7 211
editací
Bioplynová stanice: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie. | [[Image:Bioplynova stanice Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]] Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie. | ||
[[ | ==Hlavní princip bioplynových stanic== | ||
Jedná se o zařízení, jejichž hlavním procesem a účelem je přeměna substrátů ze zemědělství, čistírenských kalů či biologicky rozložitelných odpadů na výstup, tzv. [[w:cs:Bioplyn|bioplyn]]. Jeho energetický potenciál je možné využít buď přímo v lokalitě bioplynové stanice, nebo skrze distribuční kanál přesunout na místo spotřeby.<ref name=":1" /> V obecné rovině se vstupům do procesu přeměny na bioplyn říká [[w:cs:Biomasa|biomasa]]. Do této kategorie spadá veškeré hmota organického původu, která může být ve formě dendromasy (dřevní biomasa), [[w:cs:Fytomasa|fytomasy]] (zemědělské plodiny, rostliny) a biomasy živočišného původu.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Ústav zemědělské ekonomiky a informací | |||
| jméno = | |||
| titul = Metodika kalkulací nákladů a výnosů bioplynových stanic v zemědělských podnicích | |||
| url = https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/metodika_bps.pdf | |||
| vydavatel = | |||
| místo = Praha | |||
| datum vydání = 2013 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Biomasa jako významný obnovitelný zdroj dostala své významné místo díky evropské politice zaměřené na hospodářský růst, který je podpořen formou inovací do alternativních zdrojů a udržitelné a konkurenceschopné energeticky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES určila cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 20 % do roku 2020 a biomasa v tomto směřování má zásadní pozici.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Evropský parlament a Rada | |||
| jméno = | |||
| titul = Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES | |||
| url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009L0028&from=EN | |||
| vydavatel = | |||
| místo = | |||
| datum vydání = 2009 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Česká republika je dle dat z roku 2014 na pátém místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií v produkci elektřiny z bioplynu.<ref name=":0">{{Citace periodika | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = Strategická výzkumná agenda oboru bioplyn | |||
| periodikum = Česká bioplynová asociace | |||
| datum = | |||
| ročník = | |||
| číslo = | |||
| strany = | |||
| url = https://www.czba.cz/files/ceska-bioplynova-asociace/uploads/files/SVA_CzBA_2014_FINAL.pdf | |||
}}</ref> Vzhledem ke zkušenostem zahraničních firem se stavbou bioplynových stanic jsou stanice v České republice založené na technice zejména z německy mluvících sousedních zemí.<ref name=":0" /> | |||
Od roku 2020 se změnila pravidla finanční podpory bioplynových stanic. Do té doby [[w:cs:Energetický regulační úřad|Energetický regulační úřad]] rozlišoval dvě kategorie – zemědělské a odpadové bioplynové stanice. Vyšší podpora byla dříve směřována k zemědělským bioplynovým stanicím, které byly označeny jako AF1, které zpracovávají primární energetické suroviny. Kategorie AF2 byla pro tzv. odpadové bioplynové stanice a byla jim přiřazena nižší podpora. Obě kategorie byly sjednoceny do jedné, AF, která je na úrovni předchozí AF1.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Škrdlíková | |||
| jméno = Helena | |||
| titul = Zajímej.se | |||
| url = https://zajimej.se/zemedelske-bioplynove-stanice-konecne-mohou-prijimat-ke-zpracovani-i-bioodpady/ | |||
| datum vydání = 2020-05-26 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
| jazyk = cs | |||
}}</ref> | |||
==Zemědělské bioplynové stanice== | |||
Hojně rozšířené jsou zemědělské bioplynové stanice. Příkladem může být [[Jihočeský kraj]], kde jsou zastoupeny 77 %.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = Mapa bioplynových stanic | |||
| periodikum = Česká bioplynová asociace | |||
| url = https://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic.html | |||
| jazyk = cs | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> Jejich největším přínosem je podpora lokální ekonomiky a pozitivní vliv na stabilitu podniků v zemědělství.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Sagapová | |||
| jméno = N. | |||
| příjmení2 = Cudlínová | |||
| jméno2 = Eva | |||
| titul = Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2017 | |||
| url = https://www.researchgate.net/profile/Peter_Papso/publication/339739145_Analyza_novo_vynarajucich_sa_potrieb_deti_a_mladeze_jako_cesta_k_tvorbe_mladeznickej_politiky_na_urovni_obce/links/5e62185d45851516355213e6/Analyza-novo-vynarajucich-sa-potrieb-deti-a-mladeze-jako-cesta-k-tvorbe-mladeznickej-politiky-na-urovni-obce.pdf | |||
| vydavatel = Mendelova univerzita v Brně | |||
| místo = Brno | |||
| datum vydání = 2017 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
| kapitola = Vliv zemědělských bioplynových stanic na lokální ekonomiku - bioekonomika v rurálním prostředí | |||
}}</ref> | |||
Tyto stanice pomohu být obyvateli obcí vnímány negativně, ale výhody, které přináší hlavně v rámci energetické soběstačnosti a redukce emisí v lokalitě, tato negativa znatelně převyšují. Pro lokální ekonomiku také znamenají příležitost k budoucímu rozvoji.<ref name=":0" /> | |||
Základním předpokladem pro správný provoz zemědělských bioplynových stanic je vždy dostatek biomasy. [[w:cs:Globální oteplování|Globální klimatická změna]] se projevuje i v rámci českého území, kdy se hospodáři stále častěji potýkají se suchými léty. Pro budoucí vývoj je pak zásadní otázkou, jakým směrem rozvíjet zemědělské bioplynové stanice v kontextu úbytku využitelné biomasy. Podíváme-li se na tento problém z pohledu přidané hodnoty, kdy biomasa zaujímá nejnižší stupeň, tak se nabízí transformace bioplynových stanic na tzv. [[w:cs:Biorafinérie|biorafinérie]], z nichž vstupy v podobě chemikálií a farmaceutik jsou na vyšším stupni vzhledem k přidané hodnotě.<ref>{{Citace monografie | |||
| příjmení = Sagapová | |||
| jméno = N. | |||
| příjmení2 = Buchtele | |||
| jméno2 = R. | |||
| titul = Rozvoj Jihočeského kraje - potenciál pro aplikaci iniciativy Evropské komise Smart Region | |||
| vydání = | |||
| vydavatel = Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta | |||
| místo = České Budějovice | |||
| rok vydání = 2020 | |||
| počet stran = | |||
| kapitola = Zemědělské bioplynové stanice - co s nimi dál? | |||
| strany = | |||
| isbn = | |||
}}</ref> | |||
==Anaerobní digesce== | ==Anaerobní digesce== | ||
| Řádek 7: | Řádek 91: | ||
#'''[[wikipedia:cs:Hydrol%C3%BDza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze | #'''[[wikipedia:cs:Hydrol%C3%BDza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze | ||
#'''acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO<sub>2</sub>, H<sub>2</sub>) | #'''[[w:cs:Acidogeneze|acidogeneze]]''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO<sub>2</sub>, H<sub>2</sub>) | ||
#'''acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> | #'''acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> | ||
#'''[[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO<sub>2</sub><ref name="Straka">STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s, ISBN 80-7328-090-6</ref> | #'''[[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO<sub>2</sub><ref name="Straka">STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s, ISBN 80-7328-090-6</ref> | ||
| Řádek 66: | Řádek 150: | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Související články=== | |||
=== | |||
*[[/Drahobudice/|Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice]] - příkladová studie | *[[/Drahobudice/|Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice]] - příkladová studie | ||
===Reference=== | |||
<references /> | |||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== | ||
{{Wikipedia cs p|Bioplyn}} | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii | ||
| Řádek 84: | Řádek 170: | ||
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]] | [[Kategorie:Odpadové hospodářství]] | ||
[[Kategorie:Bioekonomika]] | [[Kategorie:Bioekonomika]] | ||
[[Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni]] | |||
{{MAS}} | |||