Environmentální veřejné statky: Porovnání verzí

Bez shrnutí editace
Řádek 93: Řádek 93:
== Veřejné statky v environmentální oblasti ==
== Veřejné statky v environmentální oblasti ==


V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v [[tabulce 3]].
V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v Tabulce 3.


Zahrnutí takových služeb přírody, jako je poskytování látek a energie nebo funkce nosná, spojená s plochou na povrchu Země, mezi veřejné statky může vzbudit námitky v tom smyslu, že nejde o veřejné, nýbrž po výtce soukromé statky, jako jsou pozemky nebo ložiska nerostů. Je však na místě vzít do úvahy historický pohled. Služby přírody, původně volně přístupné, tedy statky veřejné, byly zčásti nebo plně privatizovány teprve v průběhu historie, přičemž vlastnická práva byla vždy více nebo méně jasně vymezena a omezena, jistý aspekt „veřejnosti“ vždy zůstal (například volný přístup do lesů, státní vlastnictví vyhrazených nerostů, volný vstup na mořské pobřeží z moře). Jak jsme již uvedli, v současné době globalizace a plného uplatnění lidské dominance se situace postupně mění a „veřejnost“ služeb přírody – a tedy jejich zahrnutí mezi globální veřejné statky – nabývá na důležitosti.
Zahrnutí takových služeb přírody, jako je poskytování látek a energie nebo funkce nosná, spojená s plochou na povrchu Země, mezi veřejné statky může vzbudit námitky v tom smyslu, že nejde o veřejné, nýbrž po výtce soukromé statky, jako jsou pozemky nebo ložiska nerostů. Je však na místě vzít do úvahy historický pohled. Služby přírody, původně volně přístupné, tedy statky veřejné, byly zčásti nebo plně privatizovány teprve v průběhu historie, přičemž vlastnická práva byla vždy více nebo méně jasně vymezena a omezena, jistý aspekt „veřejnosti“ vždy zůstal (například volný přístup do lesů, státní vlastnictví vyhrazených nerostů, volný vstup na mořské pobřeží z moře). Jak jsme již uvedli, v současné době globalizace a plného uplatnění lidské dominance se situace postupně mění a „veřejnost“ služeb přírody – a tedy jejich zahrnutí mezi globální veřejné statky – nabývá na důležitosti.


Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního.
Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního.
Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| '''Kategorie statků'''
| '''Typy statků'''
|-
| Globální služby přírody
| ''Nosná funkce. ''Poskytuje ji povrch planety a prostor pod ním a nad ním. Zejména povrch planety můžeme v této souvislosti považovat za základní a jednoznačně konečný přírodní zdroj. V poslední době však stoupá význam obou dalších typů prostorů, zejména nad Zemí (např. geostacionární orbit). Nosná funkce znamená nejen například místa pro stavby, ale i umožnění komunikace či šíření elektromagnetických vln.
''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z fosilních paliv a ze zdrojů radioaktivních nerostů.
''Poskytování látek. ''Jde jednak o látky z obnovitelných zdrojů jako jsou voda, potraviny, dřevo, vlákna, biochemikálie a mnohé další, a dále látky čerpané z neobnovitelných zdrojů, mezi něž patří především nerostné suroviny.
''Regulační a podpůrné služby. ''Sem patří funkce klimatického systému, biogeochemické cykly látek, hydrologický cyklus, tvorba půd a absorpce a detoxikace odpadů.
''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání.
|-
| Lidmi vytvořené statky
| ''Globální organizace ''jako je UNEP (Program OSN pro životní prostředí), IGBP (Mezinárodní program geosféra – biosféra, globální změna), SCOPE (Mezinárodní výbor pro problémy životního prostředí), které mají jako svůj hlavní cíl (nebo jeden z hlavních cílů) posilování environmentální udržitelnosti.
''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje Montrealský protokol s dodatky, nejvíce diskutovaný je Kjótský protokol. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy.
''Vědecké poznatky. ''Výsledky práce národních a zejména mezinárodních týmů, jako je IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu), IGBP nebo MA (Millennium Ecosystem Assessment).
''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO (Světová meteorologická organizace), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země.
|-
| Výsledky globálního úsilí
| ''Všeobecné uznání koncepce udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti ''například při formulaci Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals).
''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti.
''Environmentální vzdělání a osvěta. ''Výsledek dlouhodobého úsilí veřejných činitelů, vědců, pedagogů, novinářů.
''Uplatnění zřetele environmentální udržitelnosti v politice hospodářských sektorů a v ekonomii jako celku.''
|}


== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody ==
== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody ==
1 550

editací