Definice

Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem "Globalizace"


Cíl decouplingu

Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby zátěž životního prostředí vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění emisí produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující zátěž životného prostředí, „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu (HDP), který je zde brán jako indikátor kvality života.

 

                                                                                                     Graf rozdvojení trendů.

 

 

               

Rozdvojení trendů

Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku HDP (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.),  v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu HDP  a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění. Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce OECD (Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj):

„hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů.

Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše zmiňované rozevírání nůžek mezi  vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či relativní.

Koeficient decouplingu

Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kd), který je definován:

Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle Ed = 1- ( Izžp/Ievko)/(Izžp/Ievzo)}

Kd = 1 – (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti)začátek období

K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kdec větší než 0. Maximální hodnota koeficientu je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové hodnoty (OECD, 2002). Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí (tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký je vývoj jednotlivých indikátorů.