Environmentální dopady golfových hřišť

Z Enviwiki
Verze z 15. 4. 2019, 10:55, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (JaDlo přesunul stránku Golf na Environmentální dopady golfových hřišť: lépe vystihuje)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Golf je venkovní sport, patřící do kategorie pálkovacích sportů. Hry se účastní jeden hráč nebo malá skupina. Hraje se s malým golfovým míčkem s průměrem 42 mm, s různými holemi, ze startovních bodů (odpaliště) do jamek na hřišti o průměru 108 mm. Vyhrává hráč, který zahraje svůj míč do jamky s nejmenším počtem úderů. Pravidla golfu definují, že golfová „hra spočívá v hraní míčkem z odpaliště do jamky ranou nebo postupnými ranami v souladu s pravidly“. Nelze-li nějakou situaci, která nastane během hry vyřešit podle pravidel, tak se vyřeší po právu a slušnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky hry je obtížné zjistit, ačkoli důkazy nyní naznačují, že se hrály rané formy již ve 13. století v Nizozemsku a poté ve Skotsku. Nejstarší golfové hřiště bylo vybudováno v roce 1552 v st. Andrews. První hřiště byla přírodní a byla udržována pouze ovcemi. V Českých zemích bylo první golfové hřiště vybudováno až v roce 1904 v Karlových Varech. Od starověku tato hra dosáhla celosvětové popularity, obzvláště v 20. století.

Golfová hřiště[editovat | editovat zdroj]

Ve světě je asi 32 000 golfových hřišť. V Evropě najdeme asi 6 224 hřišť, z toho je 2 618 hřišť ve Velké Británii. V USA je kolem 17 000 hřišť. Golf hraje přes 50 000 000 lidí, více než polovina (27 000 000 v USA). V Evropě se počet hráčů ročně zvyšuje o 6 %. Zájem o golf stále roste a tím i potřeba dalších golfových hřišť. Údržba takovýchto golfových hřišť však není jednoduchá. Mezi nejvíce diskutovaná témata patří nakládání s vodou, užívání pesticidů, šlechtění trávníků a technické zázemí golfových hřišť.

Enviromentální problematika golfu[editovat | editovat zdroj]

Zavlažování[editovat | editovat zdroj]

Výkonný a spolehlivých závlahový systém je pro golfové hřiště téměř nezbytný. Mnoho golfových zahradníků dodává travnímu porostu výrazně vyšší závlahové dávky než je třeba, čímž dochází nejen k nadměrné spotřebě vody, ale i k intenzivnějšímu vyplavování hnojiv a k riziku vzniku houbových chorob. Problémem je užívání pitné vody namísto užitkové vody či odpadní vody. Vodu užitkovou a odpadní využívá pouze 12 % hřišť. Pro představu: Průměrná týdenní spotřeba 18ti jamkového hřiště je přibližně 2.150 m^3/týden a spotřeba 3 členné domácnosti v ČR je 20 m^3/3 měsíce. Významným vodním prvkem golfových hřišť jsou mokřady. Jedná se o cenné místní biotopy pro volně žijící živočichy, udržují biodiverzitu a pro místní hydrologické podmínky jsou v podstatě nedocenitelné.

Užití pesticidů[editovat | editovat zdroj]

Pesticidy jsou chemické prostředky, užívané zejména v zemědělství. Pesticidy v případě golfových hřišť odstraňují hlavně nežádoucí druhy rostlin, likvidují hmyz a eliminují choroby rostlin. Používáním pesticidů (nejen) na golfových hřištích se ale do přírodního koloběhu dostávají látky, které znamenají značnou zátěž a riziko pro všechny organismy včetně člověka. Např. znečištění podzemních vod, okolních toků, ovzduší, půdy. Zastánci přípravků tvrdí, že jejich užívání je bezpečné, pokud jsou dodržovány návody a koncentrace. Naproti tomu odpůrci pesticidů v posledním období propagují myšlenku budování tzv. organických golfových hřišť, jejichž údržba by se obešla bez syntetických chemikálií. Budoucnost údržby golfových hřišť lze však nejspíše spatřovat v kombinaci obou přístupů, klasického i organického, s tím, že organický by začal postupně převažovat.

Trávníkářství[editovat | editovat zdroj]

Travnatý vegetační pokryv je nedílnou součástí každého golfového hřiště. Z hlediska herních vlastností, estetického působení i celkové funkčnosti jsou na každou část golfového areálu kladeny rozdílné nároky, kterým musí být přizpůsobena druhová i odrůdová skladba použitých travních směsí použitých k osevu. Pečlivou volbou travních směsí složených z vhodných komponentů je možno vytvořit nezbytný základ dlouhodobé kvality travnatých ploch. Proto je důležité věnovat této problematice pozornost. Odstranění případných chyb a nedostatků při volbě travních směsí až po jejich výsevu může být značně nákladné a v praxi obtížně řešitelné. Další z možností se jeví instalace a údržba umělých povrchů, toto rozhodnutí může být však velice nákladné. V horkých měsících by se musela udržet nižší teplota plastových trávníků pomocí chladícího systému. Umělé povrchy mají také problémy s řasami a bez chemického postřiku by provoz nebyl možný. Navíc je zde vysoké riziko opotřebovávání. Umělé povrchy tedy nebudou tou nejsprávnější cestou z pohledu environmentální rovnováhy.

Společnost Monsanto přináší pod označením tzv. Roundup Ready řadu geneticky modifikovaných semen plodin, které jsou odolné vůči herbicidům. Mnoho lidí z golfového průmyslu se domnívá, že trávy Roundup Ready jsou novou cestou pro hřiště bez chorob a škůdců a podporují schválení produktu. Po jedné aplikaci tohoto produktu by mohli být odstraněny nežádoucí choroby a škůdci. Avšak otázkou zůstává, zda takovéto ovlivňování přírody, nemůže mít nepředvídatelné následky. Představme si, co by se asi stalo, pokud by si rostliny časem na Roundup přípravky zvykly, vznikly by pravděpodobně choroby nové. Genetická úprava organismů by zase mohla vyústit v boj o prosazení se nově vytvořeného druhu a v nové biologické znečištění, což by se mohlo projevit i v potravním řetězci.

Technické zázemí hřišť[editovat | editovat zdroj]

Ve snahách nalézt nové zdroje energie se lze po celém světě setkávat s využíváním solárních panelů. Je možné si jich všimnout například na zastřešených venkovních parkovištích, kde jednak zabrání nadměrnému zahřívání automobilů v teplých obdobích, ale také vygenerují velké množství energie. Dánská společnost SolarDrive se specializuje na solární technologie primárně pro mobilní využití. Technologie vyvinutá pro golfová vozítka představuje vysoce účinné řešení, kde jsou solární stříšky schopny přenášet elektrickou energii o 180 až 360W do baterií vozítek. Tím je docíleno významně delšího dojezdu mezi běžnými dobíjecími cykly a navíc dobíjení elektrickou energií, jejíž výroba není spojena s emisemi oxidu uhličitého.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zemědělská půda je u nás stále více ohrožena. Na podporu zachování její kvality vytvořilo Ministerstvo zemědělství několik webových aplikací na ochranu půdy. Příkladem je aplikace Limity využití půdy, https://limitypudy.vumop.cz/. Tato aplikace nabádá uživatele, aby využívali pro výstavbu objektů nezemědělské půdy nebo tzv. brownfieldy. Touto cestou chce Ministerstvo zemědělství podpořit zachování nejkvalitnější zemědělské půdy pro zemědělskou produkci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]