Bariéry k proenvironmentální činnosti: Porovnání verzí

'''Bariéry v proenvironmentální činnosti''' vysvětlují velkou mezeru, která se ukazuje mezi [[Environmentální postoje|environmentálními postoji]] a proenvironmentálním chováním. Překážky při změně chování mohou být vnější i vnitřní. Působení těch vnitřních, tedy psychologických, je často podceňováno. Jejich zvědomění a překonání může vést k jednodušší cestě ke změně chování <ref>{{Citace monografie

==='''Mezera mezi postojem a chováním'''===

Mnoho lidí má obavy z klimatických změn a považuje je za důležité a aktuální téma. Tyto postoje však často nekorespondují s chováním těchto jedinců, kteří se buď vůbec nesnaží změnit své konání k zelenější alternativě nebo se o to pokouší, ale nedaří se jim to. V nejznámější metaanalýze i její replikaci se ukazuje, že vztahy mezi environmentálními znalostmi a postoji, postoji a záměry a záměry a proenvironmentálním chováním jsou v nejlepším případě slabé <ref>{{Citace periodika

}}</ref>.

Mezera mezi znalostí, postojem, záměrem a chováním je tak široká právě kvůli různým překážkám. Ty můžeme rozdělit na vnitřní, intrapersonální bariéry (např. temperament) a vnější sníženou možnost proveditelnosti (např. nedostatek peněz, času) <ref>{{Citace periodika

}}</ref>. Některé z těchto překážek nejsou jedincem ovlivnitelné; např. malý plat na zakoupení solárních panelů, neexistence dobře fungující veřejné dopravy na malém městě, velmi mrazivé zimy a nutnost intenzivně využívat topení.  

==='''Draci nečinnosti'''===

Napříč tomu mnoho jedinců má finanční i další kapacity ke změně chování a stejně se jim to dlouhodobě nedaří. Proto se nyní mnoho výzkumů zaměřuje na intrapsychické bariéry. Výzkumník Gifford se v jedné studii zeptal na otázku „Když je tak mnoho lidí pro životní prostředí, jakto že dělají tak málo?“ a následně v odborné literatuře dohledal odpovědi. Výsledky pak popisují 30 psychologických překážek (přezdívaných jako draci nečinnosti, angl. dragons of inaction) <ref>{{Citace periodika

}}</ref>. Gifford ale netvrdí, že jde o kompletní seznam a počítá s tím, že v budoucnu se bude doplňovat. Prozatím je to však nejkomplexnější vysvětlení nečinnosti jedinců, které máme.  

===='''Kategorie bariér'''====

=====1) Omezená kognice=====

}}</ref>. To platí i pro uvažování a prožívání klimatických a environmentálních problémů.

*'''Nejistota''' = Mnoho jedinců si vysvětluje nejisté, rozporuplné nebo měnící se závěry vědců jako odůvodnění k tomu jednat pro svůj vlastní zájem. Například když v jedné studii nebyl jasný počet ryb v rybníku, docházelo mnohem častěji k přehnanému lovu <ref>{{Citace periodika

}}</ref>.

*'''Vnímaná nemožnost něco ovlivnit''' = Protože se environmentální problémy a klimatické změny odehrávají na globální úrovni, jsou lidé přesvědčení, že jako jednotlivci nemohou nic změnit. Bez vnímané [https://cs.wikipedia.org/wiki/Self-efficacy sebe-účinnosti] chybí motivace k jednání.

 

=====2) Ideologie=====

*'''Politický a ekonomický náhled''' = Jedním ze zdrojů nečinnosti může být víra v neomezeně svobodné podnikání a kapitalismus. Oblasti, ve kterých lidé zastávají tento pohled na svět, mají tendenci využívat přírodní zdroje co nejrychleji, jak jim to dovolují finance a technologie. V těchto místech jsou také větší emise skleníkových plynů <ref>{{Citace periodika

}}</ref>.

 

=====3) Blízké osoby=====

 

=====4) Utopené náklady=====

 

=====5) Nedůvěryhodnost=====

 

=====6) Vnímané riziko=====

 

=====7) Omezené chování=====

 

===Odkazy===

 

====Zdroje====

<references /><br />

 

====Interní odkazy====