82
editací
Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí (editovat)
Verze z 5. 4. 2010, 12:12
, 5. 4. 2010bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
<ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://www.upce.cz/en/fes/veda-vyzkum/scipap/e-verze-sborniku/2007/scipap-c-11.pdf#page=70 Efektivnost environmentálních investic], Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref> | <ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://www.upce.cz/en/fes/veda-vyzkum/scipap/e-verze-sborniku/2007/scipap-c-11.pdf#page=70 Efektivnost environmentálních investic], Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref> | ||
==Kritéria efektivnosti environmentálních projektů== | |||
Efektivnost v širším slova smyslu znamená „absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější využití zdrojů k uspokojení potřeb a přání. (Samuelson, Nordhaus, 2007. Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří účelnost a hospodárnost. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak.Tyto cíle jsou ale někdy obtížně kvantifikovatelné, proto se často rozhodujícím ukazatelem stávají skutečné budoucí peněžní příjmy, které investice přinese (cash flow). Přihlíží se při tom k riziku, a k době, za kterou se investice navrátí. (Synek, 2006) | |||
==Hodnocení environmentálních projetků== | |||
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně monetárně vyjádřit náklady na zamezení a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Podniky často posuzují investiční náklad jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů, například při hodnocení zavádění koncových technologií | |||