Extrémní počasí a zdraví: Porovnání verzí

Přidáno 1 739 bajtů ,  1. 12. 2020
bez shrnutí editace
m (typo, linky)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:


==Klimatické změny a zdraví==
==Klimatické změny a zdraví==
Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na [[w:cs:zdraví|lidské zdraví]], a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů.<ref name=":0">MANNING, Christie a Susan CLAYTON, 2018. 9 - Threats to mental health and wellbeing associated with climate change. In: Susan CLAYTON a Christie MANNING, ed. ''Psychology and Climate Change'' [online]. B.m.: Academic Press, s. 217–244. <nowiki>ISBN 978-0-12-813130-5</nowiki>. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6</ref>
Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na [[w:cs:zdraví|lidské zdraví]], a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů.<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Threats to mental health and wellbeing associated with climate change
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/B9780128131305000096
| vydavatel = Elsevier
| isbn = 9780128131305
| strany = 217–244
| doi = 10.1016/b978-0-12-813130-5.00009-6
| jazyk = en
| poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6
| jméno = Christie
| příjmení = Manning
| jméno2 = Susan
| příjmení2 = Clayton
}}</ref>


==Extrémní počasí a fyzické zdraví==
==Extrémní počasí a fyzické zdraví==
Řádek 9: Řádek 22:
Ale i když extrémní počasí přejde, nekončí tím rizika pro člověka. Jedinci mohou zažívat dýchací obtíže kvůli vznikající [[w:cs:plíseň|plísni]] uvnitř budov. Povodňové vody můžou být také rizikem kvůli toxickým materiálům uniklým ze zničených industriálních pracovišť nebo kvůli přenosu nemocí jako infekčních kožních onemocnění nebo gastrointestinální potíží.
Ale i když extrémní počasí přejde, nekončí tím rizika pro člověka. Jedinci mohou zažívat dýchací obtíže kvůli vznikající [[w:cs:plíseň|plísni]] uvnitř budov. Povodňové vody můžou být také rizikem kvůli toxickým materiálům uniklým ze zničených industriálních pracovišť nebo kvůli přenosu nemocí jako infekčních kožních onemocnění nebo gastrointestinální potíží.


Dalším problémem, který může nastat na základě extrémního počasí je poničení infrastruktury (např. výpadky proudu, problémy s kanalizací), což může být problémem pro jednotlivé složky [[w:cs:Integrovaný záchranný systém|záchranného systému]], stejně jako pro zdravotní zařízení. Přetížení sítě pro telefonování nebo rozbití telefonů může způsobit nemožnost se dostat k potřebné pomoci. Dále se často vyskytují následné problémy se službami týkající se [[Odpady|odpadu]], což vede ke zvyšujícímu se vystavení škůdcům a nebezpečným látkám. Po [[w:cs:Hurikán Katrina|hurikánu Katrina]] se přeživší potýkali s těmito přetrvávajícími problémy i 5 let po samotné katastrofě.<ref>HATCH, Trevan G., Katie E. CHERRY, Keri L. KYTOLA, Yaxin LU a Loren D. MARKS, 2015. Loss, Chaos, Survival, and Despair: The Storm after the Storms. In: Katie E. CHERRY, ed. ''Traumatic Stress and Long-Term Recovery: Coping with Disasters and Other Negative Life Events'' [online]. Cham: Springer International Publishing, s. 231–245. <nowiki>ISBN 978-3-319-18866-9</nowiki>. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-18866-9_13</ref>
Dalším problémem, který může nastat na základě extrémního počasí je poničení infrastruktury (např. výpadky proudu, problémy s kanalizací), což může být problémem pro jednotlivé složky [[w:cs:Integrovaný záchranný systém|záchranného systému]], stejně jako pro zdravotní zařízení. Přetížení sítě pro telefonování nebo rozbití telefonů může způsobit nemožnost se dostat k potřebné pomoci. Dále se často vyskytují následné problémy se službami týkající se [[Odpady|odpadu]], což vede ke zvyšujícímu se vystavení škůdcům a nebezpečným látkám. Po [[w:cs:Hurikán Katrina|hurikánu Katrina]] se přeživší potýkali s těmito přetrvávajícími problémy i 5 let po samotné katastrofě.<ref>{{Citace monografie
 
| titul = Loss, Chaos, Survival, and Despair: The Storm after the Storms
Celosvětové zvyšování teplot bude mít také přímý vliv na lidské zdraví a mortalitu. Vysoké teploty, přetrvávající dny až týdny, mohou způsobovat [[w:cs:Úpal|úpal]] a [[w:cs:Úžeh|úžeh]], které jsou často přecházeny bez potřebné zdravotnické intervence. Dále jsou horka náročné pro jedince se zdravotními problémy a mohou tak zhoršovat [[w:cs:Kardiovaskulární onemocnění|kardiovaskulární]], dýchací a cerebrovaskulární onemocnění jako [[w:cs:Diabetes mellitus|diabetes]] nebo [[w:cs:Astma|astma]]. V USA se jedná o nejnebezpečnější extrémní počasí co se týče mortality.<ref>PORTIER, C. J., K. Thigpen TART, S. R. CARTER, C. H. DILWORTH, A. E. GRAMBSCH, J. GOHLKE, J. HESS, S. N. HOWARD, G. LUBER, J. T. LUTZ, T. MASLAK, N. PRUDENT, M. RADTKE, J. P. ROSENTHAL, T. ROWLES, P. A. SANDIFER, J. SCHERAGA, P. J. SCHRAMM, D. STRICKMAN, J. M. TRTANJ a P.-Y. WHUNG, 2013. A Human Health Perspective on Climate Change: A Report Outlining the Research Needs on the Human Health Effects of Climate Change. ''Journal of Current Issues in Globalization; Hauppauge''. '''6'''(4), 621–710. ISSN 19353561. </ref>  
| url = http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-18866-9_13
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| isbn = 9783319188652
| isbn2 = 9783319188669
| strany = 231–245
| doi = 10.1007/978-3-319-18866-9_13
| jazyk = en
| poznámka = DOI: 10.1007/978-3-319-18866-9_13
| jméno = Trevan G.
| příjmení = Hatch
| jméno2 = Katie E.
| příjmení2 = Cherry
| jméno3 = Keri L.
| příjmení3 = Kytola
| editoři = Katie E. Cherry
}}</ref>
Celosvětové zvyšování teplot bude mít také přímý vliv na lidské zdraví a mortalitu. Vysoké teploty, přetrvávající dny až týdny, mohou způsobovat [[w:cs:Úpal|úpal]] a [[w:cs:Úžeh|úžeh]], které jsou často přecházeny bez potřebné zdravotnické intervence. Dále jsou horka náročné pro jedince se zdravotními problémy a mohou tak zhoršovat [[w:cs:Kardiovaskulární onemocnění|kardiovaskulární]], dýchací a cerebrovaskulární onemocnění jako [[w:cs:Diabetes mellitus|diabetes]] nebo [[w:cs:Astma|astma]]. V USA se jedná o nejnebezpečnější extrémní počasí co se týče mortality.<ref>{{Citace periodika
| titul = A Human Health Perspective on Climate Change: A Report Outlining Research Needs on the Human Health Effects of Climate Change
| url = http://dx.doi.org/10.1289/ehp.1002272
| periodikum = Environmental Health Perspectives
| datum vydání = 2010-04-21
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 0091-6765
| doi = 10.1289/ehp.1002272
| jméno = Christopher
| příjmení = Portier
| jméno2 = Kimberly
| příjmení2 = Thigpen Tart
| jméno3 = Sarah
| příjmení3 = Carter
}}</ref>


Vyšší teploty také vedou k nepřímým dopadům na zdraví v podobě zhoršeného dýchání kvůli zvýšeným hladinám ozónu poblíž povrchu, astmatu pro vyšší koncentraci pylu a znečištění ovzduší. Klíšťata, komáři a blechy, které mohou přenášet patogeny (např. i [[w:cs:Lymská borelióza|lymskou chorobu]] nebo [[w:cs:Západonilská horečka|virus západního Nilu]]) mohou díky vysokým teplotám rozšířit své pole působnosti a tím přenést patogeny k více lidem. <ref>{{Citace periodika
Vyšší teploty také vedou k nepřímým dopadům na zdraví v podobě zhoršeného dýchání kvůli zvýšeným hladinám ozónu poblíž povrchu, astmatu pro vyšší koncentraci pylu a znečištění ovzduší. Klíšťata, komáři a blechy, které mohou přenášet patogeny (např. i [[w:cs:Lymská borelióza|lymskou chorobu]] nebo [[w:cs:Západonilská horečka|virus západního Nilu]]) mohou díky vysokým teplotám rozšířit své pole působnosti a tím přenést patogeny k více lidem. <ref>{{Citace periodika
Řádek 26: Řádek 70:


==Extrémní počasí a psychické zdraví==
==Extrémní počasí a psychické zdraví==
Fyzické a psychické zdraví je navzájem závislé a propojené. Proto i extrémní počasí ovlivňuje jak fyzické zdraví, tak může v mnoha případech způsobit i akutní nebo hluboké trauma psychicky. To může vzejít z vlastního fyzického poranění jedince, zranění nebo smrti blízkého člověka, domácích mazlíčků a zvířat, zničení nebo ztráty majetku i z přerušení nebo ztráty práce a původního životního stylu.<ref>NERIA, Yuval a James M. SHULTZ, 2012. Mental Health Effects of Hurricane Sandy: Characteristics, Potential Aftermath, and Response. ''JAMA'' [online]. '''308'''(24), 2571–2572. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2012.110700</ref> První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Průběh je však velmi individuální <ref>RAPHAEL, Beverley, 2007. The Human Touch and Mass Catastrophe. ''Psychiatry: Interpersonal and Biological Processes'' [online]. '''70'''(4), 329–336. ISSN 0033-2747. Dostupné z: doi:10.1521/psyc.2007.70.4.329</ref>.
Fyzické a psychické zdraví je navzájem závislé a propojené. Proto i extrémní počasí ovlivňuje jak fyzické zdraví, tak může v mnoha případech způsobit i akutní nebo hluboké trauma psychicky. To může vzejít z vlastního fyzického poranění jedince, zranění nebo smrti blízkého člověka, domácích mazlíčků a zvířat, zničení nebo ztráty majetku i z přerušení nebo ztráty práce a původního životního stylu.<ref>{{Citace periodika
| titul = Mental Health Effects of Hurricane Sandy: Characteristics, Potential Aftermath, and Response
| url = http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?doi=10.1001/jama.2012.110700
| periodikum = JAMA
| datum vydání = 2012-12-26
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 0098-7484
| pmid = 23160987
| strany = 2571
| ročník = 308
| číslo = 24
| doi = 10.1001/jama.2012.110700
| jazyk = en
| jméno = Yuval
| příjmení = Neria
| jméno2 = James M.
| příjmení2 = Shultz
}}</ref>První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Průběh je však velmi individuální <ref>{{Citace periodika
| titul = The Human Touch and Mass Catastrophe
| url = http://guilfordjournals.com/doi/10.1521/psyc.2007.70.4.329
| periodikum = Psychiatry: Interpersonal and Biological Processes
| datum vydání = 2007-12
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 0033-2747
| strany = 329–336
| ročník = 70
| číslo = 4
| doi = 10.1521/psyc.2007.70.4.329
| jazyk = en
| jméno = Beverley
| příjmení = Raphael
}}</ref>.


Nějaká forma psychopatologie byla pozorována u 7 až 40 % lidí, kteří prožili přírodní neštěstí. Nejčastější psychickou komplikací je obecně vyskytující se úzkost, dále se u těchto jedinců často objevují známky fobických reakcí, somatizace, zneužívání návykových látek a deprese.<ref>RUBONIS, Anthony V. a Leonard BICKMAN, 1991. Psychological impairment in the wake of disaster: The disaster–psychopathology relationship. ''Psychological Bulletin'' [online]. '''109'''(3), 384–399. ISSN 1939-1455(Electronic),0033-2909(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0033-2909.109.3.384</ref> Novější studie popisují prvotní reakci na trauma jako akutní traumatický stres, ze kterého pak dále vychází problémy jako právě úzkosti, deprese nebo zneužívání návykových látek. Po přírodní katastrofě se zvyšuje i počet interpersonálních konfliktů, míra agrese a násilí. Dále se k psychickým a interpersonálním problémům přidává i chování jedinců, které má negativní vliv na zdraví, jako kouření nebo špatné stravování.<ref>BEAUDOIN, Christopher E., 2011. Hurricane Katrina: Addictive Behavior Trends and Predictors. ''Public Health Reports'' [online]. '''126'''(3), 400–409. ISSN 0033-3549. Dostupné z: doi:10.1177/003335491112600314</ref>
Nějaká forma psychopatologie byla pozorována u 7 až 40 % lidí, kteří prožili přírodní neštěstí. Nejčastější psychickou komplikací je obecně vyskytující se úzkost, dále se u těchto jedinců často objevují známky fobických reakcí, somatizace, zneužívání návykových látek a deprese.<ref>{{Citace periodika
| titul = Psychological impairment in the wake of disaster: The disaster–psychopathology relationship.
| url = http://doi.apa.org/getdoi.cfm?doi=10.1037/0033-2909.109.3.384
| periodikum = Psychological Bulletin
| datum vydání = 1991
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 1939-1455
| strany = 384–399
| ročník = 109
| číslo = 3
| doi = 10.1037/0033-2909.109.3.384
| jazyk = en
| jméno = Anthony V.
| příjmení = Rubonis
| jméno2 = Leonard
| příjmení2 = Bickman
}}</ref> Novější studie popisují prvotní reakci na trauma jako akutní traumatický stres, ze kterého pak dále vychází problémy jako právě úzkosti, deprese nebo zneužívání návykových látek. Po přírodní katastrofě se zvyšuje i počet interpersonálních konfliktů, míra agrese a násilí. Dále se k psychickým a interpersonálním problémům přidává i chování jedinců, které má negativní vliv na zdraví, jako kouření nebo špatné stravování.<ref>{{Citace periodika
| titul = Hurricane Katrina: Addictive Behavior Trends and Predictors
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/003335491112600314
| periodikum = Public Health Reports
| datum vydání = 2011-5
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 0033-3549
| pmid = 21553669
| strany = 400–409
| ročník = 126
| číslo = 3
| doi = 10.1177/003335491112600314
| jazyk = en
| jméno = Christopher E.
| příjmení = Beaudoin
}}</ref>


Pro naprostou většinu jedinců tyto symptomy odezní spolu s extrémním počasím a katastrofou. Někteří však vnímají nepohodu i dlouho po obnovení klidu. Může se jednat o pociťovanou nejistotu a ztrátu kontroly, v horší podobě už mluvíme o [[w:cs:Posttraumatická stresová porucha|posttraumatické stresové poruše (PTSP)]], depresi, úzkosti, což může vést až k pokusům o sebevraždu. Tato onemocnění mohou trvat několik měsíců, ale klidně i let, po katastrofě. Například 5–7 měsíců po hurikánu Katrina bylo 15 % zasažených diagnostikováno s PTSP a 49 % s poruchou nálady jako depresí nebo úzkostí. Rok po události počet lidí s úzkostnými poruchami neklesl a počet sebevražedných myšlenek dokonce stoupl.<ref>KESSLER, R. C., S. GALEA, M. J. GRUBER, N. A. SAMPSON, R. J. URSANO a S. WESSELY, 2008. Trends in mental illness and suicidality after Hurricane Katrina. ''Molecular Psychiatry'' [online]. '''13'''(4), 374–384. ISSN 1476-5578. Dostupné z: doi:10.1038/sj.mp.4002119</ref> Podobné výsledky se ukazují i po povodních a požárech lesů z důvodu sucha <ref name=":0" />. Prevalence PTSP je vyšší, když je jedinec zasažen ztrátou, která nejde vzít zpátky; jde např. o ztrátu blízkého člověka. Mnohem vyšší zranitelnost je i u lidí, kteří zažili několik katastrof po sobě.
Pro naprostou většinu jedinců tyto symptomy odezní spolu s extrémním počasím a katastrofou. Někteří však vnímají nepohodu i dlouho po obnovení klidu. Může se jednat o pociťovanou nejistotu a ztrátu kontroly, v horší podobě už mluvíme o [[w:cs:Posttraumatická stresová porucha|posttraumatické stresové poruše (PTSP)]], depresi, úzkosti, což může vést až k pokusům o sebevraždu. Tato onemocnění mohou trvat několik měsíců, ale klidně i let, po katastrofě. Například 5–7 měsíců po hurikánu Katrina bylo 15 % zasažených diagnostikováno s PTSP a 49 % s poruchou nálady jako depresí nebo úzkostí. Rok po události počet lidí s úzkostnými poruchami neklesl a počet sebevražedných myšlenek dokonce stoupl.<ref>{{Citace periodika
| titul = Trends in mental illness and suicidality after Hurricane Katrina
| url = http://www.nature.com/articles/4002119
| periodikum = Molecular Psychiatry
| datum vydání = 2008-4
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 1359-4184
| pmid = 18180768
| strany = 374–384
| ročník = 13
| číslo = 4
| doi = 10.1038/sj.mp.4002119
| jazyk = en
| jméno = R C
| příjmení = Kessler
| jméno2 = S
| příjmení2 = Galea
| jméno3 = M J
| příjmení3 = Gruber
}}</ref> Podobné výsledky se ukazují i po povodních a požárech lesů z důvodu sucha.<ref name=":0" /> Prevalence PTSP je vyšší, když je jedinec zasažen ztrátou, která nejde vzít zpátky; jde např. o ztrátu blízkého člověka. Mnohem vyšší zranitelnost je i u lidí, kteří zažili několik katastrof po sobě.


Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji.<ref>HOBFOLL, Stevan E., Natalie R. STEVENS a Alyson K. ZALTA, 2015. Expanding the Science of Resilience: Conserving Resources in the Aid of Adaptation. ''Psychological Inquiry'' [online]. '''26'''(2), 174–180. ISSN 1047-840X. Dostupné z: doi:10.1080/1047840X.2015.1002377</ref> Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji. Tito jedinci už se ve svém domově nikdy nemusí cítit v bezpečí.<ref name=":0" />
Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji.<ref>{{Citace periodika
| titul = Expanding the Science of Resilience: Conserving Resources in the Aid of Adaptation
| url = http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/1047840X.2015.1002377
| periodikum = Psychological Inquiry
| datum vydání = 2015-04-03
| datum přístupu = 2019-07-22
| issn = 1047-840X
| pmid = 27069335
| strany = 174–180
| ročník = 26
| číslo = 2
| doi = 10.1080/1047840X.2015.1002377
| jazyk = en
| jméno = Stevan E.
| příjmení = Hobfoll
| jméno2 = Natalie R.
| příjmení2 = Stevens
| jméno3 = Alyson K.
| příjmení3 = Zalta
}}</ref> Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji. Tito jedinci už se ve svém domově nikdy nemusí cítit v bezpečí.<ref name=":0" />


==Odkazy==
==Odkazy==
Řádek 42: Řádek 186:
*[[Životní prostředí a zdraví]]
*[[Životní prostředí a zdraví]]
*[[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]
*[[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]
[[Kategorie:Tereza Hacová]]
[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
{{Odpovědná spotřeba}}