Editace stránky CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě

{{DISPLAYTITLE:CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě (horolezení)}}

==Úvod==
Chráněná krajinná oblast [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy Žďárské vrchy] ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref>

==Krajina==
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy CHKO Žďárské vrchy] zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.<ref name=":0" />

===Rozdělení krajiny<ref name=":0" />:===
46% lesy

44% zemědělský půdní fond

1,9 % vodní plochy

0,9 % zastavěné plochy.

5% ostatní plochy

===Skalní útvary===
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dev%C4%9Bt_skal Devět skal] (836,3 m n. m.). <ref name=":1"><nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy</nowiki></ref>

==Vodstvo==
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky [https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_D%C3%A1%C5%99ko Velké Dářko], Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. <ref name=":1" />

Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). <ref><nowiki>http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html</nowiki></ref>

Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).<ref name=":0" />

==Ochrana přírody==
Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.<ref>ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</ref>

===Předměty ochrany===
''“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>)''</ref>

''“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>''</ref>

====chráněné rostliny (např.):====

*čípek objímavý
*ptačinec dlouholistý
*mléčivec alpský
*suchopýrek alpský
*různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic

====chránění živočichové (např.):====

*mlok skvrnitý
*čáp černý
*datel černý

*krkavec velký
*rejsek horský
*hraboš mokřadní

==Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)<ref>FALTYSOVÁ, Bc. Olga. ''Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy''. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.</ref>==
4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)

10 PR - přírodních rezervací (Čtyři palice, Meandry Svratky u Milov…)

37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)

==Sport v CHKO Žďárské vrchy==
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.

Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. <ref><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/</nowiki></ref>

===Horolezectví  ===
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.

Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. <ref>http://www.goat.cz/Lezeni/ZdarskeVrchy/_Guide/pdf/ZdarskeVrchy1.pdf</ref>

====Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref>====
[https://www.horosvaz.cz/ Český horolezecký svaz] vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:

Lezci jsou povinni:

*chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
*v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
*řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa

Lezcům je zakázáno:

*jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
*používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
*při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
*přidávat skalní skoby do již hotových

====Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref>====
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti. 

*přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
*lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
*používání magnézia je zakázáno
*výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
*organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO

====Současná omezení <ref name=":2"><nowiki>https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/</nowiki></ref>====
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.
{| class="wikitable"
|+Povolení lezení <ref>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</ref>
!celoročně
!od července do prosince
!zákaz
|-
|Devět skal

Malinské skály

Drátník

Čtyři palice

Pasecké skály

Vávrova skála

Rozštípená skála

Štěnice
|Bílá skála

Černá skála

Uhlíř

Ostrá

Milovské perničky

Zkamenělý zámek

Rybenské Perničky

Štarkov

Bohdalec
|Černá skála
Lisovská skála

Prosička

Milovské Perničky (pod cestou)
|}
<br />

==Aktuální informace (21. 3. 2019)==
Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.

''“Pokud je člověk vyruší, začnou létat v kruzích okolo a ozývají se charakteristickým varovným hlasem - liší se od běžného krkavčího krákání. Je to jasný signál, že by měl člověk místo opustit. Všem ohleduplným návštěvníkům děkujeme,“'' <ref><nowiki>https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/ctyri-palice-obsadili-krkavci-navstevnici-tam-maji-zakaz-vstupu-20190321.html</nowiki></ref>
<br />

==Seznam referencí==
<references />

==Ostatní zdroje==
DOLEŽAL, Ferdinand. TREFULKA, František. Ždárské vrchy. Průvodce po horolezeckých terénech Vysočiny. Ždár nad Sázavou: TJ Vysočina, 2001. s. 2 – 3

Klenoty naší krajiny, Žďárské vrchy.[epizoda televizního seriálu]. Česká republika. Česká televize 24. 7. 2016

CHKO Žďárské vrchy po čtyřiceti letech. ''Ochrana přírody'' [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: <nowiki>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-zdarske-vrchy-po-ctyriceti-letech/</nowiki><br />
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{DISPLAYTITLE:CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě (horolezení)}}
+==Úvod==
 Chráněná krajinná oblast [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy Žďárské vrchy] ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref>
@@ Řádek 157: / Řádek 160: @@
 CHKO Žďárské vrchy po čtyřiceti letech. ''Ochrana přírody'' [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: <nowiki>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-zdarske-vrchy-po-ctyriceti-letech/</nowiki><br />
-{{FTVS|Denní studium 2019|Zuz.ka:CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě}}
-[[Kategorie:Turistika]]
-[[Kategorie:Chráněná území]]