Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:
Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy." (Valach, 2006, str.15) Investiční projekty můžeme členit dle několika hledisek:
Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy." (Valach, 2006, str.15) Investiční projekty můžeme členit dle několika hledisek:


===Dle významu investice pro naplnění dlouhodobých strategických cílů<ref name="Dobeš">Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová, K.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/54_cccp.htm Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí], Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995</ref>===
===Dle významu investice pro naplnění dlouhodobých strategických cílů<ref name="Dobeš">Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová,K.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/54_cccp.htm Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí], [online]. [cit. 2010-04-04]. Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995</ref>===


'''Projekty na rozšiřování trhu'''
'''Projekty na rozšiřování trhu'''
Řádek 30: Řádek 30:
==Klasifikace environmentálních projektů==
==Klasifikace environmentálních projektů==


Investiční varianty můžeme rozložit do čtyř kvadrantů, podle toho, jaké efekty u investice převládají. Na ose x si jsou zachyceny sociálně – ekonomické účinky investice, na ose y pak účinky na kvalitu životního prostředí. V I. kvadrantu se nacházejí tzv. čisté (ryzí) projekty na ochranu životního prostředí, protože rozhodujícím efektem, kterého má být dosaženo, je ochrana životního prostředí (i za cenu nižších ekonomických efektů). Ve II. kvadrantu se nacházení tzv. integrované projekty do životního prostředí, tyto investice sebou přinášejí jak environmentální efekt, tak jistý sociálně-ekonomický efekt. Ve III. a IV. kvadrantu se pak nacházejí investice s negativním vlivem na životní prostředí a jako takové už se dané projekty nemohou nazývat environmentálními.<ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://www.upce.cz/en/fes/veda-vyzkum/scipap/e-verze-sborniku/2007/scipap-c-11.pdf#page=70 Efektivnost environmentálních investic], Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref>
Investiční varianty můžeme rozložit do čtyř kvadrantů, podle toho, jaké efekty u investice převládají. Na ose x si jsou zachyceny sociálně – ekonomické účinky investice, na ose y pak účinky na kvalitu životního prostředí. V I. kvadrantu se nacházejí tzv. čisté (ryzí) projekty na ochranu životního prostředí, protože rozhodujícím efektem, kterého má být dosaženo, je ochrana životního prostředí (i za cenu nižších ekonomických efektů). Ve II. kvadrantu se nacházení tzv. integrované projekty do životního prostředí, tyto investice sebou přinášejí jak environmentální efekt, tak jistý sociálně-ekonomický efekt. Ve III. a IV. kvadrantu se pak nacházejí investice s negativním vlivem na životní prostředí a jako takové už se dané projekty nemohou nazývat environmentálními.<ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://www.upce.cz/en/fes/veda-vyzkum/scipap/e-verze-sborniku/2007/scipap-c-11.pdf#page=70 Efektivnost environmentálních investic], [online]. [cit. 2010-04-05]. Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref>


Mezi klasické ryzí projekty na ochranu životního prostředí patří zavádění koncových technologií. Tradičně je podniky řadí do již zmíněných projektů na udržení zisku, nahlíží se na ně  jako na projekty ztrátové, nebo přinejmenším negenerující žádné příjmy či úspory.  
Mezi klasické ryzí projekty na ochranu životního prostředí patří zavádění koncových technologií. Tradičně je podniky řadí do již zmíněných projektů na udržení zisku, nahlíží se na ně  jako na projekty ztrátové, nebo přinejmenším negenerující žádné příjmy či úspory.  
Řádek 44: Řádek 44:
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==


Při   posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> <ref name="CES">CES: [http://www.enviweb.cz/download/ea/2009_monografie_URUR.pdf#page=65 Účetnictvní a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni], CES, Praha 2009</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro životní prostředí]] ([[EEA]]) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti nejsou [[externí náklady]].  
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro životní prostředí]] ([[EEA]]) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti nejsou [[externí náklady]].  


Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí.  
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí.  
Řádek 60: Řádek 60:
4. Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů a jejich porovnání s kapitálovými výdaji na investici
4. Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů a jejich porovnání s kapitálovými výdaji na investici


Určení podnikové diskontní míry záleží na způsobu financování investice. Financuje–li firma celou investici z vlastních zdrojů, pak ji určíme jako požadovaný výnos vlastního kapitálu. Je-li investice financována úvěrem, pak se diskontní míra rovná úroku z úvěru po zdanění. Nejčastějším způsobem je kombinované financování, v tomto případě se počítají tzv. průměrné náklady na kapitál (WACC).<ref name="Oščatka">Oščatka, J.: [http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2004texty/pdf/07_Soudni%20inzenyrstvi/7_01_Soudni%20inzenyrstvi/Oscatka_Jiri.pdf Náklady na vlastní a cizí kapitál], VUTB, Brno 2006</ref>.  
Určení podnikové diskontní míry záleží na způsobu financování investice. Financuje–li firma celou investici z vlastních zdrojů, pak ji určíme jako požadovaný výnos vlastního kapitálu. Je-li investice financována úvěrem, pak se diskontní míra rovná úroku z úvěru po zdanění. Nejčastějším způsobem je kombinované financování, v tomto případě se počítají tzv. průměrné náklady na kapitál (WACC).<ref name="Oščatka">Oščatka, J.: [http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2004texty/pdf/07_Soudni%20inzenyrstvi/7_01_Soudni%20inzenyrstvi/Oscatka_Jiri.pdf Náklady na vlastní a cizí kapitál], [online]. [cit. 2010-04-05]. VUTB, Brno 2006</ref>.  


*'''Doba návratnosti'''
*'''Doba návratnosti'''
82

editací