Etická spotřeba

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Etická spotřeba (též etický konzum, etické nakupování, morální nakupování) je druh spotřebitelského aktivismu založeného na konceptu hlasování peněženkou. Jeho základem je nákup eticky vyrobených výrobků, které podporují malé výrobce a místní řemeslníky, chrání zvířata a životní prostředí a bojkotují produkty, které zneužívají dětskou práci, které jsou testovány na zvířatech nebo poškozují životní prostředí.[1]

Pojem etická spotřeba byl poprvé popsán v britské časopisu Ethical Consumer, který vychází od roku 1989. Samotné etické spotřebitelské chování se však objevilo daleko dříve – např. v roce 1959 začal bojkot jihoafrických výrobků jako protest proti apartheidu v Jihoafrické republice.[2]

Etická spotřeba (etická konzumace, etický nákup, morální nákup, etické nakupování nebo zelené nakupování) je druh spotřebitelského aktivismu založeného na koncepci „hlasování penězi“. [1] K tomu dochází tak, že při nákupu jsou upřednostňována etická hlediska nakupovaných produktů a jsou naopak bojkotovány nevhodné výrobky, tj. nákupy s negativním vlivem na přírodu a společnost. [2]

Termín „etický spotřebitel“, který se nyní celkem běžně používá, byl poprvé popularizován britským časopisem Ethical Consumer (Etický spotřebitel) v roce 1989.[3] Novým nápadem tohoto časopisu bylo vytvoření „ratingových tabulek“, inspirovaných přístupem založeným na kritériích tehdejšího etického investičního hnutí. Tabulky s hodnocením etických spotřebitelů udělily společnosti negativní známky (a celkové body za rok 2005) v celé řadě etických a environmentálních kategorií, jako jsou práva zvířat, lidská práva a znečištění a toxické látky, což mělo poskytovat aktivistům spolehlivé informace o chování firem. Takové etické a environmentální ratingy založené na těchto kritériích se následně staly běžnými, a to jak při poskytování informací spotřebitelům, tak při hodnocení podnikové sociální odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje v plánech a strategiích podniků, což bylo využito například při hodnocení nabídek společností jako jsou Innovest, Calvert Foundation, Domini, IRRC, TIAA-CREF a KLD Analytics. Dnes Bloomberg a Reuters poskytují ratingy „environmentální, sociální a správní kultury“ přímo v souborech finančních dat, které se objevují na obrazovkách stovek tisíc obchodníků na akciových trzích. [4] Nezisková Etická asociace spotřebitelského výzkumu nadále publikuje informace na webu Etický spotřebitel a jeho přidružených webových stránkách, které poskytují volný přístup k tabulkám etických hodnocení.

Termín „politicky zaměřený spotřebitel“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové [4], je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech. [5]

Odkazy

Reference

  1. Ethical Consumer Or Transient Responsibility In Luxury? [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. IRWING, Sarah; HARRISON, Rob; RAYNER, Mary. Ethical Consumerism - Democracy through the Wallet. Journal of Research for Consumers [online]. 2002 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. 
  3. About Ethical Consumer. Ethical Consumer [online]. 2018-03-28 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453

Literatura

  • PLAVÁKOVÁ, Linda. Determinanty etického nakupování. Brno, 2017 [cit. 2018-08-03]. 91 s. diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ondřej Částek. Dostupné online. (slovensky)
  • HÄSSLER, Martin. Determinanty etického nakupování. Brno, 2017 [cit. 2018-08-03]. 100 s. diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ondřej Částek. Dostupné online. (slovensky)


Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Odpovědná spotřeba – podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu“, podpořeného v letech 2018–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.