Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| Bioekonomika je často spojována s udržitelným rozvojem. Se spojením těchto dvou konceptů se setkáme především v bioekonomických strategiích a politických dokumentech.
| |
|
| |
| Vědecké články naproti tomu poukazují na možné konflikty bioekonomických cílů se 17ti i globálními cíli udržitelného rozvoje (SDGs), formulovanými v Agendě 2030. K hlavním konfliktům patří ty, které souvisí s konkurencí o využití základních přírodních zdrojů - půdy, vody, biomasy a dřeva. Zmíněná rizika jsou patrná především z pohledu na bioekonomiku v globálních souvislostech.
| |
|
| |
| Praktickým předpokladem pro bioekonomický rozvoj je, kromě finanční a politické podpory, dostupnost dostatečného množství biomasy odpovídající kvality, která by měla být získávána udržitelnou produkcí.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = van Dam
| |
| | jméno = Jan E.G.
| |
| | příjmení2 = de Klerk-Engels
| |
| | jméno2 = Barbara
| |
| | příjmení3 = Struik
| |
| | jméno3 = Paul C.
| |
| | titul = Securing renewable resource supplies for changing market demands in a bio-based economy
| |
| | periodikum = Industrial Crops and Products
| |
| | datum vydání = 2005-01
| |
| | ročník = 21
| |
| | číslo = 1
| |
| | strany = 129–144
| |
| | doi = 10.1016/j.indcrop.2004.02.003
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0926669004000329
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref> Nicméně analýza strategií biohospodářství různých zemí podle Staffas, Gustavsson a McCormick (2013),<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = Staffas
| |
| | jméno = Louise
| |
| | příjmení2 = Gustavsson
| |
| | jméno2 = Mathias
| |
| | příjmení3 = McCormick
| |
| | jméno3 = Kes
| |
| | titul = Strategies and Policies for the Bioeconomy and Bio-Based Economy: An Analysis of Official National Approaches
| |
| | periodikum = Sustainability
| |
| | datum vydání = 2013-06-20
| |
| | ročník = 5
| |
| | číslo = 6
| |
| | strany = 2751–2769
| |
| | issn = 2071-1050
| |
| | doi = 10.3390/su5062751
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = http://www.mdpi.com/2071-1050/5/6/2751
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref> překvapivě ukazuje, že ve většině národních strategií chybí strategie pro zajištění (udržitelné) dodávky biomasy. Absence strategie udržitelné produkce biomasy vede pak k situaci, kdy hlavní výhoda bioekonomiky - obnovitelná produkce zdrojů na polích, v lesích a oceánech - se mění v nevýhodu v podobě hospodářského tlaku na půdu, odlesňování nebo konkurenci s výrobou potravin.
| |
|
| |
| ==Biopaliva versus zemědělská půda a země třetího světa==
| |
| V EU byla historicky první podporovanou oblastí bioekonomiky výroba „udržitelných biopaliv“. Pro výrobu biopaliv v objemu odpovídající cílům EU není ale dostatek domácích zdrojů biomasy. V takové situaci je vysoká pravděpodobnost, že dojde k využívání zdrojů ze zemí globálního Jihu, což je spojeno se záborem půdy, zvyšováním cen potravin a celkovou degradací přírodních zdrojů.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = Levidow
| |
| | jméno = Les
| |
| | titul = EU criteria for sustainable biofuels: Accounting for carbon, depoliticising plunder
| |
| | periodikum = Geoforum
| |
| | datum vydání = 2013-01
| |
| | ročník = 44
| |
| | strany = 211–223
| |
| | doi = 10.1016/j.geoforum.2012.09.005
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S001671851200190X
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref>
| |
|
| |
| Podle většiny odhadů se velký potenciál představující asi 80 % světové nabídky palivového dřeva nachází v Africe, Asii a Jižní Americe a v regionech, které jsou vzdálené od trhů s biomasou, a tedy i míst možné poptávky.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = Lewandowski
| |
| | jméno = Iris
| |
| | titul = Securing a sustainable biomass supply in a growing bioeconomy
| |
| | periodikum = Global Food Security
| |
| | datum vydání = 2015-10
| |
| | ročník = 6
| |
| | strany = 34–42
| |
| | doi = 10.1016/j.gfs.2015.10.001
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2211912415300079
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref> Za takových podmínek by biomasa mohla být obchodována na mezinárodní úrovni a EU by byla jedním z regionů, jehož zdroje pro bioekonomiku by v budoucnu pravděpodobně závisely na světovém trhu s biomasou. Hlavní zdroj biomasy by s největší pravděpodobností pocházel z výše uvedených regionů Afriky, Asie a Jižní Ameriky, které mají nízkou potravinovou bezpečnost, a kde zemědělská produkce často není považována za „udržitelnou“ (např. v důsledku odlesňování za účelem rozšíření zemědělské produkce). Takový scénář je z hlediska kritérií udržitelného rozvoje velmi kontroverzní.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = Pavanan
| |
| | jméno = Krishna C.
| |
| | příjmení2 = Bosch
| |
| | jméno2 = Roeland A.
| |
| | příjmení3 = Cornelissen
| |
| | jméno3 = Rob
| |
| | titul = Biomass sustainability and certification
| |
| | periodikum = Trends in Biotechnology
| |
| | datum vydání = 2013-07
| |
| | ročník = 31
| |
| | číslo = 7
| |
| | strany = 385–387
| |
| | doi = 10.1016/j.tibtech.2013.01.014
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0167779913000279
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref>
| |
|
| |
| Podmínky pro výrobu na bázi biomasy v EU mají závažné dopady i z hlediska ekologické stopy. Podle ekologické stopy je EU „čistým dovozcem“ zemědělské půdy.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = Bringezu
| |
| | jméno = Stefan
| |
| | příjmení2 = O’Brien
| |
| | jméno2 = Meghan
| |
| | příjmení3 = Schütz
| |
| | jméno3 = Helmut
| |
| | titul = Beyond biofuels: Assessing global land use for domestic consumption of biomass
| |
| | periodikum = Land Use Policy
| |
| | datum vydání = 2012-01
| |
| | ročník = 29
| |
| | číslo = 1
| |
| | strany = 224–232
| |
| | doi = 10.1016/j.landusepol.2011.06.010
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264837711000640
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref> Ve srovnání s rozlohou globální zemědělské půdy na jednoho obyvatele, využívala EU v roce 2007 přibližně o jednu třetinu větší rozlohu než je celosvětový průměr. To vyvolává otázky týkající se udržitelnosti bioekonomické strategie a toho, zda nebude znamenat potřebu dalších záborů půdy ze strany EU.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = O’Brien
| |
| | jméno = Meghan
| |
| | příjmení2 = Schütz
| |
| | jméno2 = Helmut
| |
| | příjmení3 = Bringezu
| |
| | jméno3 = Stefan
| |
| | titul = The land footprint of the EU bioeconomy: Monitoring tools, gaps and needs
| |
| | periodikum = Land Use Policy
| |
| | datum vydání = 2015-09
| |
| | ročník = 47
| |
| | strany = 235–246
| |
| | doi = 10.1016/j.landusepol.2015.04.012
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264837715001118
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref>
| |
|
| |
| ==Podpora bioekonomiky v souladu s principy a cíli SDGs==
| |
| Identifikace a efektivní politické spojení protichůdných cílů bioekonomického rozvoje s principy udržitelnosti je hlavní výzvou pro politiku a strategie zaměřené na udržitelnou formu aplikace bioekonomiky.
| |
|
| |
| Státy mají v zásadě k dispozici řadu různých mechanismů na podporu bioekonomiky. Tyto mechanismy mohou zahrnovat strategie výzkumu a vývoje v oblasti biologických produktů, zvyšování konkurenceschopnosti produktů na bázi biologických produktů prostřednictvím dotací nebo prováděním kampaní na zvyšování povědomí a účasti společnosti
| |
|
| |
| Existují čtyři transformační cesty k bioekonomice a k hospodářství, které je na ní založeno:
| |
|
| |
| #nahrazení fosilních paliv surovinou na biologickém základě,
| |
| #zvýšení produktivity v primárních odvětvích založených na biotechnologiích,
| |
| #zvýšení účinnosti ve využití biomasy,
| |
| #tvorba přidané hodnoty pomocí biologických principů v procesech oddělených od velkovýroby biomasy.
| |
|
| |
| Otázkou zůstává, která z cest nebo jejich kombinací bude ekonomicky nejefektivnější a zároveň v souladu s cíli udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace periodika
| |
| | příjmení = Dietz
| |
| | jméno = Thomas
| |
| | příjmení2 = Börner
| |
| | jméno2 = Jan
| |
| | příjmení3 = Förster
| |
| | jméno3 = Jan
| |
| | titul = Governance of the Bioeconomy: A Global Comparative Study of National Bioeconomy Strategies
| |
| | periodikum = Sustainability
| |
| | datum vydání = 2018-09-06
| |
| | ročník = 10
| |
| | číslo = 9
| |
| | strany = 3190
| |
| | issn = 2071-1050
| |
| | doi = 10.3390/su10093190
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = https://www.researchgate.net/publication/327488588_Governance_of_the_Bioeconomy_A_Global_Comparative_Study_of_National_Bioeconomy_Strategies
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref>
| |
|
| |
| Obecné předpoklady souladu bioekonomiky s principy udržitelnosti lze vyjádřit ve dvou zásadách:
| |
|
| |
| #lokální měřítko aplikace nových bioekonomických přístupů,
| |
| #preference odpadní biomasy jako hlavního zdroje produkce.
| |
|
| |
| Pokud jsou tyto předpoklady splněny, je možné pohlížet na bioekonomiku jako na udržitelnou alternativu budoucího rozvoje společnosti.
| |
|
| |
| ==Odkazy==
| |
|
| |
| === Související stránky ===
| |
|
| |
| * [[Bioekonomika]]
| |
|
| |
| ===Reference===
| |
| <references />
| |
|
| |
|
| |
|
| |
| <br />
| |
|
| |
| {{licence cc|Cudlínová, Eva}}
| |
|
| |
| [[Kategorie:Bioekonomika]] | | [[Kategorie:Bioekonomika]] |
| | | {{Upravit}}{{MAS}} |
| | |
| | |
| {{MAS}} | |