7 211
editací
Bez shrnutí editace |
|||
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Pevné horniny zemské kůry a nejsvrchnější části zemského pláště tvoří zemskou litosféru, sféru skal, hornin a minerálů. Mezi litosférou a dalšími sférami Země proudí neustále hmota a energie. | Pevné horniny zemské kůry a nejsvrchnější části zemského pláště tvoří zemskou litosféru, sféru skal, hornin a minerálů. Mezi litosférou a dalšími sférami Země proudí neustále hmota a energie. | ||
{{Koloběhy}} | |||
{{wikipedia en|Biogeochemical cycle}} | |||
== Tektonický a sedimentární cyklus == | == Tektonický a sedimentární cyklus == | ||
je spojen s horotvornými procesy, se sopečnou činností, s pohyby kontinentů a rozpínáním mořského dna. Obvykle jde o procesy velmi pomalé a nenápadné, avšak tektonický cyklus se projevuje i takovými událostmi jako jsou mohutné výbuchy sopek nebo velká zemětřesení. | je spojen s horotvornými procesy, se sopečnou činností, s pohyby kontinentů a rozpínáním mořského dna. Obvykle jde o procesy velmi pomalé a nenápadné, avšak tektonický cyklus se projevuje i takovými událostmi jako jsou mohutné výbuchy sopek nebo velká zemětřesení. | ||
V rámci tektonického cyklu jsou při horotvorných procesech čerstvé horniny vyzdvihovány k povrchu země. Zde dochází k jejich postupnému zvětrávání a k tvorbě půd. Zvětralé horniny podléhají erozi a jsou odnášeny řekami a větrem do míst, kde se sedimenty hromadí. Oblastmi sedimentace jsou zejména některé oblasti moří, nelze však zanedbat ani sedimentační prostory pevninské, například v jezerech. Sedimenty jsou zčásti po kratším či menším čase vyzdviženy vzhůru a opět erodovány a odnášeny a zčásti klesají do hloubky. Zde se stávají součástí cyklu tektonického. | V rámci tektonického cyklu jsou při horotvorných procesech čerstvé horniny vyzdvihovány k povrchu země. Zde dochází k jejich postupnému zvětrávání a k tvorbě půd. Zvětralé horniny podléhají erozi a jsou odnášeny řekami a větrem do míst, kde se sedimenty hromadí. Oblastmi sedimentace jsou zejména některé oblasti moří, nelze však zanedbat ani sedimentační prostory pevninské, například v jezerech. Sedimenty jsou zčásti po kratším či menším čase vyzdviženy vzhůru a opět erodovány a odnášeny a zčásti klesají do hloubky. Zde se stávají součástí cyklu tektonického. | ||
Cyklus prvků při horotvorných procesech je součástí biogeochemických procesů, jimiž je propojena zemská půda, voda, ovzduší. Z hlediska koloběhů chemických prvků či látek mluvíme o biogeochemickém cyklu uhlíku, dusíku či síry, atd. Chemické prvky či látky probíhají všemi kategoriemi biogeochemických procesů, které jsou popsané jinde. | Cyklus prvků při horotvorných procesech je součástí biogeochemických procesů, jimiž je propojena zemská půda, voda, ovzduší. Z hlediska koloběhů chemických prvků či látek mluvíme o biogeochemickém cyklu uhlíku, [[cyklus dusíku|dusíku]] či síry, atd. Chemické prvky či látky probíhají všemi kategoriemi biogeochemických procesů, které jsou popsané jinde. | ||
== Vliv lidské činnosti na koloběh prvků == | == Vliv lidské činnosti na koloběh prvků == | ||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Lidé ovlivňují biogeochemické cykly především při průmyslové výrobě. Zvláště významným procesem je spalování fosilních paliv, který ovlivňuje biogeochemický cyklus uhlíku. Procesy výrobní však ovlivňují cykly prakticky všech chemických prvků i dalších látek. Stejně významná je i spotřeba, při které opět se mění biogeochemické cykly. Významné je i nakládání s odpady včetně čištění odpadních vod a nakládání s čistírenskými kaly. Skládky odpadů představují významný zásah do řady biogeochemických cyklů. Z hlediska jednotlivých prvků a látek si všimneme tří důležitých kategorií: živin, těžkých kovů a persistentních organických škodlivin (POP – persistent organic pollutants). Mezi nejdůležitější živiny patří uhlík, dusík, fosfor a síra. Biogeochemický [[cyklus uhlíku]] člověk narušuje spalováním fosilních paliv, kterým se uvolňuje ročně do atmosféry takové množství oxidu uhličitého, že jeho koncentrace v ovzduší stoupá. Tato otázka byla podrobněji zmíněna v kapitole o změně klimatu. | Lidé ovlivňují biogeochemické cykly především při průmyslové výrobě. Zvláště významným procesem je spalování fosilních paliv, který ovlivňuje biogeochemický cyklus uhlíku. Procesy výrobní však ovlivňují cykly prakticky všech chemických prvků i dalších látek. Stejně významná je i spotřeba, při které opět se mění biogeochemické cykly. Významné je i nakládání s odpady včetně čištění odpadních vod a nakládání s čistírenskými kaly. Skládky odpadů představují významný zásah do řady biogeochemických cyklů. Z hlediska jednotlivých prvků a látek si všimneme tří důležitých kategorií: živin, těžkých kovů a persistentních organických škodlivin (POP – persistent organic pollutants). Mezi nejdůležitější živiny patří uhlík, dusík, fosfor a síra. Biogeochemický [[cyklus uhlíku]] člověk narušuje spalováním fosilních paliv, kterým se uvolňuje ročně do atmosféry takové množství oxidu uhličitého, že jeho koncentrace v ovzduší stoupá. Tato otázka byla podrobněji zmíněna v kapitole o změně klimatu. | ||
== Související články == | |||
*[[Portál:Biosféra]] | |||
[[ | |||
{{ | {{jdl}} | ||
[[Kategorie:Biosféra]] | |||
[[Kategorie:Země]] | |||
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]] | |||
[[Kategorie:Ovzduší]] |