Ekokomunity: Porovnání verzí

Přidáno 505 bajtů ,  11. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
==Definice==
Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často jsou do značné míry nezávislé na zbytku společnosti.
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>[[wikipedia:cs:komunita|Komunita]]</ref>
 
==Komunity==
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580 </ref>
   
   
V dnešní době je komunita z pohledu lidské společnosti vnímána jako společenství lidí snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>  
</ref>  


'''Hlavní rysy komunit:'''<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref>
'''Hlavní rysy komunit''',<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref> platné i pro ekokomunity:


# Nezávislé na rodinných vztazích
# Nejsou postavené na rodinných vztazích
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup je dobrovolný
# Vstup do komunity je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů  
# Společná ideologie členů  
Řádek 16: Řádek 18:
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity


Takto je definována většina komunit v západním světě. Komunity jsou formovány s různými cíly např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
Komunity jsou formovány s různými cíli např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
Řádek 23: Řádek 25:


==Ekokomunity==
==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím [[Sluneční energie|solární energie]] pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, [[Bioodpad|bioodpad]] se [[Kompostování|kompostuje]], odpadní voda je zpracovávána v [[Biologické čistírny odpadních vod|biologických čistírnách odpadních vod]]. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Zelená architektura|Zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Ekologická architektura|zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
Řádek 34: Řádek 36:
*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.  
*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.  
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.   
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]], [Alternativní zemědělství|organického zemědělství]] nebo návratu k přírodě.   
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.  
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.  
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
Řádek 40: Řádek 42:
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty.  
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty.  
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72. Retrieved on: April 9, 2008 </ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.</ref>


== Zdroje ==
== Zdroje ==
Řádek 48: Řádek 50:
=== Související stránky ===
=== Související stránky ===
   
   
* [[Zelená architektura]]
* [[Ekologická architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Urbanismus]]




Řádek 64: Řádek 67:




 
[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Populace a rozvoj]][[Kategorie:Využití území]]
[[Kategorie:Skupina D]]
72

editací