Editace stránky Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování

[[Soubor:Všivec Krkonošský.jpg|náhled|Všivec krkonošský]]

Jízda ve vzrostlém lese je určitě adrenalinovým zážitkem pro mnoho freeridistů, ale také velkým nebezpečím pro vegetaci, především zmlazující se podrost keřů, které se skrývají pod vrstvou prašanu. Právě mezi vzrostlými stromy dorůstají za pomoci člověka znovu navrácené mladé stromky: buky a jedle. Při jejich poškození hranou lyží či snowboardu se otvírá brána infekci, oslabuje se či deformuje růst stromku a je tak zmařena lidská práce i peníze odváděné z daní občanů ČR.

Kromě rostlinstva jsou ovšem ohrožení také živočichové, v Krkonoších se jedná hlavně o [https://www.krnap.cz/ohrozeny-tetrivek-obecny/ tetřívka obecného], který se po celou dobu zdržuje v horních rozvolněných partiích lesa. Je dokázáno, že opakovaným vyrušováním, kterým může být například provoz vozidel a zásobování ve večerních a ranních hodinách, v období zimního spánku, se tetřívek může vysílit natolik, že zemře vyčerpáním, nebo se díky oslabení stane potravou predátora. Problém jsou i provozovatelé vleků a lyžařských lanovek - v místech výskytu tetřívků je tak vhodné označit lany, a mimo lyžařskou sezónu zradidly (plašidla, fáborky, pruhy látky), které letícího tetřívka, ale nejen jeho, upozorní na překážku.  

Dalším ohroženým druhem je [https://www.krnap.cz/sokol-stehovavy/ sokol stěhovavý] přilétající do Krkonoš již koncem ledna. Během února si hledá hnízdiště a březnu hnízdí. Je velmi plachý a při vyrušení opustí vybrané hnízdo dokonce i se snesenými vejci. Samička v ČR snáší okolo března a dubna. Během hnízdění bývá velmi citlivá na vyrušování. Tito dravci si hnízda nestaví, většinou využívají stará hnízda jiných ptáků, například krkavců nebo vran. Je proto důležité nechávat prázdná hnízda na svém místě a nebrat si je jako přírodní suvenýr domů na okrasnou zahrádku.

Z výše uvedených důvodů, je tedy vhodné vyvodit fakt, že lyžováním v chráněné oblasti KRNAPu významně zasahujeme do koloběhu místní fauny a flory. Je nutné si uvědomit, že lyžování mimo sjezdovky, pro tyto účely určeným, je rizikem. Ale lyžování, které dbá na pravidla a ochranu přírody, má pozitivní následky. Díky lyžování, se totiž [https://www.krnap.cz/postupna-ztrata-tradicne-obhospodarovanych-luk/ udržují louky,] které by jinak zarostly stromy či vzrostlými keři. Po uvědomění si takového faktu a dodržování předpisů, lze sjednotit ohleduplné chování k přírodě a zimní radovánky, mezi které lyžování bezesporu patří.

FLOUSEK, Jiří, Bożena GRAMSZ a Tomáš TELENSKÝ. ''Ptáci Krkonoš: atlas hnízdního rozšíření 2012-2014'' [online]. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2015 [cit. 2019-03-18]. <nowiki>ISBN 978-80-87706-89-3</nowiki>.

 

HORÁKOVÁ, Viera, Jiří FLOUSEK a Josef HARČARIK. ''Natura 2000 v Krkonoších: "příroda lidem, lidé přírodě"'' [online]. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2006 [cit. 2019-03-22]. <nowiki>ISBN 80-864-1855-3</nowiki>.

<references /><br />

===Související články na Enwiki===

* [[Vegetační stupňovitost]]

* [[Územní plánování/Současná legislativní úprava|Územní plánování – Současná legislativní úprava]]

* [[Program OSN Člověk a biosféra|Program OSN Člověk a biosféra (MAB)]] <br />

[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]