Editace stránky Kořenová čistírna odpadních vod

[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]

== '''Definice''' ==
Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.</ref>


=='''Základní charakteristika'''==
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:

*	[[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami

*	mokřady se [[submerzními]]  (ponořenými) rostlinami

*	mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami


Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:

*	mokřady s povrchovým tokem 

*	mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem 

*	mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem



Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž  základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím  tak,  aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.</ref> 


[[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]

=== Předčištění ===
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].


=== Filtrační lože ===

Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.

Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].


=== Vegetace ===

V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:

*  [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]

* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] 

* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] 

* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin)	Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]
 
*	[[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]

* [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]

* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]


Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.


== '''Použití''' ==
Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m<sup>2</sup>.  Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).


== '''Současný stav v ČR''' == 
V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v  provozu asi 250..<ref> Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23.</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref>
  
[[Soubor:rokvystavby.jpg]]


== '''Výhody a nevýhody''' ==
*'''Výhody''':
**nenarušují ráz krajiny
**jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek
**jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]
**lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody
**mají nižší náklady na údržbu


*'''Nevýhody'''
**mají velké nároky na plochu
**musí mít mechanické předčištění
**mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod
**čištění nelze tak snadno regulovat



== Zdroje ==
<references/>



== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Znečištění vody]]
* [[Ochrana vod]]



=== Externí odkazy ===

* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]
* [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]

[[Kategorie:Skupina B]]