Editace stránky Ekologická obec Hostětín

{{Infobox případ
|obrázek     = 20080807 0071 vyrez.jpg
|rozsah      = bělokarpatská obec Hostětín a přilehlý region
|téma        = Hostětínská moštárna
|záměr    = vybudovat ekonomicky soběstačnou obec fungující na ekologických principech
|úloha vědy  = aktivní zapojení
|komunikace probíhá = probíhá
|komunikace konstruktivní = konstruktivní
|forma komunikace = tváří v tvář
|trvání      = od 90. let minulého století
|dořešena     = dořešena
|dopad na žp     = pozitivní
|dopad na komunitu       = pozitivní
|další     = v obci realizovány četné projekty zaměřené na rozvoj environmentálně a sociálně orientované místní ekonomiky
|kontakt    = RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica
}}
==Podstata případu ==
V malé bělokarpatské obci Hostětín s 250 obyvateli se již od počátku devadesátých let minulého století rozvíjely projekty zabývající se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Jednalo se o kořenovou čistírnu odpadních vod (dokončená 1996), využívání solárních technologií pro ohřev vody i výrobu elektřiny (1997   2011), vytápění téměř celé obce dřevní štěpkou (uvedená do provozu 2000), šetrné veřejné osvětlení (2007), moštárnu s bioprodukcí (funguje od 2000), pasivní dům seminárního Centra Veronica Hostětín (postaven v roce 2006), ukázkovou přírodní zahradu a řadu edukativních prvků, které doprovází tyto stavby.

Modelové projekty v Hostětíně nevznikly z vnějšího popudu. Jsou výsledkem iniciativy jednotlivců, nevládních organizací a místní správy, které hledaly vyvážená řešení, snažily se o uplatnění ekologických principů v místních podmínkách. Série projektů byla zahájena výstavbou vegetační čistírny odpadních vod, jejíž prosazení bylo výsledkem kombinace potřeb ochrany přírody v Chráněné krajinné oblasti, vytrvalé práce starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivity občanského sektoru. Tato práce s sebou přinesla inovační impulz, který podnítil další rozvoj obce v duchu zásad udržitelného rozvoje. Společným jmenovatelem všech projektů pak byla mimo jiné spolupráce obce a neziskového sektoru a využití zkušeností, zejména ze zahraničí. V konečném důsledku pak ucelený soubor projektů v Hostětíně napomáhá na příkladu dobré praxe přiblížit, jak mohou vypadat budoucí udržitelná sídla. Cílem je obec, která se nachází na cestě k energetické soběstačnosti, se silnou a fungující místní ekonomikou, nezatěžující životní prostředí. Vrostlá do krajiny, vědomá si své kulturní historie a přívětivá ke svým občanům i přírodě.

==Aktéři – místní hráči==

[[file:Jablečná slavnost.JPG|310px|Jablečná slavnost|right]]
'''ZO ČSOP Veronica''': iniciátor projektu. Dobrovolní ochránci přírody (Český svaz ochránců přírody) chtějí zachovat v Bílých Karpatech tradiční ovocnářství, postupně realizují dlouhodobý program výzkumu a mapování místního genofondu, výsadbu genofondových sadů a podporují zpracování místní ovocnářskou produkci. Výsledkem tohoto široce pojatého ovocnářského programu v Bílých Karpatech se stala stavba moštárny (Tetera 2006). ZO ČSOP Veronica vložilo energii do vytvoření projektových záměrů, jejich zpracovaní, podání a následné organizační činnosti, „projektového managementu“.

'''Nadace Veronica''' vstoupila nejen v roli finančního partnera, ale též instituce s vazbami na firemní prostředí a procesy potřebné pro úspěšné podnikání.

'''Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat (OS TBK)''' – vzniklo ve spolupráci několika nevládních organizací a místních ekologických zemědělců v roce 1998 (hlavní roli zde hrály nevládní organizace: Ekologický institut Veronica a Nadace Veronica). Formulace vize, která měla motivovat místní vlastníky k údržbě a rozvoji sadů prostřednictvím zpracování, odbytu a využití tradičních odrůd ovoce. Cílem je stimulovat místní obyvatele k péči o přírodní zdroje, krajinu a druhovou rozmanitost Bílých Karpat. 

'''Lucemburská nadace Hëllef fir d’Natur''' – spolupracuje s ZO ČSOP Veronica od r. 1989. Základem spolupráce je přenos zkušeností a adaptace inovativních přístupů k ochraně životního prostředí známých ze zahraničí pro podmínky v České republice. Pomoc při získání grantu na výstavbu moštárny od lucemburského Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničí a potvrdzení úvěru od lucemburské etické banky Alterfinanz.

Významná je '''role sponzorů, dárců a pomoc dobrovolníků''' (např. s rekonstrukcí moštárny a první výrobou moštu, s organizací Jablečné slavnosti atd.).

'''Místní obyvatelé''' – podporují projekty (moštárna vytváří pracovní místa).

Turisté – do Hostětína dnes přijíždí pro inspiraci '''odborná a laická veřejnost''' z České republiky i dalších zemí. Příklad či „model Hostětín“ je využíván jako podpůrný argument při formulaci regionálních strategií i programů podpory udržitelného regionálního rozvoje, včetně programových dokumentů operačních programů financovaných Evropskou unií.

'''Vysoké školy a experti''': Fakulta sociální studií Masarykovy univerzity, obor environmentální studia, a Fakulta ekonomicko správní - využívají moštárnu i další hostětínské projekty jako ukázkový příklad místní ekologické ekonomiky, čerpají data a zkušenosti pro práci studentů a doktorandů a zároveň poskytují nositelům projektu expertízu v oblasti lokální ekonomiky, případně podnikové ekonomiky a marketingu.

===Komunikace===
Iniciativa zvenčí – aktivity nastartovány díky zaujatým jednotlivcům, kteří prosadili přínos ekologického hospodaření.

Místní správa – od sedmdesátých let obec omezovala stavební uzávěra kvůli neexistenci čištění odpadních vod. Výstavba vegetační čistírny odpadních vod byla prosazena díky vytrvalé práci starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivitě občanského sektoru.

Vstřícnost a pohostinnost vůči příchozím včetně studentů (modelový příklad určený k replikaci).

Místní dobrovolníci - masivně zapojeni např. do přípravy Jablečné slavnosti, která probíhá každý rok na konci září a je významnou propagační akcí všech hostětínských projektů.

===Úloha vědy a vědců===
Členové Českého svazu ochránců přírody jsou ve skutečnosti většinou odborníci sdružení v NNO za účelem realizace environmentálně zaměřených projektů v praxi. Výhodou je potenciální šíře odborného zaměření jejich členů: ZO ČSOP Veronica sdružuje nejen biology, ale též experty v oblasti klimatické změny, alternativních energií ad.

Poté, co místní projekty byly úspěšné a získaly mezinárodní renomé, rozvinula se oboustranně výhodná spolupráce s Fakultou sociální studií Masarykovy univerzity, oborem environmentální studia a též Fakultou ekonomicko správní – obec je využita jako modelový příklad sociálně a environmentálně orientované místní ekonomiky, a na druhé straně uplatnění expertizy.

Zkušenosti a výsledky monitorování hostětínských projektů a procesů s nimi spojených spolu expertízou spolupracovníků ZO ČSOP Veronica kvalifikovaly tuto nevládní organizaci do pozice užitečného partnera akademických institucí v projektech zaměřených na spolupráci NNO a akademické sféry (například projekt MOSUR – Mezioborová síť pro policy development v oblasti udržitelného rozvoje), stejně jako pracoviště poskytující stáže studentům všech stupňů – od bakalářského až po doktorský. V českém prostředí se v tomto ohledu jedná spíše o výjimečnou záležitost.

==Závěr==
[[File:Moštárna_Hostětín.jpg|thumb|Moštárna Hostětín.jpg
767 KB]]
Hostětínská moštárna naplňuje definici sociálního podniku, neboť se zaměřuje i na cíle environmentální a cíle sociální. Konkrétně pak na zachování krajinného rázu Bílých Karpat, podporu ekologického zemědělství, pracovní místa a změnu spotřebních vzorců. Také vlastnická a řídicí struktura moštárny odpovídá kritériím společenské odpovědnosti při podnikání (Johanisova 2005).

Moštárna zaměstnává jednoho místního občana na celý stálý úvazek a další čtyři místní obyvatele na částečné stálé úvazky. Společně se sezonními brigádníky moštárny vytváří 3 - 4 přepočtených pracovních úvazků. Část brigádníků přitom tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby.

Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt provázaný s místní ekonomikou. Realizované projekty byly pak úspěšné z ekologického hlediska, tak ale i z hlediska ekonomického. Díky tomu získaly podporu místních obyvatel, neboť z jejich hlediska byly přínosy následující:
*zaměstnanost a ekonomické přínosy v lokálním měřítku
*zachování tradic a podpora sebevědomí („hrdost“ na místní specifika)
*vznik četných propagačních materiálů o regionu, navazující aktivity, například naučné stezky
*díky tomu zvýšení atraktivity regionu, příliv návštěvníků…

Existence moštárny přispívá k zachování biodiverzity bělokarpatských odrůd jablek. Ty tak zůstávají zachovány pro další generace. Moštárna zaručuje dobré výkupní ceny a majitelé tak mají motivaci starat se opět o vysokokmenné ovocné odrůdy. 

Úspěchu bylo dosaženo díky systematickému naplňování cílů, které si stanovila nevládní organizace. Přínosy moštárny z jejího hlediska jsou následující:
*podpora a propagace ekologického zemědělství
*zpracování místní ovocnářské produkce
*zachování krajinného rázu a rozmanitosti
*podpora místních obyvatel (díky rozvoji místní ekonomiky a tvorbě pracovních příležitostí)
*možnost šířit získané zkušenosti ve výukových programech

==Odkazy/Literatura==
* Johanisova, Nadia. 2005. Living in the Cracks: A Look at Rural Society Enterprises in Britain and the Czech Republic. Dublin: FEASTA. http://www.feasta.org/documents/living_in_the_cracks/.
* Labohý, Jan, ed. 2013. Co přinesly projekty v Hostětíně? 20 let na cestě k energetické soběstačnosti. 3., přepracované. Brno: Ekologický Institut Veronica. http://hostetin.veronica.cz/studie.
* Tetera, Václav. 2006. Ovoce Bílých Karpat. Základní organizace ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.

{{MOSUR}}