993
editací
(Nová stránka: Ještě v době studené války byly teorie o světové politice založeny na víře, že je totéž, co mezinárodní vztahy. Tato koncepce považovala národní státy za místa sv...) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Tak záležitosti regionální globální politiky již daleko přesahují rámec tradičně chápané geopolitiky. Pašování drog, tok kapitálu, kyselé deště a klimatická změna, aktivity pedofilů, ilegální imigranti a terorismus neznají hranice, nemůže je proto ani respektovat politika účinného řešení a zvládání těchto problémů. Mezinárodní spolupráce a koordinace národních politik se stala nezbytným požadavkem zvládání důsledků globalizace světa. | Tak záležitosti regionální globální politiky již daleko přesahují rámec tradičně chápané geopolitiky. Pašování drog, tok kapitálu, kyselé deště a klimatická změna, aktivity pedofilů, ilegální imigranti a terorismus neznají hranice, nemůže je proto ani respektovat politika účinného řešení a zvládání těchto problémů. Mezinárodní spolupráce a koordinace národních politik se stala nezbytným požadavkem zvládání důsledků globalizace světa. | ||
Zásadní změny se projevují ve světovém vojenském pořádku. Málo států nyní považuje unilateralismus a neutralitu za věrohodnou obrannou strategii. Globální a regionální bezpečnostní instituce se staly důležitějšími, navzdory zdánlivé ztrátě role, kterou hrály v době studené války (zejména NATO). Většina států dnes volí pro případ nebezpečí multilaterální uspořádání a instituce v úsilí zvýšit svou bezpečnost. Je to také paradox a novost procesu globalizace organizovaného násilí (terorismu), spočívající v tom, že národní bezpečnost vyžaduje vlastně výhradně jen tuto formu ochrany. Poprvé v historii se tak národní bezpečnost, která byla vždy jádrem státnosti, může účinně zajišťovat, jen když se národní státy spojí dohromady a sjednotí zdroje, technologie, výzvědné služby, moc a autoritu. | Zásadní změny se projevují ve světovém vojenském pořádku. Málo států nyní považuje unilateralismus a neutralitu za věrohodnou obrannou strategii. Globální a regionální bezpečnostní instituce se staly důležitějšími, navzdory zdánlivé ztrátě role, kterou hrály v době studené války (zejména [[NATO]]). Většina států dnes volí pro případ nebezpečí multilaterální uspořádání a instituce v úsilí zvýšit svou bezpečnost. Je to také paradox a novost procesu globalizace organizovaného násilí (terorismu), spočívající v tom, že národní bezpečnost vyžaduje vlastně výhradně jen tuto formu ochrany. Poprvé v historii se tak národní bezpečnost, která byla vždy jádrem státnosti, může účinně zajišťovat, jen když se národní státy spojí dohromady a sjednotí zdroje, technologie, výzvědné služby, moc a autoritu. | ||
== Důsledky změn == | == Důsledky změn == | ||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Woodward, R. (2003). An ‘ation’ not a ‘nation’ – The globalisation of world politics. In: Michie, J. (ed.) The Handbook of globalisation, Cheltenham: Edward Edgar. | Woodward, R. (2003). An ‘ation’ not a ‘nation’ – The globalisation of world politics. In: Michie, J. (ed.) The Handbook of globalisation, Cheltenham: Edward Edgar. | ||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization na anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Globalizace]] |
editací