Ekologická antropologie: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Ekologická antropologie''' (''anglicky: ecological anthropology'') je směr v [[w:cz:antropologie|antropologii]] zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí.
+
'''Ekologická antropologie''' či ''environmentální antropologie'' (''anglicky: ecological anthropology či environmental anthropology'') je směr v [[w:cs:antropologie|antropologii]] zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>  
<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>  
 
  
Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako deterministický faktor pro [[w:cz:Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci ekosystému, přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí, proto zaměřovala výzkum právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí.  
+
Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako determinující faktor pro [[w:cs:Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci [[ekosystém|ekosystému]], přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky níž se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí (proto od začátku zaměřovala své výzkumy právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí).  
  
Značnou úlohu při tomto obratu sehrál [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický přístup]] J. H. Stewarda, který se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla však klíčová šedesátá léta, kdy dochází k opouštění deterministických postojů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref>
+
Významně se na této myšlenkové přeměně podílel [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický přístup]] J. H. Steward, jenž se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla klíčová padesátá a šedesátá léta, kdy dochází k zásadnímu opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref>
  
Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformace ekosystémů a kultur (zaniklé kultury a jejich vztahy s prostředím jsou předmětem zájmu [[Environmentální archeologie|environmentální archeologie]]). Dochází k opouštění výzkumu relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v globálním ekosystémovém celku. Díky tomuto posunu se začínají reflektovat i globální problémy (spojené např. s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]) a její dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článků v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''.  
+
Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako byl pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformaci ekosystémů a kultur (zaniklé kultury a jejich vztahy s prostředím jsou předmětem zájmu [[Environmentální archeologie|environmentální archeologie]]). Dochází k opouštění výzkumu relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v [[biosféra|globálním ekosystémovém celku]]. Díky tomuto posunu se začínají reflektovat i globální problémy (spojené např. s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]) způsobující [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] a jejich devastující dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článků v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''.  
  
Antropologie sama o sobě, obzvláště však když vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diverzity - jak kulturní, tak [[w:cz:Biologická diverzita|biologické]]. Jestliže je biologická rozmanitost předpokladem k uchování života jako celku, tak můžeme dodat, že rozmanitost kulturní je důležitá pro zachování kultury - a člověka.
+
Antropologie sama o sobě, a obzvláště jestliže vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diverzity, a to jak kulturní, tak [[w:cs:Biologická diverzita|biologické]]. Stejně jako je biologická rozmanitost předpokladem k uchování života jako celku, je i rozmanitost kulturní důležitá pro zachování kultury a samotného člověka.
 
 
 
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
{{wikipedia en|Ecological anthropology}}
 
{{wikipedia en|Ecological anthropology}}
 
{{wikipedia en|Environmental anthropology}}
 
{{wikipedia en|Environmental anthropology}}
 
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 
+
=== Literatura k dalšímu studiu===
=== Literatura ===
 
 
* BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press.
 
* BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press.
 
* BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice.  
 
* BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice.  
Řádek 24: Řádek 19:
 
* TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura.
 
* TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura.
  
=== Další zdroje ===
+
=== Externí odkazy ===
 +
 
 +
* [http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology Podrobnější úvod do ekologické antropologie na stránkách katedry antropologie na University of Alabama]
 +
 
 +
* [http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology]
 +
 
 +
* [http://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment Society]
  
[http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology Podrobnější úvod do ekologické antropologie - v angličtině - na stránkách katedry antropologie na University of Alabama]
 
  
[http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology]
+
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
 +
{{TAČR}}
  
[http://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment Society]
+
[[Kategorie:Environmentální obory]]

Aktuální verze z 18. 5. 2016, 07:00

Ekologická antropologie či environmentální antropologie (anglicky: ecological anthropology či environmental anthropology) je směr v antropologii zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí.[1]

Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako determinující faktor pro kulturu). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci ekosystému, přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky níž se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí (proto od začátku zaměřovala své výzkumy právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí).

Významně se na této myšlenkové přeměně podílel kulturně ekologický přístup J. H. Steward, jenž se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla klíčová padesátá a šedesátá léta, kdy dochází k zásadnímu opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).[2][3]

Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako byl pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformaci ekosystémů a kultur (zaniklé kultury a jejich vztahy s prostředím jsou předmětem zájmu environmentální archeologie). Dochází k opouštění výzkumu relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v globálním ekosystémovém celku. Díky tomuto posunu se začínají reflektovat i globální problémy (spojené např. s globální změnou klimatu) způsobující environmentální katastrofy a jejich devastující dopady na lokální komunity po celém světě (jak o tom svědčí, mj. i množství článků v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology[4]).

Antropologie sama o sobě, a obzvláště jestliže vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diverzity, a to jak kulturní, tak biologické. Stejně jako je biologická rozmanitost předpokladem k uchování života jako celku, je i rozmanitost kulturní důležitá pro zachování kultury a samotného člověka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecological anthropology na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental anthropology na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura k dalšímu studiu[editovat | editovat zdroj]

  • BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press.
  • BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice.
  • HALBICH, Marek, ed. a KOZINA, Václav, ed. (2012). Čítanka textů z ekologické antropologie: Amerika. Praha: Togga.
  • TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]