Atmosferická depozice: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Atmosférická depozice ==
 
== Atmosférická depozice ==
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.<br />
+
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) <ref name="hunova">Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004</ref>. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.<br />
 
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.<br />
 
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.<br />
  
  
 
== Suchá depozice ==
 
== Suchá depozice ==
„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].
+
„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“<ref name="slovnik">Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993</ref>. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd)<ref name="hunova"/>.
  
 
<center><b>F = c . v<sub>d</sub></b></center>
 
<center><b>F = c . v<sub>d</sub></b></center>
Řádek 13: Řádek 13:
  
 
== Mokrá depozice ==
 
== Mokrá depozice ==
„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].<br />
+
„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.<br />
 
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />  
 
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />  
Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu   
+
Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu<ref name="kopacek"/>. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu   
  
 
<center><b>D = c<sub>i</sub> . P</b></center>   
 
<center><b>D = c<sub>i</sub> . P</b></center>   
  
kde c<sub>i</sub> je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. <br />
+
kde c<sub>i</sub> je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok)<ref name="hunova"/>. <br />
Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].
+
Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření)<ref>Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004</ref>.
  
 
== Témata ==
 
== Témata ==
vymývání<br />
+
[[Vymývání]]<br />
samočištění ovzduší<br />
+
[[Samočištění ovzduší]]<br />
srážky atmosférické<br />
+
[[Srážky atmosférické]]<br />
metody odběru a měření depozice
+
[[Metody odběru a měření depozice]]
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 <br />
+
<references/>
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br />
 
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004<br />
 
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 46: Řádek 43:
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
 
[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004<br />
 
[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004<br />
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br />
+
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br />
 
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004<br />
 
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004<br />
 
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />
 
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />
  
 
[[Kategorie:Skupina C]]
 
[[Kategorie:Skupina C]]

Verze z 12. 1. 2009, 23:54

Atmosférická depozice

Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je hydrosféra, pedosféra, litosféra či biosféra a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.


Suchá depozice

„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“[2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd)[1].

F = c . vd

Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici.


Mokrá depozice

„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“[2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi srážky vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[3].
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.
Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu[3]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu

D = ci . P

kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok)[1].
Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření)[4].

Témata

Vymývání
Samočištění ovzduší
Srážky atmosférické
Metody odběru a měření depozice

Zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004
  2. 2,0 2,1 Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993
  3. 3,0 3,1 Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005
  4. Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005