Editace stránky Fenomén Wikipedie
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.”'' | Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.'' Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii. | ||
==Impakt Wikipedie== | ==Impakt Wikipedie== | ||
Je pátým nejnavštěvovanějším webem světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací. | |||
Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref> | Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref> | ||
Řádek 28: | Řádek 26: | ||
Již ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniká babylónský glosář [https://en.wikipedia.org/wiki/Urra%3Dhubullu Urra=hubullu]. Ten zahrnuje pojmy z různých oblastí, např. jména hvězd a označení různých částí živé i neživé přírody jako domácích zvířat, ptactva, kamenů a rostlin. Za jednoho z prvních encyklopedistů můžeme označit Aristotela, který ve svých spisech sumarizuje soudobé poznání z mnoha oborů. O shromažďování poznatků se snaží rovněž instituce, mezi nejstarší patří slavné knihovny starověku – Alexandrijská a Pergamská. | Již ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniká babylónský glosář [https://en.wikipedia.org/wiki/Urra%3Dhubullu Urra=hubullu]. Ten zahrnuje pojmy z různých oblastí, např. jména hvězd a označení různých částí živé i neživé přírody jako domácích zvířat, ptactva, kamenů a rostlin. Za jednoho z prvních encyklopedistů můžeme označit Aristotela, který ve svých spisech sumarizuje soudobé poznání z mnoha oborů. O shromažďování poznatků se snaží rovněž instituce, mezi nejstarší patří slavné knihovny starověku – Alexandrijská a Pergamská. | ||
Nejvýznamější encyklopedií starověku je pak římská [https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_History_(Pliny) Naturalis Historia] od Plinia staršího. Plinius v ní usiluje o popsání ''přírodního světa nebo života''. Dokončit ji však nestihl, protože zemřel při výbuchu Vesuvu (79 n. l.). I nedokončená nám ale poskytuje cenné poznatky o antickém světě a měla vliv na pozdější encyklopedie. Vychází z ní i Svatý Isidor ze Sevilly, autor jedné z nejznámějších encyklopedií středověku, [https://en.wikipedia.org/wiki/Etymologiae Etymologiae] (cca 600-625 n. l.), jež popisuje témata z rozličných oblastí a značně ovlivnila středověkou vzdělanost. | Nejvýznamější encyklopedií starověku je pak římská [https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_History_(Pliny) Naturalis Historia] od Plinia staršího. Plinius v ní usiluje o popsání ''přírodního světa nebo života''. Dokončit ji však nestihl, protože zemřel při výbuchu Vesuvu (79 n. l.). I nedokončená nám ale poskytuje cenné poznatky o antickém světě a měla vliv na pozdější encyklopedie. Vychází z ní i svatý Svatý Isidor ze Sevilly, autor jedné z nejznámějších encyklopedií středověku, [https://en.wikipedia.org/wiki/Etymologiae Etymologiae] (cca 600-625 n. l.), jež popisuje témata z rozličných oblastí a značně ovlivnila středověkou vzdělanost. | ||
Encyklopedie ale vznikají i mimo Evropu. Například v arabském světě [https://en.wikipedia.org/wiki/Encyclopedia_of_the_Brethren_of_Purity Encyklopedie Bratří čistoty] (kolem 10. století) a v Číně Encyklopedie Jung-le (1408)'','' která se svými 370 miliony čínských znaků stává největší papírovou encyklopedií v dějinách. | Encyklopedie ale vznikají i mimo Evropu. Například v arabském světě [https://en.wikipedia.org/wiki/Encyclopedia_of_the_Brethren_of_Purity Encyklopedie Bratří čistoty] (kolem 10. století) a v Číně Encyklopedie Jung-le (1408)'','' která se svými 370 miliony čínských znaků stává největší papírovou encyklopedií v dějinách. | ||
Řádek 36: | Řádek 34: | ||
Encyklopedisté chtěli změnit myšlení lidí a vymanit je z církevních dogmat a tenat absolutistické monarchie. Jejich encyklopedický kroužek stál u zrodu Velké francouzské revoluce, přispěl k nástupu pozitivismu a rozvoji moderní vědy. Inspiroval také Encyklopedii Britannicu, která funguje až do dnešních dnů. V roce 2010 nicméně vychází její poslední tištěný výtisk. To můžeme označit také jako symbolický mezník konce éry papírových encyklopedií. Různé encyklopedie sice pořád vychází, plní ale spíše populárně naučný než primárně informační účel. Tedy slouží více jako dárky pod vánoční stromeček než zdroje po kterých sáhneme, když se chceme něco rychle dovědět. | Encyklopedisté chtěli změnit myšlení lidí a vymanit je z církevních dogmat a tenat absolutistické monarchie. Jejich encyklopedický kroužek stál u zrodu Velké francouzské revoluce, přispěl k nástupu pozitivismu a rozvoji moderní vědy. Inspiroval také Encyklopedii Britannicu, která funguje až do dnešních dnů. V roce 2010 nicméně vychází její poslední tištěný výtisk. To můžeme označit také jako symbolický mezník konce éry papírových encyklopedií. Různé encyklopedie sice pořád vychází, plní ale spíše populárně naučný než primárně informační účel. Tedy slouží více jako dárky pod vánoční stromeček než zdroje po kterých sáhneme, když se chceme něco rychle dovědět. | ||
==Živý organismus== | == Živý organismus == | ||
Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy [https://en.wikipedia.org/wiki/Wiki_Wiki_Shuttle Wiki-wiki Shuttle]. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii. | Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy [https://en.wikipedia.org/wiki/Wiki_Wiki_Shuttle Wiki-wiki Shuttle]. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii. | ||
[https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia Wikipedie vznikla náhodou]. Americký podnikatel Jimmy Wales, založil encyklopedii Nupedie. Financována byla jeho firmou Bomis, která podnikala v oblasti internetové reklamy. Nupedie byla psaná experty | [https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia Wikipedie vznikla náhodou]. Americký podnikatel Jimmy Wales, založil encyklopedii Nupedie. Financována byla jeho firmou Bomis, která podnikala v oblasti internetové reklamy. Nupedie byla psaná experty ale příliš nefungovala. Za prvních 18 měsíců se podařilo publikovat pouze přes 20 článků. Šéfredaktor Nupedie, [https://en.wikipedia.org/wiki/Larry_Sanger Larry Sanger], proto přišel s myšlenkou založit projekt na bázi wikisystému. Ten byl původně [https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia zamýšlen] pouze jako určitý kontejner článků (feeder project), z nichž pak budou udělány vhodné pro Nupedii. Wales souhlasil a Wikipedii v roce 2001 spustil. | ||
Projekt se jim ale vymkl z rukou. V prvním roce fungování bylo na Wikipedii napsáno 20 000 článků. V roce 2003 to bylo 100 000 článků a v roce 2004 obsahovala Wikipedie již 1 000 000 milion článků ve více než 105 jazycích. A vzhledem k tomu, že po roce 2000 splaskla internetová bublina, neměla firma Bomis už peníze na filantropii, Nupedie zanikla a zbyla jen Wikipedie. | Projekt se jim ale vymkl z rukou. V prvním roce fungování bylo na Wikipedii napsáno 20 000 článků. V roce 2003 to bylo 100 000 článků a v roce 2004 obsahovala Wikipedie již 1 000 000 milion článků ve více než 105 jazycích. A vzhledem k tomu, že po roce 2000 splaskla internetová bublina, neměla firma Bomis už peníze na filantropii, Nupedie zanikla a zbyla jen Wikipedie. | ||
Řádek 47: | Řádek 45: | ||
Wikipedii tak nikdo direktivně neřídí. Editoři si dělají co chtějí, vytváří si vlastní pravidla a přou se o jejich výkladu. Aplikace pravidel je subjektivní a závisí vždy na komunitě daného článku (tedy lidech, které zajímá). Celý systém je tak značně živelný a nepředvídatelný. A trochu připomíná živý organismus, který můžeme pozorovat ale nevíme, co přesně bude dělat. | Wikipedii tak nikdo direktivně neřídí. Editoři si dělají co chtějí, vytváří si vlastní pravidla a přou se o jejich výkladu. Aplikace pravidel je subjektivní a závisí vždy na komunitě daného článku (tedy lidech, které zajímá). Celý systém je tak značně živelný a nepředvídatelný. A trochu připomíná živý organismus, který můžeme pozorovat ale nevíme, co přesně bude dělat. | ||
==Pravidla Wikipedie== | == Pravidla Wikipedie == | ||
Wikipedie je trochu ''anarchická''. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum psáno]: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy. | Wikipedie je trochu ''anarchická''. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum psáno]: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy. | ||
Na Wikipedii je navrženo [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Policies_and_guidelines mnoho různých pravidel], v nichž je těžké se orientovat. Stojí ale na [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars pěti základní pilířích]: | Na Wikipedii je navrženo [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Policies_and_guidelines mnoho různých pravidel], v nichž je těžké se orientovat. Stojí ale na [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars pěti základní pilířích]: 1. Je to encyklopedie 2. Je psána z neutrálního úhlu pohledu 3. Obsah je možné otevřeně využívat 4. Editoři by se měli chovat slušně 5. Nemá přísná neměnná pravidla, proto není třeba se bát editovat Wikipedii. | ||
1. Je to encyklopedie | |||
2. Je psána z neutrálního úhlu pohledu | |||
Protože je Wikipedie encyklopedie usiluje o sumarizaci lidského poznání. Každá informace, co není [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Common_knowledge obecná znalost], by tak měla být ideálně ozdrojována spolehlivým zdrojem. Jako indikátor kvality tak může sloužit to, zda je dané tvrzení ozdrojované. | |||
Protože je Wikipedie encyklopedie | |||
Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. [https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious Výsledky výzkumu] z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí [[Co citovat v anonymním zdroji|pravidlo]]: ,,Když pochybujete, tak citujte”. | Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. [https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious Výsledky výzkumu] z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí [[Co citovat v anonymním zdroji|pravidlo]]: ,,Když pochybujete, tak citujte”. | ||
To je ale značně subjektivní a někdo nemusí pochybovat vůbec a opsat cizí práci, zatímco jiný bude citovat i že nebe je modré. Na Wikipedii najdeme nicméně argumentaci, že i [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue tvrzení typu ,,Nebe je modré” by mělo být ozdrojované]. Jako argumenty uvádí například, že nebe není vždycky modré, nevidomí to neví a také by mělo být vysvětleno proč tomu tak je s odkazem na zdroj. Pro úplnost je třeba dodat, že najdeme také opačnou argumentaci tedy, že [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_don%27t_need_to_cite_that_the_sky_is_blue není třeba citovat, že nebe je modré]. [[File:Alaska Airlines Boeing 737-890 N579AS.jpg|thumb|[ | To je ale značně subjektivní a někdo nemusí pochybovat vůbec a opsat cizí práci, zatímco jiný bude citovat i že nebe je modré. Na Wikipedii najdeme nicméně argumentaci, že i [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue tvrzení typu ,,Nebe je modré” by mělo být ozdrojované]. Jako argumenty uvádí například, že nebe není vždycky modré, nevidomí to neví a také by mělo být vysvětleno proč tomu tak je s odkazem na zdroj. Pro úplnost je třeba dodat, že najdeme také opačnou argumentaci tedy, že [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_don%27t_need_to_cite_that_the_sky_is_blue není třeba citovat, že nebe je modré]. [[File:Alaska Airlines Boeing 737-890 N579AS.jpg|thumb|[./Https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You%20do%20need%20to%20cite%20that%20the%20sky%20is%20blue Mělo by se citovat, že nebe je modré?]|alt=]]Editační války se pak často vedou také o to, co je [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Reliable_sources spolehlivý zdroj]. Hodnocení kvality zdrojů přitom souvisí s hodnocením kvality našich znalostí a fundamentálními otázkami typu komu věřit a co je pravda. | ||
Na anglické Wikipedii je také většina článků zařazena do [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment různých kategorií kvality] podle uživatelského hlasování. Ty variují od kategorie ,,Pahýl” přes různé třídy kvality až k ,,Nejlepším článkům”. Aby článek mohl být zařazen do lepší kategorie musí splnit určitá kritéria, o jejich splnění se pak vede diskuze. | Na anglické Wikipedii je také většina článků zařazena do [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment různých kategorií kvality] podle uživatelského hlasování. Ty variují od kategorie ,,Pahýl” přes různé třídy kvality až k ,,Nejlepším článkům”. Aby článek mohl být zařazen do lepší kategorie musí splnit určitá kritéria, o jejich splnění se pak vede diskuze. | ||
Řádek 79: | Řádek 67: | ||
Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří. | Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří. | ||
==Zdroje pro další studium== | ==Zdroje pro další studium== | ||
Řádek 128: | Řádek 72: | ||
*Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy|Wikipedie]] na anglické Wikipedie, | *Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy|Wikipedie]] na anglické Wikipedie, | ||
*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii. | *Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii. | ||
<references /> | |||
<references /> | |||