7 211
editací
(Nová stránka: Veřejné statky na globální úrovni mají řadu specifik. S globalizací postupuje i nárůst jakéhosi globálního vědomí (viz. např. projekt Princetonské univerzity), hov...) |
mBez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Veřejné statky na globální úrovni mají řadu specifik. S globalizací postupuje i nárůst jakéhosi globálního vědomí (viz. např. projekt Princetonské univerzity), hovoří se o globální vesnici (Marshall MacLuhan) či McSvětě | Veřejné statky na globální úrovni mají řadu specifik. S globalizací postupuje i nárůst jakéhosi globálního vědomí (viz. např. projekt Princetonské univerzity), hovoří se o globální vesnici (Marshall MacLuhan) či McSvětě<ref>Benjamin R. Barber (1992). Jihad Vs. McWorld. The Atlantic Monthly; March 1992; Volume 269, No. 3; pages 53-65. URL: http://www.globalissues.org/Geopolitics/WarOnTerror/McWorld.asp | ||
</ref>. Pro diskusi o těchto a dalších sociálně-teoretických koncepcích globalizace doporučuji přednášku Miroslava Petruska Reflexe globalizačních procesů v sociálních vědách. | |||
Neexistuje však žádná jasná společná autorita, která by na globální úrovni mohla převzít funkce, které na národní a komunální úrovní plní stát či místní samospráva (jakýsi globální stát). Místo toho se v poslední době diskutuje o pojmech, jako je globální řízení či globální správa (global governance). Ačkoliv bývají nezřídka zaměňovány, každý z těchto překladů v češtině vyvolává trochu jinou představu a naznačuje jiná řešení. | Neexistuje však žádná jasná společná autorita, která by na globální úrovni mohla převzít funkce, které na národní a komunální úrovní plní stát či místní samospráva (jakýsi globální stát). Místo toho se v poslední době diskutuje o pojmech, jako je globální řízení či globální správa (global governance). Ačkoliv bývají nezřídka zaměňovány, každý z těchto překladů v češtině vyvolává trochu jinou představu a naznačuje jiná řešení. | ||
Řádek 17: | Řádek 18: | ||
'''Nadnárodní''' – v ekonomické oblasti se užívá pojem nadnárodní, znamenající totéž co transnacionální, zejména pro velké firmy, které operují v mnoha různých zemích (proto se také objevuje pojem multinacionální). Je tím zdůrazněna schopnost multinacionálních (Multinational Corporations – MNCs) či nadnárodních korporací (Transnational Corporations – TNCs) provozovat své aktivity bez vázanosti na jeden konkrétní stát a víceméně i bez mezinárodní regulace. | '''Nadnárodní''' – v ekonomické oblasti se užívá pojem nadnárodní, znamenající totéž co transnacionální, zejména pro velké firmy, které operují v mnoha různých zemích (proto se také objevuje pojem multinacionální). Je tím zdůrazněna schopnost multinacionálních (Multinational Corporations – MNCs) či nadnárodních korporací (Transnational Corporations – TNCs) provozovat své aktivity bez vázanosti na jeden konkrétní stát a víceméně i bez mezinárodní regulace. | ||
'''Supranacionální''' – výjimkou z pravidla o právní nadřazenosti národních států nad mezinárodním právem je [[Evropská unie]]. Představuje hybridní integrační celek, který kombinuje prvky podřízenosti (přímo aplikovatelné evropské právo, [[Evropský soudní dvůr]], působnost [[Evropská komise|Evropské komise]] např. v oblasti společné obchodní či zemědělské politiky) s prvky autonomie členských států (např. oblasti jednomyslného hlasování v [[Evropská rada|Evropské radě]] jako například daňové, bezpečnostní či sociální otázky). Podobné tendence na mezivládní úrovni se začínají projevovat např. u vnímání pravomocí [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] či role [[OSN]] u zvlášť závažných druhů masového porušování lidských práv či genocidy, kde se prosazuje nadřazenost mezinárodního společenství nad suverenitou (provinilého) národního státu. | '''Supranacionální''' – výjimkou z pravidla o právní nadřazenosti národních států nad mezinárodním právem je [[w:cs:Evropská unie|Evropská unie]]. Představuje hybridní integrační celek, který kombinuje prvky podřízenosti (přímo aplikovatelné evropské právo, [[w:cs:Evropský soudní dvůr|Evropský soudní dvůr]], působnost [[w:cs:Evropská komise|Evropské komise]] např. v oblasti společné obchodní či zemědělské politiky) s prvky autonomie členských států (např. oblasti jednomyslného hlasování v [[w:cs:Evropská rada|Evropské radě]] jako například daňové, bezpečnostní či sociální otázky). Podobné tendence na mezivládní úrovni se začínají projevovat např. u vnímání pravomocí [[w:cs:Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] či role [[OSN]] u zvlášť závažných druhů masového porušování lidských práv či genocidy, kde se prosazuje nadřazenost mezinárodního společenství nad suverenitou (provinilého) národního státu. | ||
'''Globální''' – je pak pojem nejširší, používaný v přírodních, ekonomických, technických i sociálních vědách. Odkazuje se na procesy či fenomény, které zcela překračují národní státy, mezivládní organizace i nadnárodní firmy, jako je např. globální oteplování, globální recese, globální občanská společnost. | '''Globální''' – je pak pojem nejširší, používaný v přírodních, ekonomických, technických i sociálních vědách. Odkazuje se na procesy či fenomény, které zcela překračují národní státy, mezivládní organizace i nadnárodní firmy, jako je např. globální oteplování, globální recese, globální občanská společnost. | ||
Legitimní mechanismus zastupování, delegace a výkonu moci a vymáhání práva existuje pouze na místní a národní úrovni – uvnitř států. Mezi státy už sice nevládne naprosto anarchický stav, jak popisují realistické koncepce mezinárodní vztahů – zvětšila se role nestátních subjektů <ref>viz. Jan Karlas – Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů v odborném čtvrtletníku Mezinárodní vztahy<ref | Legitimní mechanismus zastupování, delegace a výkonu moci a vymáhání práva existuje pouze na místní a národní úrovni – uvnitř států. Mezi státy už sice nevládne naprosto anarchický stav, jak popisují realistické koncepce mezinárodní vztahů – zvětšila se role nestátních subjektů <ref>viz. Jan Karlas – Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů v odborném čtvrtletníku Mezinárodní vztahy</ref>, existuje široké pole spolupráce a vědomí vzájemné závislosti. Avšak mezinárodní parlament, vládu či soud s pravomocemi srovnatelnými s jejich protějšky na národní úrovni nemáme. | ||
Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že globální řízení v sobě zahrnuje všechny aspekty (inter-, trans- i supranacionální) a týká se jak role národních států, jejich uskupení (např. [[G8]]) a mezivládních organizací (systém [[OSN]]), tak působení soukromého sektoru (zejména nadnárodních korporací) a globální občanské společnosti. Dále se zaměříme na roli soukromého sektoru a tržní přístupy ke globálnímu řízení. | Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že globální řízení v sobě zahrnuje všechny aspekty (inter-, trans- i supranacionální) a týká se jak role národních států, jejich uskupení (např. [[G8]]) a mezivládních organizací (systém [[OSN]]), tak působení soukromého sektoru (zejména nadnárodních korporací) a globální občanské společnosti. Dále se zaměříme na roli soukromého sektoru a tržní přístupy ke globálnímu řízení. | ||
Řádek 27: | Řádek 28: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_public_good Global public good na anglické Wikipedii] | |||
{{licence cc|Lebeda, Petr}} | {{licence cc|Lebeda, Petr}} | ||
[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] | [[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] |