Editace stránky Atmosferická depozice

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Atmosférická depozice ==
 
== Atmosférická depozice ==
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) <ref name="hunova">Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004</ref>. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [[hydrosféra|hydrosféra]], [[pedosféra]], [[litosféra]] či [[Portál:Biosféra|biosféra]] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.
+
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.<br />
 +
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.<br />
  
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.
 
  
 
== Suchá depozice ==
 
== Suchá depozice ==
„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“<ref name="slovnik">Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993</ref>. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd)<ref name="hunova"/>.
+
„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].
  
<center><b>F = c . v<sub>d</sub></b></center>
+
<center><b>F = c . vd</b></center>
 +
 
 +
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. <br />
  
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici.
 
  
 
== Mokrá depozice ==
 
== Mokrá depozice ==
„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [[w:cs:srážky|srážky]] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.
+
„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].<br />
 
 
 
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />  
 
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />  
Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu<ref name="kopacek"/>. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu   
+
Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu   
  
<center><b>D = c<sub>i</sub> . P</b></center>   
+
<center><b>D = ci . P</b></center>   
  
kde c<sub>i</sub> je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok)<ref name="hunova"/>. <br />
+
kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. <br />
Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření)<ref>Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004</ref>.
+
Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].
  
== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==
+
== Témata ==
Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice.  Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[w:cs:acidifikace|acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a  pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref>
+
vymývání<br />
{{Cite journal
+
samočištění ovzduší<br />
| volume = 2009
+
srážky atmosférické<br />
| issue = 2
+
metody odběru a měření depozice
| pages = 93-96
 
| last = Hruška
 
| first = Jakub
 
| coauthors = Jiří Kopáček
 
| title = Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy
 
| journal = Živa
 
}}
 
</ref>.
 
  
== Reference ==
+
== Zdroje ==
<references/>
+
[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 <br />
 +
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br />
 +
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004<br />
 +
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />
  
== Související stránky ==
+
== Odkazy ==
*[[Znečištění a ochrana ovzduší]]
+
=== Související stránky ===
*[[Omezení emisí oxidu uhličitého]]
+
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]
 +
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
* {{cs}} [http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]
+
*[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]
* {{cs}} [http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]
+
*[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]
 +
*[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]
  
{{jdl}}
+
=== Literatura ===
 +
[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004<br />
 +
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br />
 +
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004<br />
 +
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />
  
[[Kategorie:Ovzduší]]
+
[[Kategorie:Skupina C]]
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]
 

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Tato stránka je zařazena ve 2 skrytých kategoriích: