1 550
editací
Ekonomické nástroje: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
added Category:Ekonomické nástroje using HotCat
(→Daně: typo) |
m (added Category:Ekonomické nástroje using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
''Podrobněji také [[Poplatky za znečišťování životního prostředí]]'' | ''Podrobněji také [[Poplatky za znečišťování životního prostředí]]'' | ||
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr"> | Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">{{Citace monografie | ||
| příjmení = Petr. | |||
| jméno = Šauer, | |||
| titul = Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy | |||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/713788696 | |||
| vydání = 1. vyd | |||
| vydavatel = Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí | |||
| místo = V Praze | |||
| počet stran = 163 s. | |||
| isbn = 9788087076064 | |||
}}</ref>vztahu<ref>{{Citace monografie | |||
| příjmení = 1935- | |||
| jméno = Moldan, Bedřich, | |||
| titul = Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí : situace v České republice | |||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/39105176 | |||
| vydání = Vyd. 1 | |||
| vydavatel = Karolinum | |||
| místo = Praha | |||
| počet stran = 307 s. | |||
| isbn = 8071844349 | |||
}}</ref> | |||
Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za znečišťování životního prostředí nebo za využívání přírodních zdrojů aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů.<ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN 80-7007-985-4</ref> | Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za znečišťování životního prostředí nebo za využívání přírodních zdrojů aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů.<ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN 80-7007-985-4</ref> | ||
| Řádek 30: | Řádek 50: | ||
====Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových==== | ====Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových==== | ||
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů [[w:cs:Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]]. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do [[SFŽP|Státního fondu životního prostředí]].<ref name="CENIA" | Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů [[w:cs:Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]]. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do [[SFŽP|Státního fondu životního prostředí]].<ref name="CENIA" /> | ||
====Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních==== | ====Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních==== | ||
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Poplatek se platí paušálně a představuje 3 500 Kč ročně za vypouštění odpadních vod domácnostmi. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vydává vodoprávní úřad, který příslušné obci poskytuje podklady. Poplatek je placen obci daného katastrálního území, kde dochází k vypouštění odpadních vod. Poplatky jsou stanoveny obcí, která postupuje podle správního řádu. Postup při vymáhání a vybírání poplatků je veden podle právních předpisů, které upravují správu daní a poplatků.<ref name="CENIA" | Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Poplatek se platí paušálně a představuje 3 500 Kč ročně za vypouštění odpadních vod domácnostmi. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vydává vodoprávní úřad, který příslušné obci poskytuje podklady. Poplatek je placen obci daného katastrálního území, kde dochází k vypouštění odpadních vod. Poplatky jsou stanoveny obcí, která postupuje podle správního řádu. Postup při vymáhání a vybírání poplatků je veden podle právních předpisů, které upravují správu daní a poplatků.<ref name="CENIA" /> | ||
====Poplatky za ukládání odpadů na skládky==== | ====Poplatky za ukládání odpadů na skládky==== | ||
Poplatky za ukládání odpadů na skládky jsou upraveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Poplatek se skládá vždy ze základní složky, která je placena za ukládání odpadu a pokud jde o odpad nebezpečný je připlácena riziková složka. Poplatek je placen původcem odpadu provozovateli skládky za umístění odpadu na skládku. | Poplatky za ukládání odpadů na skládky jsou upraveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Poplatek se skládá vždy ze základní složky, která je placena za ukládání odpadu a pokud jde o odpad nebezpečný je připlácena riziková složka. Poplatek je placen původcem odpadu provozovateli skládky za umístění odpadu na skládku. | ||
Příjemcem poplatků je obec, v jejímž katastrálním území se skládka nachází a [[Státní fond životního prostředí]]. V případě ukládání odpadů na skládky obcí, pak tato obec neplatí základní složku poplatku. Kontrolu placení poplatků má v kompetenci příslušná obec a krajský úřad. Příslušná obec vybírá základní složku poplatku. Pokud se skládka nachází na území více obcí, je základní složka poplatku rozdělena daným obcím podle velikosti skládky na jejich území. Výše sazby základní složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 500 Kč za 1 tunu komunálního a ostatního odpadu a 1 700 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Riziková složka poplatku směřuje do [[Státní fond životního prostředí|Státního fondu životního prostředí]]. Výše sazby rizikové složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 4 500 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Tyto poplatky jsou na rozdíl od ostatních poplatků fixně dané, vždy v rozmezí 2-3 let a jejich výše stále roste.<ref name="CENIA" | Příjemcem poplatků je obec, v jejímž katastrálním území se skládka nachází a [[Státní fond životního prostředí]]. V případě ukládání odpadů na skládky obcí, pak tato obec neplatí základní složku poplatku. Kontrolu placení poplatků má v kompetenci příslušná obec a krajský úřad. Příslušná obec vybírá základní složku poplatku. Pokud se skládka nachází na území více obcí, je základní složka poplatku rozdělena daným obcím podle velikosti skládky na jejich území. Výše sazby základní složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 500 Kč za 1 tunu komunálního a ostatního odpadu a 1 700 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Riziková složka poplatku směřuje do [[Státní fond životního prostředí|Státního fondu životního prostředí]]. Výše sazby rizikové složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 4 500 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Tyto poplatky jsou na rozdíl od ostatních poplatků fixně dané, vždy v rozmezí 2-3 let a jejich výše stále roste.<ref name="CENIA" /> | ||
====Poplatky za spalování odpadů==== | ====Poplatky za spalování odpadů==== | ||
====Poplatky za hluk==== | ====Poplatky za hluk==== | ||
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů<ref name="CENIA" | === Poplatky za využívání přírodních zdrojů<ref name="CENIA" /> === | ||
Podrobněji také [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů]] | Podrobněji také [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů]] | ||
| Řádek 77: | Řádek 97: | ||
===Sankční platby=== | ===Sankční platby=== | ||
Sankční platby jsou použity, pokud někdo nedodržuje zákony na ochranu životního prostředí. Sankční platby se uvalují ve formě pokuty a nedají se odpočítat z daňového základu. Veškeré postihy a sankce v případě nedodržení určitých pravidel jsou určeny v zákonech týkajících se ochrany životního prostředí.<ref name="Vosátka Jakub" | Sankční platby jsou použity, pokud někdo nedodržuje zákony na ochranu životního prostředí. Sankční platby se uvalují ve formě pokuty a nedají se odpočítat z daňového základu. Veškeré postihy a sankce v případě nedodržení určitých pravidel jsou určeny v zákonech týkajících se ochrany životního prostředí.<ref name="Vosátka Jakub" /> | ||
====Pokuty==== | ====Pokuty==== | ||
====Přirážky==== | ====Přirážky==== | ||
===Daňové úlevy=== | ===Daňové úlevy=== | ||
Za [[daňové zvýhodnění]] se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem vodních a větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, výrobou [[w:cs:bioplyn|bioplynu]], elektřiny, tepla, či [[w:cs:biomasa|biomasy]]. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu [http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot], jako je [[w:cs:bionafta|bionafta]], či [[w:cs:bioplyn|bioplyn]]. <ref name="Vosátka Jakub" | Za [[daňové zvýhodnění]] se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem vodních a větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, výrobou [[w:cs:bioplyn|bioplynu]], elektřiny, tepla, či [[w:cs:biomasa|biomasy]]. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu [http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot], jako je [[w:cs:bionafta|bionafta]], či [[w:cs:bioplyn|bioplyn]]. <ref name="Vosátka Jakub" /> | ||
Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]]<ref>http://www.mzp.cz/cz/dane]</ref>, aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3 %. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy. | Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]]<ref>http://www.mzp.cz/cz/dane]</ref>, aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3 %. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy. | ||
Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí.<ref name="IDNES"> | Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí.<ref name="IDNES">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Rok 2010: benzin podraží dvakrát po sobě | |||
| periodikum = iDNES.cz | |||
| url = http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.aspx?c=A091118_203456_ekonomika_mmb | |||
| datum vydání = 2009-11-19 | |||
| datum přístupu = 2017-09-04 | |||
}}</ref> | |||
*'''v rámci DPH''' | *'''v rámci DPH''' | ||
| Řádek 99: | Řádek 125: | ||
*'''granty, dotace, dary''' | *'''granty, dotace, dary''' | ||
Dotace v rámci finanční podpory jsou chápány jako nástroje využívající veřejné výdaje a jsou významným prvkem Státní politiky životního prostředí ve vyspělých zemích. Jsou poskytovány především obcím a neziskovým organizacím. Dotace mají problémové alokační působení. Účel jejich poskytování je spojen s ochranou vod a ovzduší. Mezi dotace patří přímé podpory, úhrady úroků, zvýhodněné půjčky, záruky na úvěry nebo daňová zvýhodnění. Dotace bývají poskytovány buď ze státních fondů, státního rozpočtu, nebo od Evropské unie.<ref name=" | Dotace v rámci finanční podpory jsou chápány jako nástroje využívající veřejné výdaje a jsou významným prvkem Státní politiky životního prostředí ve vyspělých zemích. Jsou poskytovány především obcím a neziskovým organizacím. Dotace mají problémové alokační působení. Účel jejich poskytování je spojen s ochranou vod a ovzduší. Mezi dotace patří přímé podpory, úhrady úroků, zvýhodněné půjčky, záruky na úvěry nebo daňová zvýhodnění. Dotace bývají poskytovány buď ze státních fondů, státního rozpočtu, nebo od Evropské unie.<ref name="Jílková">{{Citace monografie | ||
| příjmení = 1956- | |||
| jméno = Jílková, Jiřina, | |||
| titul = Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu | |||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/53860767 | |||
| vydání = Vyd. 1 | |||
| vydavatel = IREAS | |||
| místo = Praha | |||
| počet stran = 156 s. | |||
| isbn = 8086684040 | |||
}}</ref> | |||
*'''ze státního rozpočtu''' | *'''ze státního rozpočtu''' | ||
| Řádek 111: | Řádek 147: | ||
===Depozitně refundační systémy=== | ===Depozitně refundační systémy=== | ||
Depozitně refundační systém se vztahuje na výrobky, u kterých je možnost, že se stanou nebezpečným opadem. Týkají se především obalů a některých odpadů. Jejich cílem je recyklace výrobků, jejich opětovné využití nebo snaha o minimalizaci odpadů. Jedná se například o pneumatiky, motorové oleje, nebo akumulátory. Dále se vztahuje na výrobky, kde je možnost jejich opakovaného použití. Jako příkladem jsou vratné láhve a některé umělé hmoty. Pomocí tohoto systému je spotřebitel stimulován k opětovnému vrácení zakoupených výrobků.<ref name="Vosátka Jakub" | Depozitně refundační systém se vztahuje na výrobky, u kterých je možnost, že se stanou nebezpečným opadem. Týkají se především obalů a některých odpadů. Jejich cílem je recyklace výrobků, jejich opětovné využití nebo snaha o minimalizaci odpadů. Jedná se například o pneumatiky, motorové oleje, nebo akumulátory. Dále se vztahuje na výrobky, kde je možnost jejich opakovaného použití. Jako příkladem jsou vratné láhve a některé umělé hmoty. Pomocí tohoto systému je spotřebitel stimulován k opětovnému vrácení zakoupených výrobků.<ref name="Vosátka Jakub" /> | ||
*'''zálohování''' | *'''zálohování''' | ||
Při zakoupení zboží se platí záloha, která se při vrácení zboží vrací zpět. Lidé díky tomuto systému mají záruku, že se jim zakoupené výrobky vrátí zpět formou peněz, které do nich vložili. Zálohový systém se vztahuje na skleněné láhve, některé vybrané láhve a umělé hmoty. Spotřebitel má tedy jistotu jejich opětovného vrácení a také jejich opětovného využití.<ref name="Vosátka Jakub" | Při zakoupení zboží se platí záloha, která se při vrácení zboží vrací zpět. Lidé díky tomuto systému mají záruku, že se jim zakoupené výrobky vrátí zpět formou peněz, které do nich vložili. Zálohový systém se vztahuje na skleněné láhve, některé vybrané láhve a umělé hmoty. Spotřebitel má tedy jistotu jejich opětovného vrácení a také jejich opětovného využití.<ref name="Vosátka Jakub" /> | ||
*'''recyklační poplatky''' | *'''recyklační poplatky''' | ||
| Řádek 120: | Řádek 156: | ||
===Obchodovatelná emisní povolení=== | ===Obchodovatelná emisní povolení=== | ||
Obchodovatelná emisní povolení jsou charakteristická horizontálními vztahy mezi znečišťovateli. Jednotliví znečišťovatelé se snaží snižovat své náklady spojené s nároky na kvalitu životního prostředí dané státem. Principem zmíněných emisních povolení je stanovení přípustného množství znečištění, které je rozděleno mezi znečišťovatele určitého území. Toto rozdělení přípustného množství znečištění je vydáváno formou emisních povolení, které si znečišťovatelé mezi sebou mohou navzájem prodávat. Tvorba ceny povolenek je ponechána trhu.Jedním z přínosů je úspora nákladů. | Obchodovatelná emisní povolení jsou charakteristická horizontálními vztahy mezi znečišťovateli. Jednotliví znečišťovatelé se snaží snižovat své náklady spojené s nároky na kvalitu životního prostředí dané státem. Principem zmíněných emisních povolení je stanovení přípustného množství znečištění, které je rozděleno mezi znečišťovatele určitého území. Toto rozdělení přípustného množství znečištění je vydáváno formou emisních povolení, které si znečišťovatelé mezi sebou mohou navzájem prodávat. Tvorba ceny povolenek je ponechána trhu.Jedním z přínosů je úspora nákladů. | ||
Jednotliví znečišťovatelé volí pro ně ekonomicky optimální variantu své ekologické strategie. Předpokládá se, že obchodování musí probíhat podle stanovených pravidel. <ref name=" | Jednotliví znečišťovatelé volí pro ně ekonomicky optimální variantu své ekologické strategie. Předpokládá se, že obchodování musí probíhat podle stanovených pravidel. <ref name="Jílková" /> | ||
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]] | *[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]] | ||
| Řádek 160: | Řádek 196: | ||
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]] | [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]] | ||
[[Kategorie:Ekonomické nástroje]] | |||