Editace stránky Environmentální postoje

'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.

=== '''Psychologická definice postojů''' ===
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj postoje] sestávají ze 3 komponent:

- kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)

- afektivní složky (pocity k objektu)

- konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

Postoje jsou často zaměňovány s [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnoty hodnotami], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Výrost
| jméno = Jozef
| příjmení2 = Slaměník
| jméno2 = Ivan
| titul = Sociální psychologie
| vydání = 2., přepracované a rozšířené vydání
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 416
| strany = 
| isbn = 978-80-247-1428-8
}}</ref> 

=== '''Zkoumání environmentálních postojů''' ===
Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Clayton
| jméno = Susan
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology
| vydání = 
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford, UK
| rok = 2012
| počet stran = 
| strany = 
| isbn = 9780199733026
}}</ref>

Jedním z možných vysvětlení pro tento rozpor ve vědeckých výsledcích může být využívání různých metod pro sběr údajů o chování jedinců. Existuje totiž silná souvislost mezi postoji a chováním, které popisují samotní respondenti, oproti chování, které je pozorováno výzkumníky. Dalším vysvětlením může být zkoumání specifických a obecných postojů a jejich vliv na specifické a obecné chování. Obecné postoje více působí na obecné chování, zatímco specifické postoje zase na jednotlivé specifické jednání.

Ale ukazuje se, že i některé specifické environmentální postoje, které predikují specifické chování, mohou předvídat i některé obecné vzorce chování. To proto, že při ovlivnění jednoho specifického druhu chování se k němu přiřadí nějaké podobné chování. Pro příklad: recyklování může být prvním krokem k dalšímu přiřazenému chování, jako kompostování a následně snahu šetrně nakládat s odpady.

Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování. 

Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />

=== Odkazy ===

==== Zdroje ====
<references /><br />