7 213
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
==Podstata případu== | ==Podstata případu== | ||
Horní Maršov je v těsném sousedství nejcennějších fenoménů Krkonošského národního parku (např. Rýchorský prales, krasové jevy, stanoviště několika endemických či evropsky významných druhů). V historii byl po dlouhou dobu centrem východních Krkonoš, díky čemuž má řadu architektonických památek a kulturních tradic. Dnes je to ovšem typická krkonošská obec, dotčená poválečným odsunem naprosté většiny původních obyvatel, jejíž rozvoj je závislý zejména na turismu. Turismus je dominantně zaměřen na intenzivní sezonní sjezdové lyžování soustředěné v několika málo velkých centrech (tedy mimo Maršov) se všemi doprovodnými jevy (např. sezónní dopravní zátěž, sezónní výkyvy zaměstnanosti, vysoké náklady na infrastrukturu a zároveň velmi omezený podíl obce na příjmech z turismu, které plynou do velkých center, případně zcela mimo region do měst, kde oficiálně firmy sídlí). K cenným objektům obce patří barokní fara, památkově chráněny objekt, který však v posledních desítkách let pustl, od 70. let 20. století přestal sloužit jako fara a v polovině 90. let přestal být užíván úplně. | [[w:cs:Horní Maršov|Horní Maršov]] je v těsném sousedství nejcennějších fenoménů [[w:cs:KRNAP|Krkonošského národního parku]] (např. Rýchorský prales, krasové jevy, stanoviště několika endemických či evropsky významných druhů). V historii byl po dlouhou dobu centrem východních Krkonoš, díky čemuž má řadu architektonických památek a kulturních tradic. Dnes je to ovšem typická krkonošská obec, dotčená poválečným odsunem naprosté většiny původních obyvatel, jejíž rozvoj je závislý zejména na turismu. Turismus je dominantně zaměřen na intenzivní sezonní sjezdové lyžování soustředěné v několika málo velkých centrech (tedy mimo Maršov) se všemi doprovodnými jevy (např. sezónní dopravní zátěž, sezónní výkyvy zaměstnanosti, vysoké náklady na infrastrukturu a zároveň velmi omezený podíl obce na příjmech z turismu, které plynou do velkých center, případně zcela mimo region do měst, kde oficiálně firmy sídlí). K cenným objektům obce patří barokní fara, památkově chráněny objekt, který však v posledních desítkách let pustl, od 70. let 20. století přestal sloužit jako fara a v polovině 90. let přestal být užíván úplně. | ||
* Případová studie je zpracována z pohledu současného vlastníka a provozovatele objektu – neziskové organizace – a je zaměřena na záchranu a oživení pustnoucí památky. Došlo ke spojení obnovy památkově chráněného objektu s ekologicky šetrnými technologiemi a objekt začal být využíván pro vzdělávání, společenské akce a šetrný turismus. | * Případová studie je zpracována z pohledu současného vlastníka a provozovatele objektu – neziskové organizace – a je zaměřena na záchranu a oživení pustnoucí památky. Došlo ke spojení obnovy památkově chráněného objektu s ekologicky šetrnými technologiemi a objekt začal být využíván pro vzdělávání, společenské akce a šetrný turismus. | ||
* Faru v havarijním stavu na přelomu let 2002 a 2003 získala nezisková organizace Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER. V následujících letech zde probíhaly dílčí opravy svépomocí, na část se podařilo se získat menší dotace (např. s pomocí regionálních orgánů památkové péče, od Královéhradeckého kraje), zároveň se zde začaly pořádat sezónně některé akce, v zimě byl objekt fakticky pro veřejnost nevyužívatelný. Zásadní zvrat však přinesl úspěch grantové žádosti v Operačním programu Životní prostředí v roce 2009. Díky této podpoře proběhla v letech 2011 až 2013 kompletní rekonstrukce. V jejím rámci bylo nejnáročnější zejména sladění památkové ochrany objektu a nároků na ekologicky šetrný provoz budovy. Díky intenzivní a dlouhé komunikaci aktérů (investor, projektant, orgány památkové péče, experti na ekologicky šetrné stavění z FS ČVUT…) je budova dnes zateplena, využívá výhradně obnovitelných zdrojů energií, součástí energetického systému je i rekuperace, řada nových konstrukcí je z přírodních materiálů a z obnovitelných zdrojů (např. hliněné omítky na rákosovém podkladu, dřevěné nosné konstrukce, izolace z recyklovaného papíru apod.), na druhé straně však zachovala svůj historický charakter a atmosféru. | * Faru v havarijním stavu na přelomu let 2002 a 2003 získala nezisková organizace Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER. V následujících letech zde probíhaly dílčí opravy svépomocí, na část se podařilo se získat menší dotace (např. s pomocí regionálních orgánů památkové péče, od Královéhradeckého kraje), zároveň se zde začaly pořádat sezónně některé akce, v zimě byl objekt fakticky pro veřejnost nevyužívatelný. Zásadní zvrat však přinesl úspěch grantové žádosti v Operačním programu Životní prostředí v roce 2009. Díky této podpoře proběhla v letech 2011 až 2013 kompletní rekonstrukce. V jejím rámci bylo nejnáročnější zejména sladění památkové ochrany objektu a nároků na ekologicky šetrný provoz budovy. Díky intenzivní a dlouhé komunikaci aktérů (investor, projektant, orgány památkové péče, experti na ekologicky šetrné stavění z FS ČVUT…) je budova dnes zateplena, využívá výhradně obnovitelných zdrojů energií, součástí energetického systému je i rekuperace, řada nových konstrukcí je z přírodních materiálů a z obnovitelných zdrojů (např. hliněné omítky na rákosovém podkladu, dřevěné nosné konstrukce, izolace z recyklovaného papíru apod.), na druhé straně však zachovala svůj historický charakter a atmosféru. | ||