5. třída). Zbylých 10 převážně malých obcí nemá na svém území školu a děti musí dojíždět. Největší obcí bez školy je Liberk. Na území MAS se nachází 26 mateřských škol ve 21 obcích (Rychnov n/K má 6 MŠ). Pokud se týká vyšších stupňů škol, v regionu jsou tři střední školy a jedna vyšší odborná škola (vše v Rychnově n/K); vysoká škola se zde nenachází. Celoživotní vzdělávání nabízí vyšší odborná škola v Rychnově n/K, další možnosti jsou pak mimo MAS. Pracoviště se zaměřením na vědu a výzkum se v území nenachází.

MAS se zaměřuje na podporu drobnějších stavebních úprav stávajících zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol, základních škol, škol a školských zařízení pro střední a vyšší odborné vzdělávání a infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže v klíčových kompetencích, infrastruktury pro celoživotní vzdělávání v klíčových kompetencích vedoucí k bezbariérovosti prostor, úpravy prostor a nákup vybavení nezbytného k zajištění výuky klíčových kompetencí v souladu s místním trhem práce. 

====Prorodinná opatření====
Toto téma je na území MAS nové a MAS prozatím eviduje zájem o 2 spíše drobnější projekty dětských skupin pro děti předškolního věku. Toto zařízení zatím v regionu chybí. Záměrem MAS je také podpořit či připravit projekt dětského klubu pro děti do 10 let. 

===Sídla===
Síť zdravotnických zařízení v regionu poskytuje odpovídající péči; zdravotnická zařízení jsou ve 12 obcích MAS. Mají ho všechny obce s více než 800 obyvateli s výjimkou Javornice. Komplexní péči v regionu zajišťuje Oblastní nemocnice v Rychnově n/K. Nicméně v relativním srovnání počtu lékařů (2,9 v přepočtu na 1000 obyvatel) je okres Rychnov nad Kněžnou (za který jsou k dispozici data) podprůměrně vybaven.

===Kultura===
Z hlediska kulturních památek je v regionu množství historicky významných staveb (Kvasiny, Lično, Orlické Záhoří, Pěčín, Potštejn, Rokytnice v O. h., Rybná n/Z, Říčky v O. h., Slatina n/Z) i architektonicky cenných staveb (Černíkovice, Lukavice, Potštejn, Rokytnice v O. h., Rychnov n/K, Skuhrov n/B, Solnice, Záměl). Městská památková zóna je vyhlášena v Rychnově nad Kněžnou a Rokytnici v Orlických horách. 

V území MAS jsou dvě národní kulturní památky (vč. památek zapsaných na indikativním seznamu) – kostel v Liberku a areál zámku v Rychnově nad Kněžnou. MAS chce zajistit ochranu a vhodné využití nejcennějších objektů historického dědictví v regionu. 

Z hlediska vybavenosti obcí kulturními zařízeními je – stejně jako v ostatních případech – nejlepší vybavenost v Rychnově nad Kněžnou, kde se nachází všechna důležitá kulturní zařízení vč. kina a divadla. Pouze 6 obcí nemá knihovnu, největší z nich je pak Javornice. Kromě největších obcí má nejvíce kulturních zařízení obec Potštejn (muzeum, 2 galerie a další kulturní zařízení). Z nejvýznamnějších kulturních zařízení v MAS lze jmenovat Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Pevnost Hanička u Rokytnice v Orlických horách (muzeum), Památník Karla Poláčka v Rychnově n/K (galerie) a Muzeum krajky ve Vamberku.

Projekt ''Stars of the region'' má za cíl probudit v mladých lidech zájem o své rodné místo, o oblast ve které žijí a o její kvality i obyvatele. V rámci mezinárodních pobytů mládeže několika regionů z různých evropských zemí vznikne pod vedením profesionálů filmové pásmo zachycující genius loci míst, která jsou našimi domovy.
{{Podrobně|Projekt Stars of the region}}

===Cestovní ruch===
Z analýzy vyplývá, že území MAS je značně atraktivní pro cestovní ruch. Nejatraktivnější z hlediska cestovního ruchu je horská část MAS, nicméně i v podhorské části se nacházejí turisticky zajímavé lokality. Rozvinuta především zimní turistika, pro letní chybí infrastruktura (ale budovat zážitková centra není zájem ze strany MAS).

Infrastruktura pro cestovní ruch – 75 ubytovacích zařízení ve 14 obcích. Přesto většina obcí sdružení na svém území žádné ubytovací zařízení neměla. Hromadná ubytovací zařízení jsou výrazně koncentrována do několika obcí v Orlických horách. V pěti horských obcích (Bartošovice v Orl. horách, Orlické Záhoří, Rokytnice v O. h., Říčky v O. h. a Zdobnice) mají téměř 70 % všech ubytovacích zařízení.

Projekt ''Sauny a pece – bridging, developing the sence of community'' vybuduje veřejně přístupné komunitní sauny a rozvine jejich komunitní přesah.
{{Podrobně|Projekt Sauny a pece}}

===Doprava===
Územím neprochází žádná důležitá dopravní komunikace. Přitom je zatíženost komunikací stoupá, leckde se pohybuje na hranici únosnosti. V horské části je největším problémem špatný stav komunikací nižších tříd.

===Energetika===
Je nutné modernizovat současnou energetickou a distribuční sít. Spotřeba energií navíc každoročně stoupá. V poslední době se množí výstavba alternativních zdrojů elektrické energie, ne však vždy příznivých k životnímu prostředí.

===Zemědělství===
V podhůří převažuje intenzivní zemědělská výroba, která je zaměřena především na chov dojnic a rostlinnou výrobu. Méně příznivější podmínky pro rostlinnou výrobu jsou v horské části MAS, která leží z klimatologického hlediska v chladné oblasti. Zde je zemědělská výroba extenzívní, zaměřená na údržbu krajiny formou pastvy masných plemen skotu, ovcí a koz a na pěstování energetických plodin. Málo je rozšířená agroturistika a další nezemědělské aktivity zemědělských subjektů včetně přímého prodeje výpěstků a výrobků.

Přetrvává dědictví socialistické éry, kdy v krajině vyrostla gigantická betonová sila, velkokapacitní kravíny, sklady a další objekty zemědělské velkovýroby dnes zchátralé a hyzdící venkovskou krajinu. V rámci zvyšování zemědělské produkce se do půdy dodávalo neúměrné množství umělých hnojiv. Provádělo se plošné odvodnění pozemků a likvidace volně rostoucí zeleně v rámci náhradních rekultivací. Tento způsob hospodaření negativně ovlivnil vývoj krajiny a narušil přírodní podmínky pro přirozený vývoj živočichů i rostlin.

===Lesnictví===
Z nezemědělské půdy tvoří velkou část lesy (více než 38 % rozlohy), což je dáno horským charakterem části řešeného území. Převažují smrkové monokultury a část lesních porostů je výrazně ovlivněna průmyslovými exhalacemi. Lesy v území mají velký potenciál pro udržitelný rozvoj MAS. Mají výraznou rekreační funkci, zároveň však přispívají k příznivému přírodnímu prostředí v území. Část z lesů je možné využít jako suroviny pro těžbu.

===Ochrana přírody===
CHKO je od r. 1999 rozděleno do 4 zón podle stupně ochrany přírody a krajiny. 1. zóna je nejpřísnější (umožňuje nejméně zásahů do krajiny), na jejím území jsou plochy z hlediska ochrany přírody nejcennější a tvoří jen 7 % plochy CHKO. Mnohem rozsáhlejší jsou pak 2. a 3. zóna, plošně nejmenší je 4. zóna, která zahrnuje především zastavěné plochy v CHKO. Schválená zonace odpovídá až na několik málo případů stavu poznání přírody a krajiny a plní dostatečně funkci diferenciace území pro uplatňování ochranných podmínek.

Životní prostředí v MAS je negativně ovlivňováno regionálními zdroji, zejména z průmyslové výroby. Emise tepelných elektráren a dalších zdrojů částečně ničí zdejší přírodní bohatství. Přesto ale dlouhodobě platí, že území patří v rámci České republiky mezi oblasti s nejnižšími hodnotami z hlediska znečištění ovzduší. Po roce 1990 došlo k poklesu koncentrací emisí ze stacionárních zdrojů, více se vyskytují pouze emise NOx zásluhou zvýšené automobilové dopravy, i tak jsou však podprůměrné.

===Klima===
Velkým zásahem do života obyvatel horských oblastí jsou opakující se jarní povodně postihující zejména části obcí Záměl, Potštejn a Doudleby nad Orlicí. Při likvidaci následků povodní osvědčili občané mnohokrát solidaritu a spolupráci; toto společně prožívané nebezpečí přispívá k soudržnosti obyvatel obcí.

===Sucho===
Srážkově je území spíše nadprůměrné. Nejvyšší měsíční úhrny srážek se objevují v červenci a srpnu. Průměrný roční úhrn se pohybuje v nižších oblastech kolem 700 - 800 mm, ve vyšších polohách Orlických hor se pohybuje okolo 1 300 mm. Výrazně tak narůstá s nadmořskou výškou. Počet srážkových dní je největší v zimě, nejmenší v březnu a dubnu, a pak v září a v říjnu. Rovněž sněžení značně ovlivňuje nadmořská výška, maximální výše sněhové pokrývky dosahuje v podhůří 30-40 cm, na hřebech kolem 100 cm.

Na území CHKO pramení několik významnější toků (Zdobnice, Říčka, Bělá a Kněžna), které se vlévají do největší řeky v území - Divoké Orlice, jež patří do povodí Orlice. Vlastní soutok je však většinou již mimo CHKO, stejně tak pramen Divoké Orlice, který je na polském území. Pouze malá část CHKO u Olešnice v O. h. patří do povodí Metuje (říčka Olešenka). Prameniště těchto řek, ležící převážně na svazích hlavního hřebene, dnes představují ostrůvky nejzachovalejších přírodních biotopů, které sestupují z hor do podhůří lesnatými údolími. V jejich závěrech se nachází celá řada pramenišť a podmáčených horských luk. 

Pro své přírodní podmínky tvořící významnou přirozenou akumulaci podzemních a povrchových vod byly Orlické hory v roce 1978 vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV. Hranice CHOPAV je shodná s hranicí CHKO Orlické hory.

Území je tak bohatou zásobárnou podzemních i povrchových vod. Na podzemních zdrojích je založeno zásobování vodou celého regionu.

Projekt ''Řeka života'' vychází z faktu, že voda je jednou ze základních podmínek existence života. Nástrojem osvěty o významu vody v tomto projektu bude tzv. storytelling (volně přeloženo jako ´vyprávění příběhů´) – interaktivní forma sdělení příběhu.

4. 4. 1. PŘIPRAVOVANÉ PROJEKTY SPOLUPRÁCE 

RIVER OF LIFE (ŘEKA ŽIVOTA) – LEADER Mezinárodní spolupráce (klíčový projekt pro PR PRV, fiche c.17) 

Projekt Řeka života vychází z faktu, že voda je jednou ze základních podmínek existence života. Voda a její téměř magické schopnosti, voda a její důležitost pro lidstvo, voda a její kulturně-historický význam, voda a její koloběh jsou namátkou témata, která stojí za povšimnutí a šíření. 

Podrobněji viz Projekt River of Life

==Aktéři==
'''Starostové''' – 10 členů MAS jsou starostové, z nich 8 je aktivních. Nečlenové – do 10 starostů, Rychnov též není členem.

'''Škoda''' – 10 000 zaměstnanců, z toho 8 000 není místních. Závod nepodporuje region, o místní dění se nezajímá, nerozvíjí komunitní život ani neorganizuje aktivity a programy pro lidi. Vysoké platy dělí místní obyvatelstvo a lidé své peníze neutrácejí za obecně prospěšné věci (ani za estetické bydlení, které by pozvedlo místní kulturu). S MAS nekomunikují, své strategie a plány do budoucna utajují. Akce, které pro veřejnost závod pořádá, lze nazvat „společenskými úplatky“. Nevytváří místní zdroje – neplatí za odpady, ani za lékaře.

'''Školy''' – vzdělávání souvisí se Škodou, v regionu chybějí např. kuchaři. Plán na založení regionální univerzity – opět technické zaměření (Škoda). Jednostranné vzdělávání.

Typy škol: gymnázium, průmyslovka (všechny obory). V Kostelci je zahradnická škola. Strategie kraje je vychovávat zaměstnance pro Škodu – jednostranné technické vzdělávání

Školy ani '''knihovny''' nejsou aktivním aktérem, vlastní iniciativu nevyvíjejí, o programy nestojí

'''Církev''' je neaktivní, ani nevyužívá možné dotace na obnovu vlastních památek (kostel v Liberku), nezájem o větší údržbu kostelů – katolíci. Výjimka – kostel v Neratově, je to ale příliš ambiciózní projekt, jeho protagonisté nespolupracují ani s místní obcí. Spolupráce MAS s církvemi – nefunguje spolupráce s katolickou církví – otázkou je i jak budou církve dále obhospodařovat vrácený majetek. Dobrá spolupráce s českobratrskou církví.

Při posledním sčítání 2011 uvedlo pouze 11,6 % obyvatel SO ORP Rychnov n/K, že se hlásí k nějaké církvi.

'''Spolkový život''': především hasiči (hasičská sdružení (20 spolků), která působí ve více než polovině obcí; zejména v nejmenších obcích jsou často iniciátorem společenského života v obci, sportovní sdružení 19 spolků, především se přitom jedná o TJ Sokol, fotbalisty), myslivecká sdružení či spolky (10) a také různá chovatelská a další sdružení okolo živých tvorů (9 spolků, v tom i rybářské). Další sdružení a spolky se již vyskytují mnohem méně často, maximálně ve dvou případech (např. Červený kříž nebo divadelní spolek). 

Chybí zde spolky v oblasti životního prostředí – nebo vyvíjejí aktivity jen pro sebe (ptáčkaři). Není zde ČSOP, nejsou centra OP jako například ve Vlašimi. Projekt na Ekocentrum (kde?) – bez neziskovky, bude jen prezentační záležitost. Chybí tak „vizionáři“ neziskového sektoru; nápady, které by přinesli.

'''Zahraniční spolupráce''': v rámci MAS asi vůbec nejvyšší – snaha přivést do MAS nové impulsy, ne vždy se daří.

===Komunita===
Život v obcích MAS je poměrně bohatý, což dokládá i počet nejrůznějších spolků a sdružení na území MAS. To vede k spokojenosti občanů a jejich stabilizaci v obcích. Negativem je obvykle nedostatek vhodných a zdarma přístupných prostor i prostranství, které by mohly být spolky využívány.

==Příležitosti pro inovace==

===Podmínky pro ekonomickou transformaci===
Život v MAS výrazně ovlivňuje dominantní závod Škoda Auto, která zaměstnává více než 4 tis. obyvatel (nejen z území MAS). Některé další podniky naopak svoji činnost ukončují. Významnou roli však hrají i některé regionální značky produktů z území.

Souhrnným problémem v této oblasti je zmenšování rozmanitosti podnikatelských aktivit vyplývající z nízké míry vzdělanosti obyvatel a také malého počtu samostatně podnikajících osob. To vede k závislosti na velkých zaměstnavatelích, kteří sice v regionu jsou, ale jejich setrvání je nejisté. Navíc většina větších podniků v území je zaměřena na strojírenství, které svým charakterem neumožňuje zaměstnávání méně výkonných občanů, takže přes vysokou zaměstnanost přetrvávají v regionu skupiny lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

===Identifikované potřeby===
Zjištěné problémy jsou ovlivněny obecným vývojem společnosti, ale také nízkou aktivitou obyvatel regionu. Ústředním problémem je '''malá vůle ke změnám.'''

===Technologické příležitosti===
Projekt ''Posílení podnikání na venkově a zlepšení přístupu k životnímu prostředí'' podnítí venkovské podnikání se souhlasem přírody. V rámci projektu vzniknou tzv. inkubátory, díky kterým budou mít začínající podnikatelé zlepšené startovací podmínky.

Podrobněji viz Projekt Posílení podnikání na venkově

Projekt ''Kreativní odpady – Přeshraniční spolupráce''; jeho cílem je přiblížit odpadovou problematiku – zejména využití odpadů a zbytkových materiálů ke zpracování do podoby nových atraktivních produktů – módních doplňků, paliva, užitkových předmětů atd. 

Podrobněji viz Projekt Kreativní odpady

===Brownfields===
{| class="wikitable"
|'''Nevyužité  příležitosti (brownfields)'''
|'''Možnosti využití  brownfieldů'''
|-
|V posledních letech byly některé závody nuceny ukončit  svoji činnost, mezi nejvýznamnější patřil závod např. Porkert ve Skuhrově nad  Bělou, ještě před několika lety jeden z největších zaměstnavatelů v území.  Ukončit či omezit výrobu byly nuceny i některé závody na Vamberecku (Masný  závod nebo PERLA Doudleby n/O), proto se zde přechodně zvýšila  nezaměstnanost. V důsledku toho zůstává mnoho objektů bývalých průmyslových  závodů nevyužitých a celé chátrající areály pak nejen hyzdí centra měst  (Vamberk, Doudleby n/O., Rokytnice v O.h., Skuhrov n/B.) ale ohrožují i  bezpečnost a životní prostředí občanů. To se však týká nejen průmyslových,  ale i nevyužívaných zemědělských a dalších areálů a staveb, jejichž rozloha  však obvykle není tak velká.
|Celkově lze konstatovat, že život v obcích MAS je poměrně  bohatý, což dokládá i počet nejrůznějších spolků a sdružení na území MAS. V  podstatě v každé obci mají nějaký spolek, většinou se dokonce jedná o více  spolků nebo sdružení. To vede k spokojenosti občanů a jejich stabilizaci v  obcích. Negativem je obvykle nedostatek vhodných a zdarma přístupných prostor  i prostranství, které by mohly být spolky využívány.

Zatímco nové plochy obvykle v extravilánu obcí jsou  projekčně řešeny, obcím chybí podrobnější řešení center v podobě regulačních  plánů, což mnohde vede k trvalému poškozování historicky cenných a místně  odpovídajících objektů a prostor.

Významným nedostatkem je i ústup od dříve využívaných  studií velkých územních celků, ve kterých byly územní plány jednotlivých obcí  řešeny v souvislostech vzájemných i veřejného zájmu.
|-
|Z celkového počtu 9 274 domů na území MAS jich je 1 781  (necelá pětina) neobydlena. Důvody neobydlenosti mohou být různé, v některých  případech jsou domy fakticky obývané, nicméně obyvatelé neuvedli, že zde trvale  přebývají, v některých případech již naopak domy nemusí být vůbec způsobilé k  bydlení. Třetím nejčastějším případem pak bývá skutečnost, že domy slouží k  rekreaci. V případě MAS bylo takových domů 838 (téměř desetina všech domů).
|Výrazně nejvíce rozvojových ploch je určeno pro rozvoj  bydlení, a to jak k výstavbě rodinných domů, tak i bytovek. S tím souvisí i  plochy pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury a rovněž plochy pro  občanské vybavení, kde jsou investory především obce. Plochy pro nové bydlení  má ve svém územním plánu připravené každá z obcí. Na území Sdružení SPLAV,  z.s. je k dispozici celkem 966 rozvojových ploch o celkové výměře 770,52 ha.
|}

===Mitigace klimatické změny===
Venkov nabízí možnosti, jak aktivně bojovat s klimatickou změnou, využívat přírodní podmínky k nápravným opatřením. '''MAS plánuje nápravná opatření,''' a to při řešení krizových situací.

'''Kromě toho MAS plánuje předcházet problémům''', a to v rámci Územního rozvoje, kde se podporuje komplexní přístup k řešení území - jeho potřeb z hlediska veřejných zájmů, vývoje hospodářství, změn klimatu, povodňového nebezpečí a měnících se požadavků na veřejnou infrastrukturu.

==Zdroje==
MAS Sdružení SPLAV (2016) Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území mas sdružení splav. Období: 2014 – 2022. Online <nowiki>https://www.sdruzenisplav.cz/34</nowiki>
[[Kategorie:MAS]]