Editace stránky Environmentální periodizace dějin lidstva
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
*Říční civilizace (Blízký východ) | *Říční civilizace (Blízký východ) | ||
*Zemědělské říše | *Zemědělské říše | ||
*Éra atlanticko-průmyslová (asi od r. 1800 do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, | *Éra atlanticko-průmyslová (asi od r. 1800 do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, urbanizace, a na ní navazující revoluce vědeckotechnické | ||
*Pacificko-globální éra (období revoluce informační) – v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé. | *Pacificko-globální éra (období revoluce informační) – v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé. | ||
*Nové geologické období: [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Antropocén antropocén]. Pokud se na změny na Zemi díváme v měřítku geologického vývoje, jsou změny ještě výraznější. Jde například o proměnu biogeochemických cyklů, která je charakterizována (jinými než přirozenými) toky látek v celosvětovém měřítku (Moldan, 2001). | *Nové geologické období: [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Antropocén antropocén]. Pokud se na změny na Zemi díváme v měřítku geologického vývoje, jsou změny ještě výraznější. Jde například o proměnu biogeochemických cyklů, která je charakterizována (jinými než přirozenými) toky látek v celosvětovém měřítku (Moldan, 2001). „Cyklus dusíku je ovlivněn lidmi v ještě větší míře než cyklus uhlíku. V současné době lidská činnost způsobuje poutání nejméně tak vysokého objemu dusíku jako všechny přirozené procesy dohromady… Lidmi způsobený tok sloučenin síry dosahuje asi 20 % toku přirozeného, u fosforu jsou přirozený a lidmi způsobený tok co do objemu vyrovnány a u průmyslově intenzívně využívaných kovů, jako je měď, olovo, stříbro či rtuť, je antropogenní tok sto- až tisícinásobný ve srovnání s toky přirozenými.“ | ||
== Pro výuku == | == Pro výuku == | ||
*Z historie: Činčera, J. [http:// | *Z historie: Činčera, J. [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Jeleček, Leoš. ''Geoatest'' PřF UK Praha, vzdělávací kurz 1997 + další autorovy texty. In: (Kolářová, 2006) | |||
Kolářová, Hana. Udržitelný rozvoj: ''Hledání cest, které nekončí''. Praha : Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze. 2006 ISBN: 80-87076-02-8 | |||
Moldan, B. (''Ne)udržitelný rozvoj'', Nakladatelství Praha : Karolinum 2001, str. 18 | |||
The Anthropocene Era, IGBP Science Series, No. 4, 2001, str. 11 | |||