Editace stránky Externality v životním prostředí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 3: Řádek 3:
 
V souvislosti s životním prostředím hovoříme o externalitách jako o specifickém ekonomickém vztahu, jenž je zapříčiněn volným využíváním některých složek životního prostředí.
 
V souvislosti s životním prostředím hovoříme o externalitách jako o specifickém ekonomickém vztahu, jenž je zapříčiněn volným využíváním některých složek životního prostředí.
  
==Úvod==
+
== Úvod ==
 
V oblasti životního prostředí vznikají situace, kdy některé environmentální statky či služby nemohou být na trhu z různých příčin efektivně zprostředkovávány. Dokonalost na trhu je omezena z důvodu klamavého či zcela chybějícího cenového signálu. Přírodní statky a služby buď nemají přiřazenou žádnou cenu a na trhu nejsou obchodovány (např. čistý vzduch), nebo je jejich tržní cena zkreslena tím, že nebere v úvahu externality. Tak se může stát rovněž u jiných, na trhu obchodovaných, statků a služeb. Příkladem může být nízká cena pohonných hmot nezahrnující negativní externality spojené s jejich spalováním.<ref name="Vejchodská, Eliška">Vejchodská Eliška: Ekonomie a politika městského životního prostředí, Praha, Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1241-9</ref>
 
V oblasti životního prostředí vznikají situace, kdy některé environmentální statky či služby nemohou být na trhu z různých příčin efektivně zprostředkovávány. Dokonalost na trhu je omezena z důvodu klamavého či zcela chybějícího cenového signálu. Přírodní statky a služby buď nemají přiřazenou žádnou cenu a na trhu nejsou obchodovány (např. čistý vzduch), nebo je jejich tržní cena zkreslena tím, že nebere v úvahu externality. Tak se může stát rovněž u jiných, na trhu obchodovaných, statků a služeb. Příkladem může být nízká cena pohonných hmot nezahrnující negativní externality spojené s jejich spalováním.<ref name="Vejchodská, Eliška">Vejchodská Eliška: Ekonomie a politika městského životního prostředí, Praha, Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1241-9</ref>
  
Řádek 11: Řádek 11:
  
 
Situaci lze vyjádřit následovně:<ref name="Vejchodská, Eliška">Vejchodská Eliška: Ekonomie a politika městského životního prostředí, Praha, Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1241-9</ref>
 
Situaci lze vyjádřit následovně:<ref name="Vejchodská, Eliška">Vejchodská Eliška: Ekonomie a politika městského životního prostředí, Praha, Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1241-9</ref>
 
 
*celkové náklady (společenské náklady) = soukromé + externí náklady
 
*celkové náklady (společenské náklady) = soukromé + externí náklady
 
*celkové přínosy (společenské přínosy) = soukromé + externí přínosy
 
*celkové přínosy (společenské přínosy) = soukromé + externí přínosy
  
==Klasifikace externalit==
+
== Klasifikace externalit ==
 
Prvním hlediskem klasifikace je hodnocení charakteru dané vazby:<ref name="Šauer, Dvořák a kol.">Šauer Petr, Dvořák Antonín a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-548-4</ref>
 
Prvním hlediskem klasifikace je hodnocení charakteru dané vazby:<ref name="Šauer, Dvořák a kol.">Šauer Petr, Dvořák Antonín a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-548-4</ref>
  
Řádek 38: Řádek 37:
 
d) '''negativní externality produkce''' - např. člověk vynakládá vyšší náklady na protihlukovou izolaci bytu, kde je omezován nadměrným hlukem sousedící firmy
 
d) '''negativní externality produkce''' - např. člověk vynakládá vyšší náklady na protihlukovou izolaci bytu, kde je omezován nadměrným hlukem sousedící firmy
  
===Pozitivní externality===
+
=== Pozitivní externality ===
 
[[Soubor:Pozitivni externalita.jpg]]
 
[[Soubor:Pozitivni externalita.jpg]]
  
Řádek 47: Řádek 46:
 
"Majitel lesa má výnosy z těžby a prodeje dřeva. Jeho les také pročišťuje spodní vodu a brání erozi půdy. To oceňují obyvatelé blízkých obcí - kdyby nebylo blízkého lesa, vody v jejich studních by byla mnohem horší a půda na jejich polích by byla méně úrodná. Les tedy poskytuje nejen výnosy z těžby dřeva, ale také výnosy v podobě lepší vody a lepší půdy v blízkém okolí. Ale co když majitel lesa nemůže přinutit ani přesvědčit obyvatele okolních obcí, aby mu zaplatili za to, že jim jeho les přináší užitek? Pak není schopen získávat plné výnosy z lesa - část těchto výnosů si přisvojují jiní."<ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Ekonomie, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, ISBN 80-7179-681-6</ref>
 
"Majitel lesa má výnosy z těžby a prodeje dřeva. Jeho les také pročišťuje spodní vodu a brání erozi půdy. To oceňují obyvatelé blízkých obcí - kdyby nebylo blízkého lesa, vody v jejich studních by byla mnohem horší a půda na jejich polích by byla méně úrodná. Les tedy poskytuje nejen výnosy z těžby dřeva, ale také výnosy v podobě lepší vody a lepší půdy v blízkém okolí. Ale co když majitel lesa nemůže přinutit ani přesvědčit obyvatele okolních obcí, aby mu zaplatili za to, že jim jeho les přináší užitek? Pak není schopen získávat plné výnosy z lesa - část těchto výnosů si přisvojují jiní."<ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Ekonomie, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, ISBN 80-7179-681-6</ref>
  
===Negativní externality===
+
=== Negativní externality ===
 
[[Soubor:Negativni externalita.jpg]]
 
[[Soubor:Negativni externalita.jpg]]
  
Řádek 56: Řádek 55:
 
"Elektrárna vyrábí elektřinu spalováním uhlí. Spalování uhlí produkuje emise, které elektrárna vypouští do ovzduší a které poškozují blízké lesy. Část lesů hyne a jejich majitelům tak vznikají škody. Představme si, že elektrárna není nucena tyto škody hradit. V tom případě nenese veškeré náklady na výrobu elektřiny. Nese pouze část nákladů - náklady na nákup uhlí, na mzdy svých zaměstnanců, na pořízení a údržbu elektrárenských kapacit. Jenže její výroba elektřiny vyvolává i další náklady - náklady na obnovu poškozených lesů. Tyto náklady však nesou vlastníci lesů. Elektrárna tedy přenáší část svých nákladů na někoho jiného."<ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Ekonomie, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, ISBN 80-7179-681-6</ref>
 
"Elektrárna vyrábí elektřinu spalováním uhlí. Spalování uhlí produkuje emise, které elektrárna vypouští do ovzduší a které poškozují blízké lesy. Část lesů hyne a jejich majitelům tak vznikají škody. Představme si, že elektrárna není nucena tyto škody hradit. V tom případě nenese veškeré náklady na výrobu elektřiny. Nese pouze část nákladů - náklady na nákup uhlí, na mzdy svých zaměstnanců, na pořízení a údržbu elektrárenských kapacit. Jenže její výroba elektřiny vyvolává i další náklady - náklady na obnovu poškozených lesů. Tyto náklady však nesou vlastníci lesů. Elektrárna tedy přenáší část svých nákladů na někoho jiného."<ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Ekonomie, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, ISBN 80-7179-681-6</ref>
  
==Internalizace externalit==
+
== Internalizace externalit ==
 
Internalizace externalit znamená přenesení externích nákladů zpět na jejich původce. Ten tedy platí veškeré náklady spojené se svou činností, což vede k odstranění neefektivity, kterou externality přinášejí.
 
Internalizace externalit znamená přenesení externích nákladů zpět na jejich původce. Ten tedy platí veškeré náklady spojené se svou činností, což vede k odstranění neefektivity, kterou externality přinášejí.
  
 
Internalizace externalit rovněž představuje skupinu ekonomických nástrojů environmentální politiky. Řadíme sem různé platby do veřejných fondů/rozpočtů, kterými jsou například poplatky a daně za znečištění, nákup obchodovatelných práv v aukci organizované veřejnou autoritou, pokuty atd. Dále také různé platby soukromým subjektům, jako například kompenzace za působenou škodu jako výsledek dobrovolného vyjednávání mezi tím, kdo poškozuje a tím, kdo je poškozován ([[Coasův teorém]]), placené náhrady za způsobené škody zpravidla na základě soudního rozhodnutí, platby pojišťovnám za pojištění odpovědnosti za škody ze znehodnocování životního prostředí, platby za nákup obchodovatelných práv za znečištění apod.<ref name="Šauer, Petr">Šauer Petr: Základy ekonomiky životního prostředí I, Praha, 2008, ISBN 978-80-86709-13-0</ref>
 
Internalizace externalit rovněž představuje skupinu ekonomických nástrojů environmentální politiky. Řadíme sem různé platby do veřejných fondů/rozpočtů, kterými jsou například poplatky a daně za znečištění, nákup obchodovatelných práv v aukci organizované veřejnou autoritou, pokuty atd. Dále také různé platby soukromým subjektům, jako například kompenzace za působenou škodu jako výsledek dobrovolného vyjednávání mezi tím, kdo poškozuje a tím, kdo je poškozován ([[Coasův teorém]]), placené náhrady za způsobené škody zpravidla na základě soudního rozhodnutí, platby pojišťovnám za pojištění odpovědnosti za škody ze znehodnocování životního prostředí, platby za nákup obchodovatelných práv za znečištění apod.<ref name="Šauer, Petr">Šauer Petr: Základy ekonomiky životního prostředí I, Praha, 2008, ISBN 978-80-86709-13-0</ref>
  
==Odkazy==
+
== Odkazy ==
 
===Zdroje===
 
===Zdroje===
  
Řádek 67: Řádek 66:
  
 
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
 
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]
 

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)