| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| [[Soubor:Horseevolution.png|thumb|upright=1.5|Evoluce koně od eocénu do dnešní doby; vybráni reprezentativní zástupci z řad předků moderního koně]]
| | Hnací silou vývoje může být adaptace na změny životních podmínek. Druhy, které se změnám nedokážou přizpůsobit, vyhynou. Schopnost přežívat v určitém rozpětí faktorů prostředí nazýváme tolerance (snášenlivost). |
| '''Biologická evoluce''' je dlouhodobý a samovolný proces, v jehož průběhu vznikl z neživé hmoty pozemský život a dále se rozvíjí a diverzifikuje. Podstatu těchto změn zkoumá vědní obor evoluční biologie. Hnací silou vývoje může být adaptace na změny životních podmínek. Druhy, které se změnám nedokážou přizpůsobit, vyhynou. Schopnost přežívat v určitém rozpětí faktorů prostředí nazýváme tolerance (snášenlivost).
| |
|
| |
|
| Evolucí živočišných druhů je tak chápán postupný vývoj života od prvního výskytu na Zemi k mnoha různým formám života, které se nadále vyvíjejí způsoby, které paleontologie a moderní biologické a biochemické vědy popisují a nezávisle potvrzují s narůstající přesností. Společné rysy ve struktuře genetického kódu všech žijících organismů včetně lidí tak dokladují jejich společný prvotní původ.
| | Postupným vývojem druhů může dojít k divergenci, kdy se původně jeden druh rozštěpí na několik nových - když to podmínky daného životní prostředí dovolí (např. druhově bohaté prostředí tropických deštných lesů - zde žije až polovina světových druhů). |
|
| |
|
| Postupným vývojem druhů může dojít k divergenci, kdy se původně jeden druh rozštěpí na několik nových - když to podmínky daného životní prostředí dovolí (např. druhově bohaté prostředí tropických deštných lesů - zde žije až polovina světových druhů). Pokud jsou podmínky prostředí natolik extrémní, že jim odolají jen druhy s určitými rysy (např. dokonalá tepelná izolace těla, odolnost proti suchu díky stavbě těla zajišťující minimální odpar vody), dochází i u různých druhů ke konvergenci jejich charakteristik.
| | Pokud jsou podmínky prostředí natolik extrémní, že jim odolají jen druhy s určitými rysy (např. dokonalá tepelná izolace těla, odolnost proti suchu díky stavbě těla zajišťující minimální odpar vody), dochází i u různých druhů ke konvergenci jejich charakteristik. |
| | == Odkazy == |
|
| |
|
| == Typy evoluce == | | === Externí odkazy === |
| Rozlišuje se:<ref>{{citace monografie| titul = Úvod do evoluční biologie | vydání =2| vydavatel= Academia| isbn = 978-80-200-1539-6| rok=2007 | jméno=Jaroslav| příjmení =Flegr| místo=Praha}}</ref>
| | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Evoluce Evoluce na české Wikipedii] |
| * '''kladogeneze''' – postupné odštěpování evolučních linií | | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Evolution Evolution na anglické Wikipedii] |
| * '''anageneze''' – postupné změny ve znacích jednotlivých evolučních linií
| |
| | |
| Podle měřítka evolučních změn se rozlišuje:<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref>
| |
| * '''mikroevoluce''' – menší evoluční změny během kratšího časového období, například změny frekvencí alel v populacích během několika generací
| |
| * '''makroevoluce''' – větší evoluční změny v průběhu geologického času, vývoj nových druhů i vyšších taxonomických kategorií, jako je např. řád či kmen.
| |
| ==Odkazy==
| |
| ===Reference===
| |
| <references/>
| |
| | |
| ===Literatura===
| |
| {{NK ČR|ph114506|věc=ano}}
| |
| * MAYR, Ernst. Co je evoluce: aktuální pohled na evoluční biologii. Praha: Academia, 2009. 354 s.: il., mapy ; 21 cm. (Galileo ; sv. 31) (Mistři vědy). ISBN 978-80-200-1754-3.
| |
| * LARSON, Edward J. (Edward John). Evoluce: pozoruhodný příběh dějin vědecké teorie. V Praze: Slovart, 2009. 326 s. : il., portréty ; 22 cm. ISBN 978-80-7391-157-7. | |
| * FLEGR, Jaroslav. Evoluční biologie. Praha: Academia, 2009. 569 s. : il., portréty ; 26 cm. ISBN 978-80-200-1767-3.
| |
| * SAMEC, Pavel. Evoluční biologie a fylocenogeneze: úvod do studia evoluce společenstev. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 142 s. : il. ; 30 cm. ISBN 80-7157-944-0.
| |
| * FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. Praha: Academia, 2007. 544 s. : il. ; 21 cm. (Galileo ; sv. 13). ISBN 978-80-200-1539-6.
| |
| * RÁDL, Emanuel. Dějiny biologických teorií novověku. Díl II., Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století / Emanuel Rádl; k vydání připravili a poznámkami opatřili Tomáš Hermann, Anton Markoš a Zdeněk Neubauer; z němčiny přeložili Zuzana Škorpíková, Tabita Landová a Ivan Landa. Praha: Academia, 2006. -- 533 s. ; 24 cm. ISBN 80-200-1394-6 (soubor : váz.). ISBN 80-200-1393-8 (váz.)
| |
|
| |
|
| === Externí odkazy ===
| | {{pahýl}} |
| * {{cs}} [http://web.natur.cuni.cz/~flegr/zakevolbiol.php Evoluční biologie - kurz na PřF UK]
| |
| * {{cs}} [http://sites.google.com/site/biomachgbn/obecna-biologie-4/biologicka-evoluce Biologická evoluce na BIOMACH]
| |
| *{{wikipedia en|Evolution}}
| |
| *{{wikipedia cs}}
| |
| {{jdl}}
| |
|
| |
|
| [[Kategorie:Biosféra]] | | [[Kategorie:Biosféra]] |