Editace stránky Ekosystémový přístup

Ekosystémový přístup uznává, že lidé se svou kulturní rozmanitostí jsou integrální součástí mnoha [[Ekosystém|ekosystémů]]. Ekosystémy jsou předpokladem zdraví člověka a ekonomického fungování lidské společnosti, na druhé straně antropogenní aktivity vždy narušují biologickou rovnováhu a tedy se z přirozeného vývoje ekosystémů vymykají. Z ekosystémového přístupu vychází strategie [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] zahrnující integrované hospodaření s půdou, vodou a živými zdroji, která náležitým způsobem podporuje jejich ochranu a udržitelné, vyrovnané využívání.

== Hnací síly změn v ekosystémech ==

Hnací silou se rozumí přímé nebo nepřímé působení antropogenních aktivit, které vyvolává zátěž prostředí ([[emise|emise škodlivin]], produkce odpadů atd.). To má za následek změnu stavu složek prostředí (vegetační pokryv, znečištění vody a ovzduší). Negativní důsledky změny prostředí na člověka jsou označovány jako dopad, jenž vyvolává potřebu adekvátní odpovědi (aktivity a instituce, právní nástroje, vzdělávání, změna životního stylu).

== Přímá hnací síla ==

Pod pojmem přímá hnací síla se rozumí takové aktivity lidí, které jsou motorem rozvoje společnosti, ale zároveň základní příčinou ohrožení prostředí. Patří sem základní hospodářské a společenské procesy a činnosti, které uspokojují materiální nároky, jako například rozvoj průmyslu, spotřeba domácností, doprava, turistika atd.

Přímé hnací síly jednoznačně ovlivňují ekosystémové procesy a mohou tedy být identifikovány a měřeny s různými stupni přesnosti. Nepřímá hnací síla působí spíše rozptýleně, často tak, že mění jednu nebo více hnacích sil, a její vliv je stanoven prostřednictvím pochopení jejího dopadu na přímou hnací sílu. Přímé i nepřímé hnací síly často působí synergicky. Změny půdního pokryvu například mohou zvýšit pravděpodobnost zavlékání cizích invazních druhů. Podobně také technologický pokrok může zvýšit intenzitu ekonomického růstu.

== Nepřímé hnací síly změn ==
jsou především:
*demografické (jako je velikost populace, struktura věku a pohlaví a územní distribuce)
*ekonomické (jako je národní důchod a příjem na obyvatele, makroekonomická politika, mezinárodní trh a tok kapitálu)
*sociálně politické (jako je demokratizace, úloha žen, občanské společnosti, soukromého sektoru, mechanismů mezinárodních jednání)
*vědecké a technologické (jako je výše investic do výzkumu a vývoje a poměr přijímání nových technologií, které zahrnují biotechnologie a informační technologie)
*kulturní a náboženské (jako jsou osobní volby jednotlivců, co a kolik spotřebovávat a jaké budou mít hodnoty)

Mnohonásobné vzájemné ovlivňování hnacích sil vyvolává změny ve službách ekosystémů. Existují funkční vzájemné závislosti mezi přímými a nepřímými hnacími silami změn, a naopak, změny v ekologických službách ovlivňují prostřednictvím zpětné vazby samotné hnací síly těchto změn. Synergické kombinace hnacích sil jsou běžné. Mnoho procesů globalizace vede k novým formám interakcí mezi hnacími silami změn v ekosystémových službách.

O hnací síle, která může být ovlivňována těmi, kdo rozhodují, hovoříme jako o endogenní hnací síle, a o síle, nad kterou ti, kteří rozhodují, nemají kontrolu, jako o exogenní hnací síle. 

Významným bodem je, že jakékoliv rozhodnutí může mít následky, které přesahují rámec tohoto rozhodnutí. Tyto následky jsou nazývány externality, protože nejsou součástí kalkulace, která patří k procesu rozhodování. Externality mohou mít pozitivní nebo negativní dopady. Například rozhodnutí přidělit subvenci umělým hnojivům pro zvýšení produkce plodin může vyústit v podstatnou degradaci kvality vody, zaviněnou přírůstkem živin, a v degradaci rybářských oblastí situovaných níže po proudu. Ale je také možné vyvolat pozitivní externality. Například včelař může být motivován výtěžky z prodeje medu, ale okolní sady pak ponesou více jablek díky větší míře opylování způsobené přítomností včel.

[[Kategorie:Ekologie]]
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Významným bodem je, že jakékoliv rozhodnutí může mít následky, které přesahují rámec tohoto rozhodnutí. Tyto následky jsou nazývány externality, protože nejsou součástí kalkulace, která patří k procesu rozhodování. Externality mohou mít pozitivní nebo negativní dopady. Například rozhodnutí přidělit subvenci umělým hnojivům pro zvýšení produkce plodin může vyústit v podstatnou degradaci kvality vody, zaviněnou přírůstkem živin, a v degradaci rybářských oblastí situovaných níže po proudu. Ale je také možné vyvolat pozitivní externality. Například včelař může být motivován výtěžky z prodeje medu, ale okolní sady pak ponesou více jablek díky větší míře opylování způsobené přítomností včel.
-==Odkazy==
-*[[w:en:Ecosystem approach|Ecosystem aproach]] na anglické Wikipedii
-* [http://www.macaulay.ac.uk/copenhagen/ UNEP Ecosystems Approach papers] supporting COP 15 climate change conference (MLURI)
-* [http://www.cbd.int/programmes/cross-cutting/ecosystem Convention on Biological Diversity: Ecosystem Approach]
-* [http://www.cbd.int/decisions/?lg=0&m=cop-05&d=06 Convention on Biological Diversity: Decision V/6]
-* [http://www.snh.gov.uk/protecting-scotlands-nature/safeguarding-biodiversity/ecosystems-approach/ Scottish Natural Heritage website ecosystem approach pages]
 [[Kategorie:Ekologie]]
-[[Kategorie:Ekologie v praxi]]