Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Bikesharing
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Historie== ===První generace=== První realizace projektů veřejných kol se zrodila v holandském Amsterdamu v roce 1968, kdy se v ulicích města objevila „Bílá kola“. Kola byla k dispozici občanům bezplatně, bez konkrétních míst na vyzvedávání a vracení, a tak se dala najít kdekoliv ve městě. Hlavním problémem bylo, že kola nezůstávala na ulicích, ale lidé si je často brali k sobě domů a používali je k soukromým účelům. Spousta kol se také stala obětí vandalismu a skončila rozbitá například i na dně městských kanálů. Podobné zkušenosti získali v 80. letech minulého století v italském Milánu a i v amerických městech. Tyto projekty sice skončily nezdarem, ale daly podnět řadě jiných měst k realizaci sofistikovanějších systémů. ===Druhá generace=== V roce 1995 se pro podobný projekt rozhodlo dánské město Kodaň. Vznikly tak kola 2. generace, tzv. „City bikes“. Tato kola vykazovala celou řadu inovací oproti kolům z předchozí generace. Byla speciálně navržena a vybavena k intenzivnímu městskému využití, měla silné pneumatiky, reklamní plochy ve výpletech. Bylo možné si je vypůjčit a vrátit pouze na určených místech centra města. Kola byla půjčována na minci bez ohledu na to, na jakou dobu si je člověk vypůjčil. Přestože byl systém formálnější a lépe organizovaný (zvláštní stojany pro kola a organizovaný provoz), stále se potýkal s krádežemi a to hlavně z důvodu časově neomezeného půjčení kola a kvůli anonymitě uživatelů. ===Třetí generace=== V současné třetí generaci veřejných kol, tzv. „Smart bikes“ („Chytrých kol“), se uživatelé musí registrovat a zaplatit zálohu, nebo si nechat zatížit kreditní kartu, aby mohli jízdní kola legálně využít. Díky on-line technologiím tak operátoři vědí, kdo, kde a jaká kola si právě půjčil nebo vrátil a dokáží se tak dostat k peněžní náhradě za odcizené nebo poškozené kolo. Kola bývají umístěna v různém množství na strategických místech, jako jsou například vlaková nádraží, frekventované zastávky MHD, blízko míst pracovních příležitostí, parků a jiných zájmových míst jako jsou sportovní centra, kina, divadla. Skutečný rozmach systémů veřejných kol začal při aplikaci těchto systémů do většího počtu evropských měst, která si během posledních pár let uvědomila, že tato koncepce může účinně otevřít dveře podpoře a propagaci městské cyklistiky, pokud se zkombinuje s dalšími druhy městské dopravy a dalšími opatřeními (rozvoj cyklistické infrastruktury). Nejlepšími příklady těchto měst jsou Barcelona, Lyon, Paříž a to díky tomu, že právě v těchto dvou státech je trh v tomto ohledu mimořádně dynamický. Zajímavá iniciativa se koná v Barceloně, která má za cíl vytvořit síť evropských měst se systémem veřejných kol. Takováto síť by výrazně pomohla při výměně zkušeností.
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii:
Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba