Editace stránky Koloběh vody

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
'''Koloběh vody,''' také známý pod pojmem '''hydrologický cyklus''', popisuje neustálý pohyb [[Voda|vody]] na, nad a pod povrchem [[Země]]. Množství vody na Zemi zůstává v čase víceméně konstantní, ale její rozdělení do hlavních rezervoárů - ledu, sladké vody, mořské vody a atmosferické vody se mění a závisí na širokém spektru klimatických proměnných. Voda se přesouvá z jednoho reservoáru do druhého, jako třeba z řek do oceánů, z oceánů do atmosféry pomocí fyzikálních procesů vypařování, kondenzace, srážek, infiltrace, povrchového odtoku, přičemž se vyskytuje ve všech třech skupenství - kapalném, pevném (led) a plynném (pára).[[Soubor:Watercycleczechhigh.jpg|200 px|right]]
Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.
Existence [[Hydrosféra|hydrosféry]] a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese [[wikipedia:cs:Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti [[Země]] a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do [[wikipedia:cs:Vesmír|kosmu]] a umožnily vznik [[atmosféra|atmosféry]]. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.


Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství [[voda|vody]], které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek [[Sedimentární cyklus|sedimentárním]] či [[Tektonický cyklus|tektonickým cyklem]]. Přibližně 5x10<sup>20</sup> ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře [[wikipedia:cs:Michiganské jezero|Michiganském]]. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.
Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství vody, které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek sedimentárním či tektonickým cyklem. Přibližně 5x1020 ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře Michiganském. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.
 
Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km<sup>3</sup> vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km<sup>3</sup> se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km<sup>3</sup> vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km<sup>3</sup> - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy:
 
*Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou
*Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou
 
==Zdroje==
Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>
 
==Odkazy==
===Související články===
 
*[[Voda]]
*[[Povrch Země#Voda na Zemi|Voda na Zemi]]
 
===Externí odkazy===
 
*[http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 Koloběh vody - článek ve Vesmíru]
*[http://www.geografie.webzdarma.cz/avs.htm Atmosferická vlhkost a srážky]
*[http://ga.water.usgs.gov/edu/watercycleczech.html Water Science home - Domovská stránka k oběhu vody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody Koloběh vody na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_cycle Water cycle na anglické Wikipedii]
*Pootis
{{Koloběhy}}
[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Klima]]
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablona použitá na této stránce: