Environmentální Kuznetsova křivka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)''' postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>
==O autorovi konceptu==
==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovy křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.


Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.
[[Soubor:Simon_kuznets.jpg|thumb|right|Sumon Kuznets<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>]]    
 
[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]


Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of  Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]
Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of  Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>


V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>  
V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>  


Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.
Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.


Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>  
Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>


==Vznik Kuznetsovi křivky==
==Vznik Kuznetsovy křivky==


V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.  
V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.  
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.  
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.  


Řádek 24: Řádek 26:
V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.  
V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.  


V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.  
V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emise|emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.  
 
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]


[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>


[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>


==Názory na EKC==
==Názory na EKC==


Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovy křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovy křivky


Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.
Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovy křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.


===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===  
===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===  
Řádek 45: Řádek 46:
===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránily odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.


===New Toxics - Nové znečišťující látky===
===New Toxics - Nové znečišťující látky===
Řádek 52: Řádek 53:
===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>
 


[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]




Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z  roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]
[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>


==Definice==


===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN  G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z  roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/IB/2013/02/26/000425962_20130226162833/Rendered/PDF/105170REPLACEMENT0WDR01992.pdf</ref>
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>  


==Zdroje==
==Zdroje==
<references/>
<references/>


==Odkazy==
*[[w:en:Kuznets curve|Kuznetsova křivka]] na anglické Wikipedii
*[[w:en:Simon Kuznets|Simon Kuznets]] na anglické Wikipedii


*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010,  přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html
{{Studenti VŠE}}
 
*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168
 
*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.
 
*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28


*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu