7 213
editací
m
Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“
(Založena nová stránka s textem „'''Autarkie (Soběstačnost)''' (''anglicky: autarky'') je <ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Pra…“) |
m (Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“) |
||
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autarkie | '''Autarkie''' (''anglicky: autarky'') pochází z řeckého slova autarkeiá (''autos „sám“, arché, „vláda, síla“'') a znamená soběstačnost, nezávislost, sebeovládání. Jednalo se o ideál antické filozofie [[w:cs:epikureismus|epikureismu]], [[w:cs:kynismus|kynismu]] a [[w:cs:stoicismus|stoicismu]] v novodobém chápání pak vyjadřuje především systém hospodářské politiky, jehož cílem je vytvoření relativně uzavřeného a ekonomicky nezávislého celku.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Heslo: autarkie (Jaroslav Malina)</ref> Termín se používá převážně v ekonomické a politické rovině, ale může být uplatněn i v řadě dalších oblastí (''např. v obraně - obranná soběstačnost''). | ||
Problematika soběstačnosti je předmětem odborných i laických diskuzí. Na individuální úrovni je obtížně proveditelná (zcela soběstačný jedinec nemívá naději na dlouhý život ani předání genů). Drobná soběstačná společenství ale již mohou přežívat. Dokonalá lokální autarkie existovala v počátcích lidských dějin, v hermeticky uzavřených komunitách před rozvojem obchodu a směny. S postupným kulturním rozmachem [[w:cs:dělba práce|dělbou práce]]a s ním spojeným vznikajícím přebytkem a jeho následným uchováváním, přerozdělováním a směňováním mizela soběstačnost a narůstala závislost; dochází ke komplexitě daných společenství a kulturních systémů. V raných [[w:cs:městský stát|městských státech]] a zejména pak v prvních civilizacích pozorujeme první zásadní narušení soběstačných společenství. | |||
Od počátků [[w:cs:industriální společnost|industriální revoluce]] se tato krize prohlubuje a v současné době globálního propojení již o nějaké větší míře lokální soběstačnosti ve většině společenství nemůžeme hovořit. Kritika globalismu a s ním souvisejícího postupu celkové provázanosti (a ztráty lokální nezávislosti) je patrná na odlišných stranách politického spektra, přičemž se objevuje v jeho různých barvách – od ultralevice k ultrapravici, zaznívá z úst konzervativců i liberálů, anarchistů ale i zastánců silného státu, a často se na ní shodne řada [[w:cs:environmentalismu|environmentalistů]] a zároveň i [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistů]]. | |||
V této kritice se často reflektuje ideál harmonické společnosti prvotní pospolitosti propojené právě s lokální autarkií. Idea návratu k ''blaženým počátkům lidství'' (který je tak často spojován právě s nezávislostí a soběstačností) je patrná již od starověku ''(nalezneme ji v [[w:cs:Genesis|geneis]] v podobě [[w:cs:zahrada Eden|zahrady Edenu]] či v antice - viz Hésiodovo období [[w:cs:Zlatý věk|Zlatého věku)]]''. Určitou úlohu v tomto sehrálo i osvícenství, konkrétně [[w:cs:Jean-Jacques Rousseau|Rousseauův]] ideál [[w:cs:vznešený divoch|vznešeného divocha]] a vidina svobody, která byla vnímána jako individuální i společenská nezávislost (na feudálním státu, náboženství a jim sloužících institucích); jejím kontrastem pak byla vynucená poslušnost a závislost, kterou představoval [[w:cs:Totalitarismus|totalitarismus]]. Na druhé straně důraz, který osvícenství kladlo na racionální poznání a pokrok, umožnil vznik [[w:cs:industriální společnost|industriální společnosti]] a odklon od soběstačnosti. Ideál soběstačného společenství pak plně vyniká v romantických představách [[w:cs:romantismus|romantismu]] a odtud plynule přechází do dnešní doby. | |||
Ve světle současné ekonomické teorie a statistických dat se ovšem jeví snaha o úplnou či téměř úplnou soběstačnost jako velmi problematická. Státy, které se snaží o větší míru hospodářské nezávislosti, se zpravidla vyznačují autoritativní (až totalitní) politikou, nízkým stupněm rozvoje a životní úrovně (''např. Severní Korea, Kuba''). Naopak země, které podporují mezinárodní obchod a směnu, ač jsou v mnoha produktech závislé na dovozu, patří mezi bohaté demokracie (''např. Norsko, Japonsko, Velká Británie''). | |||
Diskuze o soběstačnosti ale nabývá nových rozměrů vzhledem k problémům spojeným s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]. Přeprava surovin napříč regiony i světadíly, spojená s nadměrnou těžbou v rozvojových oblastech kvůli uspokojování potřeb v zemích ''post-rozvojových'' a degradací [[w:cs:životní prostředí|životního prostředí]],je důstojným argumentem proti závislosti a nesoběstačnosti stávajících geopolitických celků. Prosazují se názory, že určitá forma energetické a potravinové soběstačnosti by měla být zásadou aktivní politiky zodpovědného státu. Snahu o vytvoření určitého stupně lokální autarkie deklarují i různé organizace v rámci [[w:cs:environmentální hnutí|environmentálního hnutí]]. Vzrůstající obliba farmářských trhů a regionálních výrobků provázaná rostoucí nedůvěrou ve velké obchodní řetězce svědčí o poptávce po určité ''spotřební'' nezávislosti na mezinárodním dovozu; stejně tak vznik [[ekologická architektura|ekologické architektury]] a stoupající počet [[pasivní dům|pasivních domů]] a využívání místních [[w:cs:obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů]]. Jakkoli je určitá forma nezávislosti ''(myšleno uspokojování potřeb pouze v rámci regionu nebo státu)'' vhodná (''obzvláště pokud je spojena s environmentální šetrností, např. v oblasti potravin, energie''), v jiných oblastech je v současné době stěží realizovatelná a je i nevýhodná (''výměna informací, studium, zdravotní péče, věda a výzkum''). V České republice se problematikou soběstačnosti zabývá sociolog [[w:cs:Jan Keller|Jan Keller]]. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 8: | Řádek 15: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
=== | === Další literatura ke studiu === | ||
* | * RIDLEY, Matt. Racionální optimista. o evoluci prosperity. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 2013. 375 s. Zip; sv. 37. ISBN 978-80-257-0931-3. | ||
* DOERNACH, Rudolf a FIALOVÁ, Namu, ed. Příručka pro život, aneb, Zachraň se, kdo můžeš: výživa, zvířata, soběstačnost, biohybadla. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Paprsky, 2011. 163 s. ISBN 978-80-904552-0-7. | |||
* SUNDEEN, Mark. Život bez peněz. 1. vyd. V Praze: Triton, 2014. 223 s. ISBN 978-80-7387-683-8. | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* [http://sobestacnost.cz/PHPBB3/ Stránka www.sobestacnost.cz] | |||
* [http://www.budsob.cz/domains/budsob.cz/index.php?option=com_content&view=frontpage&Itemid=102 Stránky skupiny: ,,Buď soběstačný;] | |||
* [http://www.alies.cz/ Aliance pro energetickou soběstačnost] | |||
* [http://ekovesnice.cz/416-ekovesnice-osady-komunity-sobestacnost-farmy Stránka ekovesnice.cz] | |||
* [http://www.veronica.cz/?id=439 Energetická soběstačnost na stránkách Ekologického institutu Veronica] | |||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | |||
{{MOSUR}} | |||