Editace stránky Filosofické a antropologické aspekty globalizace
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Již v počátcích formování industriální společnosti se stupňovalo napětí mezi vývojem technické civilizace a rezidui humanistické kultury, především v tom smyslu, že vývoj technické civilizace vytvářel zcela jiné perspektivy, než bylo možné očekávat. Změny způsobené vývojem průmyslové společnosti ostře kontrastovaly s reduktivním obrazem humanistické kultury, který zpočátku tyto postupy legitimoval. Zastánci civilizačně-technického vývoje zdůrazňovali postupné zlepšování sociálních a ekonomických podmínek a považovali je za důsledek prosazování reálného humanismu. Průmyslová revoluce byla v jejich očích předpokladem k možnosti naplnění ideálů humanity v nových podmínkách. Nově se vytvářející poměry sociální, politické a ekonomické zavdaly řadu podnětů k pokusům definovat podstatné vlastnosti člověka moderní doby, které se lišily od příliš abstraktního filosofického pojetí humanity a filosoficko antropologického pojetí člověka. Především přírodní vědy, biologie, fyziologie, ale také psychoanalýza a sociologie se pokoušely nově zodpovědět kantovskou otázku co je člověk, bez ohledu na filosoficko-humanistické koncepty člověka. Tím se nepřímo dostávají do jiného světla i otázky etické a estetické, správného jednání či v nejširším smyslu slova percepce reality. | Již v počátcích formování industriální společnosti se stupňovalo napětí mezi vývojem technické civilizace a rezidui humanistické kultury, především v tom smyslu, že vývoj technické civilizace vytvářel zcela jiné perspektivy, než bylo možné očekávat. Změny způsobené vývojem průmyslové společnosti ostře kontrastovaly s reduktivním obrazem humanistické kultury, který zpočátku tyto postupy legitimoval. Zastánci civilizačně-technického vývoje zdůrazňovali postupné zlepšování sociálních a ekonomických podmínek a považovali je za důsledek prosazování reálného humanismu. Průmyslová revoluce byla v jejich očích předpokladem k možnosti naplnění ideálů humanity v nových podmínkách. Nově se vytvářející poměry sociální, politické a ekonomické zavdaly řadu podnětů k pokusům definovat podstatné vlastnosti člověka moderní doby, které se lišily od příliš abstraktního filosofického pojetí humanity a filosoficko antropologického pojetí člověka. Především přírodní vědy, biologie, fyziologie, ale také psychoanalýza a sociologie se pokoušely nově zodpovědět kantovskou otázku co je člověk, bez ohledu na filosoficko-humanistické koncepty člověka. Tím se nepřímo dostávají do jiného světla i otázky etické a estetické, správného jednání či v nejširším smyslu slova percepce reality. | ||
*[[Důsledky | *[[Důsledky pro vztah k přírodě]] | ||
*[[Důsledky | *[[Důsledky pro sociální vztahy]] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == |