7 211
editací
Coasův teorém: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Analýza - pěstitel obilí a chovatel dobytka
Bez shrnutí editace |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Ronald Harry Coase == | == Ronald Harry Coase == | ||
| Řádek 7: | Řádek 5: | ||
[[Image:Coasephoto2004.jpg|thumb|right]] | [[Image:Coasephoto2004.jpg|thumb|right]] | ||
1991 získal Nobelovu cenu za ekonomii - za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro fungování hospodářství | *1991 získal Nobelovu cenu za ekonomii - za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro fungování hospodářství | ||
*Profesor ekonomie na University of Chicago, University of Liverpool, Buffalo, Virginia,... | |||
Profesor ekonomie na University of Chicago, University of Liverpool, Buffalo, Virginia,... | *Zakladatel International Society for New Institutional Economics (1996 - 1997) | ||
*Výzkumný poradce v Institutu [http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm Ronalda Coaseho] | |||
Zakladatel International Society for New Institutional Economics (1996 - 1997) | |||
Výzkumný poradce v Institutu | |||
== Předpoklady Coasova teorému == | == Předpoklady Coasova teorému == | ||
| Řádek 19: | Řádek 14: | ||
1) dobře vymezená a chráněná vlastnická práva | 1) dobře vymezená a chráněná vlastnická práva | ||
2) nulové [[ | 2) nulové [[w:cs:transakční náklady|transakční náklady]] | ||
Za dodržení těchto dvou předpokladů pak soukromá vyjednávání vedou k efektivnímu řešení, a to nezávisle na tom, jaké je původní vymezení vlastnický práv. | |||
Situaci, kdy neexistují transakční náklady a tedy situaci zjevně nerealistickou, zavedl Coase do ekonomie v článku "The Theory of the firm". Ukazuje důležitost transakčních nákladů jak v reálném světě, tak i v ekonomické analýze.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | Situaci, kdy neexistují transakční náklady a tedy situaci zjevně nerealistickou, zavedl Coase do ekonomie v článku "The Theory of the firm". Ukazuje důležitost transakčních nákladů jak v reálném světě, tak i v ekonomické analýze.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
| Řádek 31: | Řádek 26: | ||
Obě strany jsou zároveň poškozené nebo poškozované. Škody budou páchány vždy! Není tedy podstatné, zda bude povoleno je páchat nebo ne. Podstatné je, komu bude povoleno škody páchat a jaké to bude mít následky na ekonomiku.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | Obě strany jsou zároveň poškozené nebo poškozované. Škody budou páchány vždy! Není tedy podstatné, zda bude povoleno je páchat nebo ne. Podstatné je, komu bude povoleno škody páchat a jaké to bude mít následky na ekonomiku.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
== Analýza - pěstitel obilí a chovatel dobytka == | |||
{| border="1" cellpadding="1" cellspacing="1" | |||
{| border="1" cellpadding="1" cellspacing="1" | |||
|- | |- | ||
! scope="col" | ! scope="col" | Počet kusů ve stádu | ||
! scope="col" | Ztráta ve výnosech obilí (v USD) | ! scope="col" | Ztráta ve výnosech obilí (v USD) | ||
! scope="col" | Mezní ztráta ve výnosech obilí (v USD) | ! scope="col" | Mezní ztráta ve výnosech obilí (v USD) | ||
| Řádek 88: | Řádek 81: | ||
Druhým kusem dobytka se celková škoda zvýšší na 3 USD. Pokud by pěstitel dál pokračoval v pěstování obilí, pak jeho výnos by byl stále 12 USD. Dohodou však mohou mít obě strany více. Chovatel může pěstiteli nabídnout, že za ponechání půdy ladem mu nabídne víc než 2 USD, ale méně než 3 USD, které tvoří celkovou škodu dvou dobytčat, oba na této dohodě vydělají. | Druhým kusem dobytka se celková škoda zvýšší na 3 USD. Pokud by pěstitel dál pokračoval v pěstování obilí, pak jeho výnos by byl stále 12 USD. Dohodou však mohou mít obě strany více. Chovatel může pěstiteli nabídnout, že za ponechání půdy ladem mu nabídne víc než 2 USD, ale méně než 3 USD, které tvoří celkovou škodu dvou dobytčat, oba na této dohodě vydělají. | ||
''Sám Coase uzavírá analýzu následovně:'' | |||
"Myslím si, že je již zřejmé, že v situaci, kdy chovatel dobytka je odpovědný za škodu způsobenou stádem, a za předpokladu, že cenový systém funguje hladce, bude snížení produkce na jiném místě v ekonomice způsobené růstem stáda bráno v úvahu při nákladové analýze zvětšení stáda. Tyto dodatečné náklady budou poměřovány s dodatečnými příjmy za prodej masa a za předpokladu dokonalé konkurence v chovatelském průmyslu bude alokce zdrojů v chovatelství optimální."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | "Myslím si, že je již zřejmé, že v situaci, kdy chovatel dobytka je odpovědný za škodu způsobenou stádem, a za předpokladu, že cenový systém funguje hladce, bude snížení produkce na jiném místě v ekonomice způsobené růstem stáda bráno v úvahu při nákladové analýze zvětšení stáda. Tyto dodatečné náklady budou poměřovány s dodatečnými příjmy za prodej masa a za předpokladu dokonalé konkurence v chovatelském průmyslu bude alokce zdrojů v chovatelství optimální."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
''Opačný případ:'' | ''Opačný případ:'' | ||
Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě. V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> <ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Mikroekonomie, Středně pokročilý kurz, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2002, ISBN 80-7179-737-5</ref> | Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě. V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> <ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Mikroekonomie, Středně pokročilý kurz, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2002, ISBN 80-7179-737-5</ref> | ||
== Nenulové | == Nenulové transakční náklady == | ||
V případě nenulových transakčních nákladů pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce - jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce, nemusí být nikdy dosaženo.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref> | V případě nenulových [[w:cs:transakční náklady|transakčních nákladů]] pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce - jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce, nemusí být nikdy dosaženo.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref> | ||
== Coasův teorém a | == Coasův teorém a tržní selhání == | ||
=== [[Externality]] === | === [[Externality]] === | ||
"Zásadně změnil názor ekonomů na [[ | "Zásadně změnil názor ekonomů na [[externality]]. Ukazuje totiž, že výskyt externalit ve skutečnosti není příznakem [[w:cs:selhání trhu|tržního selhání]], nýbrž špatně vymezených nebo nedostatečně chráněných vlastnických práv. Jsou-li vlastnická práva dobře vymezena a chráněna, [[externality]] nevznikají."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.<ref name="Macáková, Libuše">Macáková Libuše: Mikroekonomie, Základní kurs, Melandrium, Slaný, 2007, ISBN 978-80-86175-56-0</ref> | Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.<ref name="Macáková, Libuše">Macáková Libuše: Mikroekonomie, Základní kurs, Melandrium, Slaný, 2007, ISBN 978-80-86175-56-0</ref> | ||
=== | === Asymetrické informace === | ||
Coase asymetrické informace považuje za důsledek transakčních nákladů, kam patří i náklady právě na získávání informací. Existence asymetrických informací a Coasova teorému se tedy nevylučuje.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | Coase asymetrické informace považuje za důsledek transakčních nákladů, kam patří i náklady právě na získávání informací. Existence asymetrických informací a Coasova teorému se tedy nevylučuje.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
=== [[ | === Veřejné statky === | ||
[[w:cs:veřejný statek|veřejné statky]]: Nejsou-li jasně definována uživatelská práva a neexistuje možnost vyloučení z užívání, pak obchod s právy nemá smysl. Coasův teorém není možné využít.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | |||
=== Monopol === | |||
[[w:cs:Monopol|Monopol]]: Pokud je na jedné nebo obou stranách málo subjektů, pak je vyjednávání rychlé a velmi málo nákladné. | |||
Pokud je na jedné nebo obou stranách málo subjektů, pak je vyjednávání rychlé a velmi málo nákladné. | |||
== Interpretace Coasova teorému == | == Interpretace Coasova teorému == | ||
| Řádek 128: | Řádek 118: | ||
'''1) z pohledu svobodné směny''' - nejobvyklejší pojetí Coasova teorému | '''1) z pohledu svobodné směny''' - nejobvyklejší pojetí Coasova teorému | ||
"Svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je | "Svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je nejvyšší možná" ([[w:cs:Paretovo optimum|Pareto]]-optimální alokace zdrojů). Věta, která generalizuje směny zdrojů na směnu práv k těmto zdrojům. Původní alokace práv pak dle tohoto pojetí nemá vliv na efektivnost ekonomického systému právě pokud tato práva mohou být volně směnována. | ||
'''2) z pohledu transakčních nákladů''' | '''2) z pohledu transakčních nákladů''' | ||
| Řádek 137: | Řádek 127: | ||
"Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | "Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
== Nejdůležitější Coasovy články jako východiska Coasova teorému == | == Nejdůležitější Coasovy články jako východiska Coasova teorému == | ||
Coasův největší přínos ekonomické teorii tkví ve článku „Problém společenských nákladů“ (1960). Ke vzniku Coasova teorému se váže kromě „Problému společenských nákladů“ ještě článek „The Federal Communications Commission“ (1959). | Coasův největší přínos ekonomické teorii tkví ve článku „Problém společenských nákladů“ (1960). Ke vzniku Coasova teorému se váže kromě „Problému společenských nákladů“ ještě článek „The Federal Communications Commission“ (1959). | ||
=== Článek „The FCC“ === | === Článek „The FCC“ === | ||
| Řádek 155: | Řádek 141: | ||
Důležitou částí článku „The FCC“ je pasáž, ze které vychází článek „Problém společenských nákladů“ a tedy i Coasův teorém: „Stanovení vlastnických práv je nutnou podmínkou a předpokladem k existenci tržních transakcí, nicméně výsledný výsledek, který maximalizuje hodnotu dosažené produkce, nezávisí na úvodním rozdělení vlastnických práv.“ <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | Důležitou částí článku „The FCC“ je pasáž, ze které vychází článek „Problém společenských nákladů“ a tedy i Coasův teorém: „Stanovení vlastnických práv je nutnou podmínkou a předpokladem k existenci tržních transakcí, nicméně výsledný výsledek, který maximalizuje hodnotu dosažené produkce, nezávisí na úvodním rozdělení vlastnických práv.“ <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
=== Článek „Problém společenských nákladů“ === | === Článek „Problém společenských nákladů“ === | ||
| Řádek 175: | Řádek 159: | ||
Coase ukazuje, že hlavním úkolem je výběr instituce, která bude daný problém řešit, nikoli diskuze, zda škody způsobovat či nikoli. Coase uvádí, že je potřeba snížit počet transferů práv mezi ekonomickými subjekty. Je nutné brát v úvahu náklady a výnosy každé činnosti. Zisky z omezení některých aktivit nesmí být převýšeny ztrátou z omezení jiných aktivit. Na závěr Coase kritizuje názory Pigoua ohledně analýzy o rozdílu mezi soukromými a veřejnými statky. Coase zdůrazňoval těsnost vztahu mezi ekonomickým a právním systémem. Po zveřejnění článku „Problém společenských nákladů“ se začalo na právo nahlížet jako na instituci ekonomie. <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | Coase ukazuje, že hlavním úkolem je výběr instituce, která bude daný problém řešit, nikoli diskuze, zda škody způsobovat či nikoli. Coase uvádí, že je potřeba snížit počet transferů práv mezi ekonomickými subjekty. Je nutné brát v úvahu náklady a výnosy každé činnosti. Zisky z omezení některých aktivit nesmí být převýšeny ztrátou z omezení jiných aktivit. Na závěr Coase kritizuje názory Pigoua ohledně analýzy o rozdílu mezi soukromými a veřejnými statky. Coase zdůrazňoval těsnost vztahu mezi ekonomickým a právním systémem. Po zveřejnění článku „Problém společenských nákladů“ se začalo na právo nahlížet jako na instituci ekonomie. <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> | ||
== Environmentální pohled na Coasův teorém == | == Environmentální pohled na Coasův teorém == | ||
Coasův článek z roku 1960 výrazně ovlivnil pohled ekonomů na environmentální dohody. Dobrovolné environmentální dohody mohou dle Coase vyřešit problém externalit v případě neexistence transakčních nákladů vyjednávání. Dobrovolné dohody lze využít jak v případě, kdy znečišťovatel za škody odpovídá, tak v případě, kdy za škody neodpovídá. Vyjednáváním lze dosáhnout optimální úrovně znečištění. <ref name="Šauer, et al.">Šauer Petr, et al.: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí, Praha, 2000, ISBN 80-245-0116-3</ref> | Coasův článek z roku 1960 výrazně ovlivnil pohled ekonomů na environmentální dohody. Dobrovolné environmentální dohody mohou dle Coase vyřešit problém externalit v případě neexistence transakčních nákladů vyjednávání. Dobrovolné dohody lze využít jak v případě, kdy znečišťovatel za škody odpovídá, tak v případě, kdy za škody neodpovídá. Vyjednáváním lze dosáhnout optimální úrovně znečištění. <ref name="Šauer, et al.">Šauer Petr, et al.: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí, Praha, 2000, ISBN 80-245-0116-3</ref> | ||
| Řádek 189: | Řádek 170: | ||
<references /> | <references /> | ||
== Reference == | == Reference == | ||
*The Ronald Coase Institut: About Ronald Coase, staženo 12.4. 2010, dostupný z internetu: http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm | |||
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]] | |||
{{Studenti VŠE}} | |||