Editace stránky Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
[[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen  17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
[[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen  17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Správa Krkonošského národního parku
| příjmení = Správa Krkonošského národního parku
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 46: Řádek 46:
}}</ref>
}}</ref>
===Zima===
===Zima===
Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. [[Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších|Technický sníh]] ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum
| titul = Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 54: Řádek 54:
}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />
}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />
==Odkazy==
==Odkazy==
Související stránky
* [[Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších]]
* [[Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování]]
* [[Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný]]
* [[DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury]]
===Reference===
===Reference===
<references />
<references />
Řádek 66: Řádek 59:


{{FTVS|Denní studium 2020|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}
{{FTVS|Denní studium 2020|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}
[[Kategorie:Národní parky]]
[[Kategorie:Turistika]]
[[Kategorie:Lyžování]]
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii: