Bivakování v chráněných územích: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(+ obr)
Řádek 24: Řádek 24:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.<ref name="Sykora" /><ref name=":0" />
+
Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.<ref name="Sykora" /><ref name=":0" /><ref name=":3" />
 
   
 
   
 
Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.<ref name=":0">{{Citace monografie
 
Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.<ref name=":0">{{Citace monografie
Řádek 52: Řádek 52:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil.  
+
Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil. Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak  bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.<ref name=":0" /><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak  bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.
+
| titul = Táboření a bivakování v horách
 +
| periodikum = Pohora.cz
 +
| url = https://www.pohora.cz/trenink-a-zdravi/taboreni-a-bivakovani-v-horach/
 +
| datum přístupu = 2019-04-04
 +
}}</ref><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Táboření a bivakování v horách – Treking.cz
 +
| periodikum = www.treking.cz
 +
| url = https://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm
 +
| datum přístupu = 2019-04-04
 +
}}</ref><ref name=":3" />
  
'''Při budování bivaku bereme v potaz:'''
+
'''Při budování bivaku bereme v potaz:'''<ref name="Sykora" />
  
 
*bezpečnost
 
*bezpečnost
 
*signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
 
*signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
 
*energetickou náročnost
 
*energetickou náročnost
*blízkost vodního zdroje<ref name="Sykora" />
+
*blízkost vodního zdroje
  
==Důvody k bivakování==
+
==Důvody k bivakování<ref name="Sykora" /><ref name=":4" /><ref name=":6">SÝKORA K., MICHALIČKA V. a kol. K teorii přesunů na sněhu a ledu. 1. vydání Praha 2019. VO FTVS Praha</ref>==
  
 
*špatné povětrnostní podmínky
 
*špatné povětrnostní podmínky
Řádek 69: Řádek 78:
 
*bouřka
 
*bouřka
 
*nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a  minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
 
*nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a  minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
*úraz<ref>{{Citace elektronického periodika
+
*úraz
| titul = Táboření a bivakování v horách
 
| periodikum = Pohora.cz
 
| url = https://www.pohora.cz/trenink-a-zdravi/taboreni-a-bivakovani-v-horach/
 
| datum přístupu = 2019-04-04
 
}}</ref>
 
 
   
 
   
==Bivakování v chráněných územích==
+
==Bivakování v chráněných územích.<ref name=":5" /><ref name=":1">{{Citace periodika
Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je  v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Táboření a bivakování v horách – Treking.cz
 
| periodikum = www.treking.cz
 
| url = https://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm
 
| datum přístupu = 2019-04-04
 
}}</ref><ref name=":1">{{Citace periodika
 
 
| příjmení = Jelínek
 
| příjmení = Jelínek
 
| jméno = Milan
 
| jméno = Milan
Řádek 93: Řádek 91:
 
| url = https://is.muni.cz/th/msqzl/Diplomova_prace_FINAL.pdf
 
| url = https://is.muni.cz/th/msqzl/Diplomova_prace_FINAL.pdf
 
| datum přístupu = 2019-04-04
 
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref>
+
}}</ref><ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
+
| příjmení =
==Rozdíly mezi tábořením a bivakováním==
+
| jméno =  
Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
+
| titul = 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi...
 +
| periodikum = Zákony pro lidi
 +
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-123/zneni-20180101
 +
| jazyk = cs
 +
| datum přístupu = 2019-04-04
 +
}}</ref><ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
 
| příjmení =
 
| příjmení =
 
| jméno =  
 
| jméno =  
Řádek 104: Řádek 107:
 
| jazyk = cs
 
| jazyk = cs
 
| datum přístupu = 2019-04-04
 
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
+
}}</ref><ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
 
| příjmení =
 
| příjmení =
 
| jméno =  
 
| jméno =  
Řádek 112: Řádek 115:
 
| jazyk = cs
 
| jazyk = cs
 
| datum přístupu = 2019-04-04
 
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
+
}}</ref>==  
| příjmení =  
+
Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je  v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.
| jméno =  
+
| titul = 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi...
+
==Rozdíly mezi tábořením a bivakováním <ref name=":1" /><ref name=":8" /><ref name=":9" /><ref name=":7" />==
| periodikum = Zákony pro lidi
+
Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-123/zneni-20180101
+
==Bivakování v létě<ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
| jazyk = cs
 
| datum přístupu = 2019-04-04
 
}}</ref>
 
==Bivakování v létě==
 
[[Soubor:Bivak.jpg|náhled]]
 
Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří.  
 
[[Soubor:Ořez pončo.jpg|náhled|Pončo do tvaru A]]
 
Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.
 
 
 
V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.<ref name=":3" /><ref>{{Citace monografie
 
 
| příjmení = Herzán
 
| příjmení = Herzán
 
| jméno = Jiří
 
| jméno = Jiří
Řádek 140: Řádek 133:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| isbn =  
 
| isbn =  
}}</ref><ref name=":1" /><ref name=":2" />
+
}}</ref>==
 +
[[Soubor:Bivak.jpg|náhled|karimatka-spacák-bivakovcí pytel ]]
 +
Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří.
 +
[[Soubor:Ořez pončo.jpg|náhled|přístřešek z ponča typu "A"]]
 +
Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.
 +
 
 +
V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.
  
 
'''Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu.'''
 
'''Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu.'''
 
    
 
    
 
==Bivakování v zimě==
 
==Bivakování v zimě==
Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. (cit. ladyk) (pub. přesuny, ziní hyr)
+
Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. <ref name=":0" /><ref name=":6" />
  
 
V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.<ref name="Sykora" />
 
V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.<ref name="Sykora" />
  
===Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování===
+
===Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování: <ref name=":0" /><ref name=":2" />===
  
 
*sněžnice/skialpy
 
*sněžnice/skialpy
Řádek 157: Řádek 156:
 
*lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
 
*lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
 
*prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
 
*prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
*karimatka
+
**karimatka
*spací pytel
+
**spací pytel
*bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak)<ref name=":0" /><ref name=":2" />
+
**bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak)
  
===Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:===
+
===Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:<ref name=":0" />===
  
*v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina),
+
*v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina)
*mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny).<ref name=":0" />
+
*mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny).
  
Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.
+
Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.
Bivakování na sněhu
 
je to nejjednodušší  a nejvhodnějším způsob. K bivakování  lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú.
 
  
Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.  
+
Bivakování na sněhu je to nejjednodušší  a nejvhodnějším způsob. K bivakování  lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú. Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.<ref name=":6" />
  
===Nouzový bivakovací pytel===
+
===Nouzový bivakovací pytel<ref name=":6" />===
Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti.
+
Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti. Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem. [[Soubor:Bivouac2.jpg|náhled|Přespání v Žďárského pytli]]
Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem.  
 
 
Obr. č. 3 Nouzový bivakovací pytel
 
[[Soubor:Bivouac2.jpg|náhled|Přespání v Žďárského pytli]]
 
  
===Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)===
+
===Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)<ref name=":6" /><ref name=":0" />===
Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt  i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.<ref name=":0" />
+
Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt  i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.
  
 
Obr. č.  4  bivakovací pytel
 
Obr. č.  4  bivakovací pytel
 
[[Soubor:Snow Cave on Mount Hood.jpg|náhled|Záhrab (sněhová jeskyně)]]
 
[[Soubor:Snow Cave on Mount Hood.jpg|náhled|Záhrab (sněhová jeskyně)]]
  
===Záhrab (sněhová jeskyně)===
+
===Záhrab (sněhová jeskyně)<ref name=":0" /><ref name=":6" /><ref name=":3" />===
  
 
V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto  případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.  
 
V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto  případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.  
  
====Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně):====
+
====Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně): <ref name=":0" /><ref name=":6" /><ref name=":3" />====
  
 
*sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
 
*sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
Řádek 197: Řádek 190:
 
*strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)
 
*strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)
 
   
 
   
Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Záhrab (sněhová jeskyně) by měla být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.<ref name=":3" /><ref name=":0" /><ref name="Sykora" />
+
Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Měla by být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.
 
 
obr. 5. záhrab
 
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 4. 4. 2019, 17:46

Bivakováním rozumíme přenocování v terénu bez dostatečného komfortu. Často bývá bráno jako synonymum pro nouzové přenocování. Ne každý bivak však musí být nouzový. Při pobytu v horském prostředí, speciálně pak při horolezectví a turistice ve volné přírodě většinou zvažujeme možnost přenocování v bivaku. Nemělo by se nám tedy stát, že se ocitneme v terénu s nedostatečným vybavením. To je chyba, která nás může stát život.[1][2]

Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.[2][3][4]

Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.[3][2][4]

Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil. Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.[3][5][6][4]

Při budování bivaku bereme v potaz:[2]

  • bezpečnost
  • signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
  • energetickou náročnost
  • blízkost vodního zdroje

Důvody k bivakování[2][5][7]

  • špatné povětrnostní podmínky
  • silný vítr znemožňující bezpečný pohyb
  • zhoršená viditelnost ve složitém a nebezpečném terénu (mlha, tma, sněžení)
  • bouřka
  • nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
  • úraz

Bivakování v chráněných územích.[6][8][9][10][11]

Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.

Rozdíly mezi tábořením a bivakováním [8][10][11][9]

Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou

Bivakování v létě[1][4][8][12]

karimatka-spacák-bivakovcí pytel

Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří.

přístřešek z ponča typu "A"

Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.

V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.

Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu.

Bivakování v zimě

Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. [3][7]

V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.[2]

Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování: [3][1]

  • sněžnice/skialpy
  • kvalitní oblečení (cibulový systém)
  • čelová svítilna
  • dostatek tekutin a stravy
  • lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
  • prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
    • karimatka
    • spací pytel
    • bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak)

Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:[3]

  • v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina)
  • mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny).

Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.

Bivakování na sněhu je to nejjednodušší a nejvhodnějším způsob. K bivakování lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú. Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.[7]

Nouzový bivakovací pytel[7]

Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti. Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem.

Přespání v Žďárského pytli

Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)[7][3]

Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.

Obr. č. 4 bivakovací pytel

Záhrab (sněhová jeskyně)

Záhrab (sněhová jeskyně)[3][7][4]

V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.

Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně): [3][7][4]

  • sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
  • vchod do bivaku udělat co nejmenší a směrem dovnitř stoupá (komínový efekt)
  • každý jedinec v záhrabu potřebuje prostor široký asi 60 cm a vysoký tak, aby umožnil pohodlné sezení
  • nutnost vytvoření větracích otvorů ve stropu záhrabu (minimálně dva otvory sondou na osobu)
  • strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)

Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Měla by být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 NEUMAN, JAN,. Turistika a sporty v přírodě : přehled základních znalosti a dovedností pro výchovu v přirodě. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 9788026203223, ISBN 8026203224. OCLC 1013741989 
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 SÝKORA, Karel. Pohyb v horském terénu [přednáška]. Špindlerův Mlýn: kurz přesunů na sněhu a ledu 2018. [s.l.]: [s.n.] 
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 MICHALIČKA, Vladimír. Bivakování [přednáška]. Špindlerův Mlýn: Kurz přesunů na sněhu a ledu 2019. [s.l.]: [s.n.] 
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 DARMAN, PETER. Jak přežít v extrémních podmínkách. Vyd. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress 252 s. s. Dostupné online. ISBN 8072180355, ISBN 9788072180356. OCLC 40089215 
  5. 5,0 5,1 Táboření a bivakování v horách. Pohora.cz [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  6. 6,0 6,1 Táboření a bivakování v horách – Treking.cz. www.treking.cz [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  7. 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 7,6 SÝKORA K., MICHALIČKA V. a kol. K teorii přesunů na sněhu a ledu. 1. vydání Praha 2019. VO FTVS Praha
  8. 8,0 8,1 8,2 JELÍNEK, Milan. Táboření v přírodě v kontextu ochrany životního prostředí (diplomová práce). is.muni.cz. 2017. Dostupné online [cit. 2019-04-04].  
  9. 9,0 9,1 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (česky) 
  10. 10,0 10,1 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (česky) 
  11. 11,0 11,1 289/1995 Sb. Lesní zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (česky) 
  12. HERZÁN, Jiří. Abeceda tábořiště. Praha: Olympia, 1977. 172 s. 

Literatura